Insomnia

Platí naprosto stejná věc, kterou jsem psal v jiném komentáři. Stejný nebo lépe řečeno skoro totožný příběh, tentokrát však viděno dřívější „ severské“ zpracování. Tím ale veškerá podobnost s předchozím komentem končí. Insomnia není rozhodně horší, než jeho slavnější, americký pokračovatel. Nehrají zde sice hvězdy typu Al Pacina, Robina Williamse, či Hillary Swank, tohle vše vynahradí bohatě ostatní důležité faktory. Je to hlavně opět výkon Stellana a jeho vnitřně rozpolceného hrdiny, jehož svědomí není zdaleka čisté, jak by se asi na vyšetřovatele vražd být mělo. Dále jsou to sice málo známí, ale dobří herci v ostatních rolích a v neposlední řadě celkové zobrazení, tohoto severského dramatu, které je naprosto věrohodné, od začátku, až do hodně povedeného konce. Kdybych to měl nějak sesumírovat, Stellan si tímhle filmem s definitivní platností řekl o místo, v mojí topce herců, což je k jeho výkonům, naprosto zasloužené. A to mě s ním tenhle týden ještě minimálně dva filmy čekají. Pak si ho možná nalepím na zeď :-) (07.09.2015)

Chtě nechtě musím srovnávat se stejnojmenným americkým remakem, který jsem viděl dříve. Příběh je až na několik detailů totožný, ale řekl bych, že tentokrát v pomyslném klání zvítězili Američané, a to především díky Al Pacinovi, který zahrál hlavní roli o dost lépe než Stellan Skarsgård. Navíc v norském originále bylo hodně hluchých míst. Ale i tak dávám 4*, protože je to film, který rozhodně stojí za pozornost. Má-li ale někdo na výběr, doporučil bych verzi Made in USA. (15.02.2008)

Tam, kde Nolanova verze dominovala zjevně vyšším rozpočtem a vytříbenější režií nabízí norský originál pouze lehce nadprůměrné řemeslné provedení a pár výtvarně pěkně odvedených scén. Tak, kde si Nolan hojně vypomáhal všemožnými technickými vějičkami, působí norský originál hodně uměřeně. Přesto je z mého pohledu lepší, protože narozdíl od hollywoodské morálky nabízí seversky neučesanou zkazku o psychicky labilním detektivovi, který nedojde k žádnému vyššímu právu a celým příběhem propluje jako nevyspalá kreatura, která hraje jen a jen na sebe. Žádný řád, žádný zločin a trest. Všimněte si do očí bijících rozdílů ve scéně se psem a s výslechem kamarádky zavražděné, tam nejlépe vyniká rozdíl mravného amerického vidění a severské drsné školy. Skarsgård je úžasným prototypem hrubého a vnitřně hnusného zástupce práva, proti němuž vrah vyhlíží jako vyrovnaná a harmonická bytost. Škoda jen, že narozdíl od Williamsova mordýře je norská verze trochu nevýrazná a vzájemné dialogy s detektivem nemají patřičné pnutí. Ale vzato do důsledku mi kombinace norské přírody a psychické trosky v rouše zástupce práva velice sedla a užil jsem si jí víc než americkou verzi. A to navzdory faktu, že technicky se Norové s Nolanovou brilancí jen sotva mohou meřit... (04.02.2008)

Popravdě mě nějak zvlášť neokouzlil ani americko-kanadský remake, který jsem před lety viděl jako první. Už tehdy jsem s tím příběhem měl problémy a tady tomu bohužel nebylo jinak. Normálně mám skandinávskou tvorbu velmi rád, některé jejich krimi thrillery nebo i horory patří mezi nadprůměrné záležitosti, ovšem tato hodně průměrná kriminálka mezi ně nepatří a nikdy patřit nebude. Tempo příběhu bylo místy dost uspávající – doslova mě pálili oči stejně jako hlavního hrdinu a bojoval jsem se spánkem. Našlo se tu několik povedených scén (pasáží), které měly slušnou atmosféru a herecké výkony taky nebyli špatné, pár nahých děvčat ani to ovšem film jako celek nezachránilo od zcela průměrného ohodnocení. Viděl jsem mnohem -mnohem lepší skandinávské krimi dramata/thrillery než je Insomnie. (23.02.2022)

Nebudu nic srovnávat, nejsem regálová brigádnice v Tescu. Insomnie nakročila velmi směle, vůně jemně propečeného bifteku se pomalu rozpínala místností, ale jak odplula mlha, začal film pomalu vychládat. Syrovost je fajn, tu mám rád, ale já osobně bych to dokořenil trošku větší špetkou napětí. (Challenge Tour 2015, film č.13) (13.04.2015)