Stigmy

Řemeslně velmi dobře zvládnuté, leč žádné zásadní nebo zapamatování hodné dílo to také určitě není. Formálně odzbrojující - vizuální stránka je nádherná a některé obrázky by se mohly vystřihnout a z fleku vystavit v národní galerii, avšak emocionálně plochý recyklát tisíce a jednoho motivu z řad satanské tématiky, které už mohou výrazněji oslovit pouze v případě bezchybné souhry všech filmařských složek nebo drtivě navozené atmosféry v autenticky synchronizovaném příběhu - ani jedno se zde však nekonalo... 60% (11.01.2013)

Mírně nadprůměrný snímek na zajímavé a snad i mírně kontroverzní téma je docela koukatelný díky obsazení hlavní rolí - Gabriel Byrne i Patricica Arquette se v nich vyjímají velice dobře. Jinak zaujme především soundtrack a pár hororových scének, při nichž se ovšem budou lekat jen ti nejméně otrlí z nás. (09.11.2003)

Snímek doufající v sílu klipových obrazů, efektně navozujících chybějící hororovou atmosféru - pro mě však zůstává dalším z řady příběhů těžících z obecné neznalosti dané "problematiky". Spíš než hororem bych ho nazvala proticírkevní agitkou a nad přirovnáním k Exorcistovi by kroutila hlavou dokola i malá Regan. Arquetteové jsem nevěřila rádoby cool život před stigmaty, natož po nich - potažmo při nich, Byrneova snaha vyšla naprázdno a oproti šedé nudě během filmu mě pobavil pouze závěrečný dovětek, až dojímavý snahou o autentično. (26.08.2009)

Byl jednou jeden až příliš vědecky založený kněz a jedna až příliš zapřisáhlá ateistka. Oba však byli sympaťáci a jejich cesty se spojily poté, co jejími dlaněmi projely neviditelné hřeby a čelo jí zjizvila neviditelná trnová koruna. Sympatická kadeřnice z Pittsburghu musí na čas zapomenout na nezávazný styl života, dokud bude mít růženec kdesi z Brazílie zaslaný coby dárek její matkou svou krvavou moc. V církevních kruzích to vře, protože tahle blondýna je ateistka a na epilepsii to opravdu nevypadá. Zápletka je fajn: obyčejná mladá žena je efektním způsobem konfrontovaná „vyšší mocí“ v podobě stigmatických ran, střih je šitý mladé generaci, hudba sympaticky duní, scény jsou svěží a nápadité, vizuál je prostě nabušený. Jenže stejně jako kdysi i při opětovném zhlédnutí jsem měl problém s poslední půlhodinkou, která se už jednoduše vleče a nedokáže navázat na sympatickou první polovinu. Co nezakryje zkušený videoklipový režisér, nezvládne ani scénář, který nabízí vlastně jen průměrný thriller. (31.10.2015)

Mám za to, že se jedná o jeden dlouhý hudební pořad (opravdu hodně fajn a kvalitní hudby, počínaje Massive Attack, Bjork ...) s dějem, který má podklad -kdesi v hlubokém pozadí- sice opravdu originální (páté evangelium nebo další z apokryfů?) ale scénář naprosto slabý. Přesto jsem si ho oblíbila, a určitě i kvůli Gabrielu Byrneovi, který víc ujel v poměrně stejnou dobu v End Of Days s božkým predátorobijcem. (18.01.2003)