Paríž, Texas

Keď som pred tromi rokmi videl Paríž, Texas, uvedomil som si síce, že sledujem niečo výnimočné, ale nedokázal som sa naladiť na jeho vlnu. Pomalý, ale nenudiaci dej, páliace slnko a teplom sa chvejúci vzduch, bezútešná krajina a v nej rýchlo sa pohybujúci čudák, to vyburcuje zvedavosť každého diváka. Z času na čas do toho zaznie tá úžasná, provokujúca hudba a pomaly sa začína odkrývať záhada z úvodu filmu. A vlastne aj keby existovala iba scéna v kabínke aj tá by si zaslúžila pridelené hviezdičky. Asi bolo treba mať o tri roky viac, aby som tento vynikajúci film vnímal približne tak, ako ho jeho tvorca zamýšľal. (13.05.2012)

Jsou filmy, jejichž skutečná síla vynikne na velkém plátně. A po prvotní domácí projekci před několika lety, se mi podařilo zhlédnout Paříž, Texas v kinosále. A za tu neopakovatelnou atmosféru, nezapomenutelné záběry a hravost pánů Wenderse s Mullerem a brilantní herecké výkony hlavní pětice, tu pátou s radostí přídávám. Amerika jak ji miluju, drsná, krásná a hlavně bez příkras. Mňam. (09.10.2015)

Jeden z mála filmů, který na mě zapůsobil do hloubky mojí duše. Být ve víru emocí by byl asi ten nejvhodnější výraz pro to, co jsem mohla přes dvě hodiny sledovat, aniž bych si tu délku vůbec uvědomovala. Od prvního momentu, kdy jsem spatřila Trevise, který ztratil paměť i řeč mně bylo jasné, že půjde o mimořádný zážitek. A byla to pravda. Velmi silný, lidský a hluboký příběh o muži, který utíká před stíny minulosti, aby našel klid v duši, který před čtyřmi roky ztratil. Slova na papíru nestačí zachytit moje pocity z filmu (já vím, zní to pateticky, ale je to tak), kde slovo láska má mnoho podob, od lásky bolestné, žárlivé, odpouštějícící a nakonec té nejvyšší, obětující se ve prospěch štěstí toho druhého. Závěrečná finální část, která se odehrávala při rozhovoru u zrcadla a kde se překrývá tvář Trevise s tváří Jane mě už úplně dostala. Nádherný film s úžasnou atmosférou, perfektní kamerou s jejími skvělýmí záběry a v neposlední řadě chválím nezapomenutelný soundtrack o který se postaral Ry Cooder. Film, který z mé hlavy hned tak nevyprchá.. (23.11.2012)

100 % - Láska má mnoho podob, ale často není láska tím, za co ji lidi vydávají, resp. o čem se domnívají, že je. Tenhle film je o lásce. Hlavní hrdina je schopen se vzdát toho, co miluje, protože ví, že jedině to bude k dobru věci. Toto je láska. Vše ostatní je egoismus. Dál no comment, film mě dostal podobně, jako Wimovi andělé... (27.04.2010)

Vyrabuje hlavu a zmizí. Zmizí z plátna, ale ne z vás. Paříž, Texas je tichá balada, která krouživým pohybem vyvolá pocit pomatenosti, aby se po pár zmatečných situacích stala ohromným pomníkem pro všechny osamocené a láskou rozervané obyvatele této planety. Jsem šutr, když jde o citové vydírání vyvolané úpěnlivými pohledy herců do kamer. Rychlík Paříž, Texas mě vyhodil na nástupišti, kde nebylo živáčka a nechal mě tam přes noc. A já se bál. Neměl jsem totiž nikoho, kdo by mě držel za ruku... Travis taky ne, a proto jsem s ním soucítil, až do roztrhání svého pyžama. V tu chvíli byl mým spojencem... Filmovým hrdinou! (11.03.2010)