Sedem rokov v Tibete

Zaujímavý a veľmi dobre zahraný príbeh z nádherného Tibetu - proste pastva pre oko. Je to príbeh, ktorý zaujme hĺbkou myšlienok a ukáže vám, že už len jednoduchým chcením niečo dokázať, sa búrajú steny nepriateľstva a buduje sa niečo pevné, čo zostáva naveky. Film Sedem rokov v Tibete je ozajstnou ukážkou toho, čo človek dokáže. (10.12.2012)

Trochu tendenční film o nádherném a stále ještě mystickém světě vysokohorského Tibetu a jednom mladém Rakušanovi (na Heinricha Harrera ale po uvedení filmu prasklo, že byl v mládí nacista a vše asi bylo trochu jinak, než jak to líčí tenhle životopisně se tvářící film). Každopádně některé pasáže snímku jsou vysloveně povedené - obsazení Tibetu čínskou lidově-demokratickou armádou, Dalajláma nevěřícně osahávající Harrerovy plavé vlasy či Dalajlámovo opojení světem filmu... Není to tak silné a autentické jako některé jiné filmy s obdobnou tématikou týkající se Dalajlámy, Tibetu či jeho anexe, ale i tak se jedná o nadprůměrné filmové dílo... (svůj možný potenciál ale využil jen tak na 75 %, Jean - Jacques Annaud natočil již mnohem lepší a hlubší filmy...viz Jméno růže či Boj o oheň...) (27.09.2007)

Když jsem se rozhodl podívat se na ty "tibetské" filmy, sliboval jsem si víc od Scorseseho Kunduna. A dopadlo to právě naopak. Tohle není hold polobožskému dítěti, nýbrž dobrodružný příběh smrtelníka s ne zcela obdivuhodným charakterem. Je to naleštěné a hodně to spoléhá na genia loci (v tomto případě se točilo v Argentině, což pokládám za dobrou volbu). Ale obstojí to jako zajímavý dobrodružný film. (10.08.2013)

Další ze zdařilých snímků mapujících mládí Jeho Svatosti, čtrnáctého dalajlámy. Nicméně tentokrát jeho postava byla lehce zatlačena do pozadí jistým árijským dobyvatelem nikoliv států, ale horských vrcholů. A mluvíme-li o jeho představiteli, musí se dodat, že je též významným dobyvatelem ženských srdcí (ahoj, Angie;)). Co naplat, Brad Pitt prostě je víc než dobrý herec a tenhle film celkově stojí za vidění. I přesto mám raději Scorseseho Kunduna z téhož roku. A mezi námi - hudba Philipa Glasse byla rozhodně výraznější než ta od mistra témat Johna Williamse. 70% (30.07.2005)

Annaud je celkem nenápadným filmařem. Jeho jméno většina lidí asi nezná a přesto stojí každý jeho film za pozornost. V tomto případě se pustil na tenký led, když zpracoval citlivé téma okupace Tibetu. A myslím, že to zvládnul perfektně. Jeho filmy se vyznačují řemeslnou precizností. A to platí i zde. Takovéto snímky často vyhrávají Oscary. Okázalá výprava, davové scény…už to bývá v Hollywoodu vstupenkou do síně slávy. Annaud navíc přihodil morální a politický rozměr, čímž si však možná podřezal větev. Myslím, že film kritizující Čínu by nedostal hlavní cenu, ani kdyby byl opravdu nejlepší. Mezinárodní vztahy se tak asi promítají i do světa filmu. Jako milovník hor oceňuji velmi věrohodně zvládnuté horolezecké scény. (02.07.2007)