Jatka č. 5

Na rozdíl od Snídaně šampiónů tohle režíroval zdatný režisér a ne sebestředný mamlas. - Takže dobrý a docela blízko tomu,co jsem si o tom všem myslel při četbě knihy.(možná více odvahy při zdůraznění zvrhlosti daného náletu na Drážďany by ještě více prospělo,ale kdo by se pak asi tak ujal produkce,co?) -Docela mě zajímá jestli někdo někdy natočí něco podle Vonneguta a já budu moci dát 100%.Prý bych se měl podívat na Matku noc,tak uvidím. (fakt se jindy snažím vnímat odděleně předlohy a filmy ,ale u tohoto spisovatele se tomu jen těžko ubráním) (17.11.2009)

Vynikajúci český DP Miroslav Ondříček neuveriteľným puncom „ozdobil” - Bitúnok č. 5, a to konkrétne fantastickými kompozíciami obrazu, kedy práve vďaka nim, ďalej, so Stephenovým scenárom, ale predovšetkým ucelenou, Georgeovov réžiou, je táto filmová adaptácia veľmi vkusným zmyslom pre oči, ktoré neustále vídajú kmitanie časovej osi, vpred a vzad, že i napriek tomuto «handicapu» , je sledovanie príhod Billyho Pilgrima strašne prehľadné, zaujímavé a strhujúce. Na strihovú skladbu strihačky Dede Allen si musí divák skrátka rýchlo zvyknúť, inak sa vo filme načisto stratí, a bude mať z neho chaotický zážitok. To sa mi našťastie nikdy v tomto prípade nestalo, lebo vychádzala v ústrety režisérovej vízii, ktorá nie je vôbec jednoduchá, ba naopak, je pomerne zaťažkávajúca, že je ťažké sa v nej vyznať, no rozumne sa navzájom dopĺňali, až nakrútil tak kvalitný snímok, že i sám autor knižnej predlohy - Kurt Vonnegut, výskal celý nadšený od radosti, a ja osobne nemôžem povedať nijak inak, než že s nimi plne súhlasím, pretože sa podľa mňa jedná o čosi naprosto nadčasové, čo dáva po spojení dohromady jasný a stručný význam nevídaných rozmerov. (25.02.2020)

Vonnegut to se čtenářem uměl. I z vážných situací dokázal vytěžit maximum černého humoru jeho vlastnímu a to se promítá i ve filmové adaptaci jeho nejslavnějšího románu. Hlavní hrdina tu tak "trochu" cestuje časem, až se v tom nepozorný divák muže po pár desítkách minut začít ztrácet. Určité "výlety" jsou slabší, nicméně retrospektivní příběh z války je naprosto parádní a slabší místa tak plně nahrazuje. Slaughterhouse-Five jsou poměrně těžkým filmem vyžadujícím tu správnou náladu, ale když ta jednou nastane a film si pustíte či promítnete, nebudete litovat. (26.10.2009)

Každý, kdo kdy četl nějaký román od Kurta Vonneguta, dobře ví, jak obtížné je převést jeho literární předlohu na filmové plátno. Jeho díla jsou totiž mnohavrstevná, zahrnují myšlenkové pochody jeho hrdinů, nejrůznější místa a doby, které se navzájem prolínají, a hlavně obsahují nejrůznější snové pasáže a halucinace. Snaha natočit podle něj stejně úspěšný film končí obvykle průserem, jako je např. Snídaně šampionů. Dlouho jsem si myslel, že jediný snímek, který stojí za vidění, je Matka noc a teprve nyní poznávám, že téměř stejnou kvalitu má i film George Roye Hilla. Jatka č. 5 jsou stejně jako románová předloha absurdní, tragikomické, zvláštní a provokativní. Řada scén patří k těm, které si filmový fanoušek zafixuje na celý život. Setkání hlavního hrdiny s vítěznými sovětskými vojáky nebo konec jeho nejlepšího přítele k nim určitě patří. Celkový dojem: 85 %. (28.05.2009)

Povinnost především pro ty, kteří mají rádi netypické a tak trochu jiné filmy. Celý děj je mozaikou různých momentů ze života Billyho Pilgrima, jejíž hlavní část tvoří události odehrávající se ve druhé světové válce. Navíc jsou tu ještě jeho představy o pobytu na planetě Trafalmador. A to všechno je skvěle setříháno (střihač se musel opravdu zapotit) bez ohledu na časové zařazení jednotlivých událostí. V malé roličce se objevuje i český herec Oto Ševčík. (22.05.2009)