Reklama

Reklama

Mikrokomedie podle spisovatele J. Haška. Do blázince přivedou jistého pana Mlácena (J. Kemr), který chce prodat dva kostelní zvony. Nejprve je nabízí obchodníkům v hostinci. Tvrdí, že je dostal jako dědictví po svém strýci, ale neví, co by s nimi dělal. Nikdo je ale nechce koupit. Kvůli tomu se ocitne nejprve na komisařství a nakonec ho posílají do blázince. Profesor (L. Kopřiva), který se domnívá, že pan Mlácen trpí jakousi fixní představou a je psychicky nemocný, mu slíbí, že jeho dva zvony odkoupí… Režisér Z. Podskalský zpracoval látku se staropražským dobovým šarmem, s hospůdkami a jejich štamgasty, pavlačemi a jejich správcovou, i místními potulnými zpěváky, a především se skvělými hereckými výkony. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (43)

LadyPupu 

všetky recenzie používateľa

Rozjezd pomalejší, ale jsem ráda, že jsem se nenechala odradit příšernou úvodní písní v podání Zímy a Laufera, kterej teda imitoval hru na housle takovým způsobem, že bych ho nejradši vzala přes ruce smyčcem. V 8. minutě mě zaujala moucha sedící na polopleši mistra Homoly a to už chtěl Kemr něco k pití "něco míň alkoholickýho třeba tu borovičku, to je přece jenom kus přírody." Suma sumárum to je za tři a půl hvězdy. ()

rakovnik 

všetky recenzie používateľa

Povedená a skvěle obsazená povídka, celkem svižně natočená. Vzhledem ke jménu režiséra jsem se obával hudební smršti, ale naštěstí tento se spokojil jen se třemi písničkami. Od začátku mě zajímalo, zda pan Mlácen skutečně má zvony, tato otázka mohla být klidně zodpovězena později. Závěr je celkem předvídatelný, ale vtipný. ()

Reklama

lennyd 

všetky recenzie používateľa

Pan Mlácen zdědí od svého strýčka, zvonaře, dva kostelní zvony - o váze 720 a 550 kilogramů. Prozatímní umístění v činžovním domě na pavlači ale nelibě nese domovnice a ostatní nájemníci, a tak dostane pan Mlácen ultimátum - buď se zvonů do konce týdne zbaví, nebo budou na jeho náklady odstraněny. Zvony, v hodnotě 4000 zlatých, ale nikdo nečekaně nikdo nechce, a pan Mlácen z toho má velmi těžkou hlavu. Až tak těžkou, že se dostane do léčebny pro duševně choré, kde nachází nečekaného kupce ... Tak toto bylo fakt nádherné - naprosto bezvadné téma (i když s trochu předvídatelným koncem), skvělé herecké výkony - hlavně Luďka Kopřivy a Josefa Kemra, ale i ostatních hereckých hvězd (Stella Zázvorková, Vlastimil Brodský, Jan Libíček a další) - škoda že ostatní postavy nedostaly tolik prostoru jako Kemr a Kopřiva (například Libíčkovo přemítání o válce Turků a Tatarů se mi líbilo moc). Každopádně Zdeněk Podskalský ukázal, že netřeba mít miliardové rozpočty k tomu, aby se dal natočit bezva film - byť jen třičtvrtěhodinový... ()

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Výborné herecké obsazení a Podskalského režie dělají z téhle malé staropražské švejkoviny televizní klenot, jehož krásu jsem objevil až dnes. Anžto jsem vůbec o existenci této mikrokomedie nevěděl. Kouzelné tu je naprosto vše,  od ukřičené pavlačové matróny Zázvorkové přes obchodníčky Brodského, Libíčka a Homoly až k psychiatru páně Kopřivy s jeho praštěnou kolegyní Skořepovou. Sedly mi hospodské řeči, hurónsky řev na pavlači, bezradnost pana Mlacena i Kopřivovo milé přehrávání v závěru. Inu klenot,  u nějž sedí každý brus. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Dneska chodí po Praze jeden pán a prodává zvony všude. Nebojte se, von není zlej, ale kdoví, jak to s ním bude." Milá komediální hříčka podle Jaroslava Haška, o tom jak pan Mlácen tak dlouho usilovně přesvědčoval své okolí o (zdánlivě) bláznivém nápadu, aby od něj odkoupili jeho zděděné zvony, až se mu nakonec podařilo totálně zblbnout ředitele blázince.  Příběh celkem obyčejný, herectví nejen Josefa Kemra, ale i Vlastimila Brodského, Luďka Kopřivy a Stelly Zázvorkové z něj však dělá skvělý komediální zážitek. Zděnek Podskalský tenhle typ malých komedií vskutku uměl. PS: Shlédnuto v den 100. výročí narození Josefa Kemra. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (2)

  • Když je sepisována smlouva mezi profesorem (Luděk Kopřiva) a panem Mlácenem (Josef Kemr), tak pan Mlácen prohlásí, že bydlí „v Praze na Žižkově, Cimuburkova 9“. Součástí Prahy se ale Žižkov stal v roce 1922 v souvislosti s vytvořením Velké Prahy, přičemž děj filmu se odehrává v období Rakouska-Uherska. (VN85)

Reklama

Reklama