Ohnivé ženy

K Ohnivým ženám mne přivedl kamarád: čas od času vypouštěl podezřelé hlášky, které s jeho běžným projevem neladily a byly k popukání („...teď už je nám všechno putna, hlavně že nám ten chlast chutná...!", „tělo nebere" nebo „já chci ženský tělo...!) Ukázalo se, že se jedná o citace z téhle Podskalského třídílné legrácky. Co zaujme je vskutku příšerná televizní produkce, jíž neomlouvá ani rok 1984 a která trumfne i v tomto ohledu neméně příšerné „Křtiny” stejného tvůrce. Když se přenesete přes kulisy a soundtrack jako ze Studia Kamarád a zároveň budete mít pochopení pro humor v tradici vorlíčkovské absurdní veselohry, skvěle se * jako já * pobavíte. Kombinace skvělých komediálních výkonů (Hlaváčová, Veškrnová, Kanyza, debutující Roden) a scénáře postaveného na stejných tricích, jako jiné příběhy vrhající postavy z jiných časů do současnosti, produkuje vedle řady roztomile pitomých několik mistrných dialogů a scén („...to ale - vypadalo jako koma”, „nepůjdeš se mnou v noci do lesa? potřebuju byliny” LOL). Je obrovská škoda, že v tradici vorlíčkovské komedie, která měla sice základ ve skutečnosti, že tvorba vyjadřující se k aktuálním tématům nebyla zcela svobodná, v české kinematografii nikdo nepokračuje, Dokonce ani ten Vorlíček ne. Když tak o tom přemýšlím, překvapivě nejblíž je tomu Vorel, ha ha ha. (21.03.2012)

Mě právě připadá, že první díl je ze všech tří nejlepší. Jednak začínáme ve středověku, kam se pak už nevrátíme, za druhé se mi líbí i ta hudba navozující tu pravou středověkou atmosféru. Jana Hlaváčová si roli evidentně užila a navíc jí sedla perfektně. Při vší úctě k Jiřině Jiráskové, to by asi nebylo sousto pro ni. Navíc v jedničce je opravdu celá řada komediálních a situačních humorů. (14.07.2020)

Jana Hlaváčová a Dagmar Veškrnová si v roku 1983 strihli hlavné úlohy v bosorácko duchárskej komédii "Ohnivé ženy", ktorú režíroval televízny režisér Zdeněk Podskalský starší. Tristo rokov po ich poprave sa im podarí prevteliť sa do nových telesných schránok. Dve čarodejnice zo stredoveku sa ocitnú v dobe rozkvitajúceho socializmu. Na svoju dobu to bol celkom zábavný, nevšedný námet, ale samotné filmové, scénaristické a ich technické spracovanie za moc nestálo. ** (04.05.2018)

Televizní hra o průniku dvou středověkých čarodějnic do současnosti stojí pochopitelně na konfrontaci středověkého uvažování a dnešní reality. Funguje především díky příjemnému herectví Jany Hlaváčové. První díl trilogie je z hlediska slovních fórků a komických situací nejpovedenější. Celkový dojem 55 %. (25.06.2006)

Čarodějnice Marta a Magdaléna jsou jedna z mých srdečních záležitostí. Poprvé jsem film viděl již v dětství a ihned se mi zalíbil. Šlo o něco nového s vtipnou tématikou a milou zápletkou. Dodnes si skoro každé léto rád tuto komedii připomínám a to díky skvělým hereckým výkonům a částečně úsměvné, leč zdařilé grafice (na tu dobu). Tyto dvě ženské mě stále baví a myslím si, že to bude ještě dlouho trvat. (27.08.2015)