Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Fantastický Rod Steiger v roli Benita Mussoliniho vám přiblíží poslední dny italského vůdce, ve kterých se, společně se svou láskou Clarettou Petacci, marně snaží uprchnout do Švýcarska. Stává se štvancem, který nemá šanci uniknout trestu za své zločiny, ať přijde od kohokoliv. To vše doprovázeno skvělou hudbou Ennia Morriconeho. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (43)

dobytek 

všetky recenzie používateľa

O neslavnym konci Mussoliniho asi stačí přečíst si něco třeba na wikipedii. Tenhle film celkem nic novýho nepřináší. Nebylo to špatný, ale když teda víte, že Mussolini bude utíkat a nakonec ho stejně chytnou a zabijou, tak koukat kvůli tomu 2 hodiny na film asi nemá tak úplně význam. To by ten film musel bejt fakt nějaká bomba a tohle žádná bomba prostě nebyla. Rod Steiger jako Mussolini byl dobrej, akorát na konci mi ho bylo spíš líto, což asi nebylo účelem filmu. Henry Fonda se ukáže chvilku na začátku a Franco Nero zase až úplně na konci. Pro lidi s nějakou základní znalostí historie je to tak trochu ztráta času. Lidi, který na základní škole propadali z dějepisu, to možná bude bavit víc, protože nebudou vědět, jak to dopadne. Za mě je to šedivej průměr... ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Nahanacka s Mussolinim, kde Mussoliniho stvarnil genialny Rod Steiger /In the Heat of the Night/. Reziserska praca Carla Lizzaniho mi bol vzdy viac odporna nez prijemna, ale tuto sa ten reziser konecne predviedol - Mussolini tusim mal vzdy rad okazale gesta, tu ale prcha ako krysa pomaly ... fakt dobre dielo. Kronika Chudych Mlilencu a Posledni dny Mussoliniho - asi najlepsi Lizzani, a to pisem otvorene : Lizzaniho tvorba je mi z duse odporna . 74 % ()

Reklama

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Rod Steiger je až taký ľudský a romantický Mussolini. Žeby bol "Il Duce" v posledných svojich dňoch práve taký? Ťažko povedať, nakoľko ani o jeho smrti nie sú presné záznamy. Existuje niekoľko teórií, ako to presne bolo, toto je jedna z nich. A dosť kvalitne spracovaná. Kto má záujem dozvedieť sa niečo o posledných štyroch dňoch diktátora, dozvie sa v podstate všetko. Smejem sa však nad tým, ako jeden užívateľ tu operuje myšlienkou, že film nie je dobrý, pretože on sa v podstate to isté dočítal na wikipedii a tvorcovia nepriniesli nič nového. 🧐 No úžasné. Tak chudáci filmári v roku 1974 boli tak blbí, že natočili niečo, čo bude na internete o polstoročie neskôr. To sú ale fušeri! 😂 ()

Dragonlanc 

všetky recenzie používateľa

Poľovačka na Mussoliniho, tak by bolo možné nazvať tento film. Výborné stvárnenie posledných dní talianskeho diktátora. Nebyť toho, že každý vie, aká to bola beštia, ktorá mala na svedomí státisíce životov, skoro by som ho ľutoval. Mussoliniho, ktorý sa z oslavovaného duceho stal už len vystrašeným bojazlivým chudákom, nespoľahlivým nemeckým spojencom, ktorý sa snaží zachrániť si svoj život, prenasledovaný nenávisťou posadnutými komunistami (v tých červených pionierskych šatkách vyzerali dosť trápne), nakoniec opustia aj jeho nemecký spojenci a vymenia ho za voľný odchod z Talianska domov. Chýbala už len záverečná historická scéna - obesenie Mussoliniho aj s jeho milenkov dolu hlavou na námestí v Miláne. ()

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Z filmu trčí komunistické (nebo aspoň silně levicové) zaměření tvůrců-těch neustálých narážek na to, jak se Angličané a Američané snaží domluvit s fašisty, aby s jejich pomocí zvládli poválečné nebezpečí bolševismu! A když se na scéně objeví komunističtí partyzáni s obřími rudými šátky, vypadá to rázem jako bojovka přerostlých pionýrů. Ale R.Steiger je opravdu dobrý, jestli film stojí za pozornost, tak jedině kvůli němu. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (3)

  • 30. apríla 1974, pri premietaní filmu v Savone, prebehol prvý bombový útok neofašistickej teroristickej skupiny Ordine Nero (Čierny rád). Bombové útoky potom pokračovali až do mája 1975. (Arsenal83)
  • Rekonštrukcia popravy Mussoliniho (Rod Steiger) a Petacciovej (Lisa Gastoni) vychádza z oficiálnej verzie, ktorú vtedy poskytla Komunistická strana Talianska, ktorej členom bol aj ich údajný kat Walter Audisio. Odvtedy sa objavilo viacero konkurenčných teórií o tom kedy a kde presne došlo k popravám. (Arsenal83)

Reklama

Reklama