Ďáblové v oblacích

"Ničitelé přehrad" nejsou od začátku do konce o ničem jiném, než o zničení přehrad v Porúří. Britské letectvo tehdy nedokázalo konvenčními zbraněmi masivní zdi zničit, až dokud jistý vědec (pozor SPOILER) nevynalezl bomby "skákající" po vodní hladině, které klesly ke dnu až těsně u zdi přehrady. Shození těchto bomb však bylo možné pouze při letu v přesně dané nízké výšce, přesně dané rychlosti a přesně dané vzdálenosti od přehrady. Protože bylo nutné útočit v noci, za úplňku a v okamžiku nejvyššího stavu hladiny přehrad, byl nálet možný pouze v jeden den v roce (konec SPOILERU). Extrémně náročný a odvážný projekt, za jehož ambicióznost si dovoluji přidat jednu hvězdičku. ■ Po čtvrtém vidění oceňuji gradaci celého filmu, krásnou ústřední melodii a začínám mít názor, že plné hodnocení nebylo vůbec nadsazené. ■ Ve filmu je zmíněno, že vlna letící severní trasou má problémy a McCarthy letí na Sorpe zcela sám. Podrobnosti k tomuto stavu: Jedno letadlo se zřítilo po nárazu do elektrického vedení, jedno bylo sestřeleno nad Holandskem, jedno bylo nad Holandskem poškozeno a muselo se vrátit, další (H) ztratilo ještě nad mořem bombu a vrátilo se. McCarthy nalétával na Sorpe desetkrát, zasáhl ji, zničit se mu ji nepodařilo, ale vrátil se. Ve filmu toto vše není vysloveno, na konci filmu se však na tabuli s informacemi o letadlech objeví na krátký okamžik u stroje "H" (Harry) informace "early weapon lost" (brzy ztracená bomba). (20.05.2011)

Stále ještě film Ďáblové v oblacích se už už snaží překlopit sebe sama do žánru hraného dokumentu. Téma bombardování přehrad v Porúří Anderson uchopil od strategického záměru, k nápadu, jak jej technicky provést, vývoje technického řešení až k samotné bojové akci. Předloha nejspíše čerpala z dokumentace, historických záznamů a dost možná i výpovědí zúčastněných osob. Film si dává záležet, abychom pochopili inovativnost technického řešení, princip speciální bomby, i všech přístrojů, jež slouží k jejímu přesnému shozu. Rozkrývá potíže nočních náletů i omezenosti zdrojů na výzkum ve válečné ekonomice. +++++ Slouží tak v podstatě pouze vzdělávacím účelům a jako pocta úsilí skupině lidí, jež přispěla ke zničení přehrad. Všechny postavy mají ve filmu jediný cíl, což hercům nedává mnoho prostoru k předvedení svého umění, snad s výjimkou Redgraveova zapáleného vědce. Herci působí, že dostali pokyn: "V této scéně se projekt nachází ve stavu A, což postavě X působí emoci E1," jež se pro jistotu ještě označuje v dialogu. Rozhovory krom vysvětlování a "podkreslení nálady" nemají jinou fuknci. Výsledkem je film rutinní, sterilní, neemotivní, byť informačně přesný. Snad by mu opravdu více slušel dokumentární šat s několika vloženými hranými scénami. (06.04.2013)

Pominu-li onu historickou událost, o níž jsem neměl ani potuchy, ve filmu z padesátých let 20. století, tedy v době rasové segregace v USA, mě překvapily (na tu dobu asi nepřekvapující) dvě věci: 1) Ve filmu nenarazíte na jediného černocha, 2) Jediný zástupce afroameričanů je černý pes jménem Negr - a ani ten neskončí dobře. ~~~ Na takhle starý snímek nečekaně koukatelné. (12.05.2011)

Válečná klasika rutinéra Michaela Andersona o tom, jak byly zničeny přehrady v Porúří. Vybroušený snímek se spoustou sympatických postav - Michael Redgrave jako vědátor doktor Barnes - plynulou a šikovnou režií a zajímavými speciálními efekty - práce s projekcemi, domalovávání, modely apod. O tom, jak byl film vykraden Lucasem ve Hvězdných válkách, se zmiňovat nebudu, ale zajímavé je, že jméno pejska letce Gibsona Nigger nebylo pro americké diváky jaksi politicky korektní, a tak muselo být změněno na Trigger. (17.07.2006)

Prípravy na samotný the dam útok je síce zaujímavý, ale formálne málo strhujúci a vlastne tak celkovo tuctový. Trvá dobrú hodinku aj pol, kým sa dostaneme k samotnej akcii. Potom už napochodujú staré dobré ruky dobových trikových majstrov a môžme sa kochať. Je mi trochu ľúto tej prepálenej minutáže. (18.11.2018)