Yeopgijeogin geunyeo

Už dlouho jsem neviděl tak výbornou romantickou komedii !!! Možná je to opravdu proto, že jde o korejskou produkci, která vnáší do tohto žánru cosi jiného (a nového), než tomu bývá u hollywoodských sestřiček. První půlka byla neskutečně vtipná a vztah citlivý frajírek - drzá a nespoutaná holka se vyvíjel neočekávaným a velice zábavným způsobem. Druhá půlka (nebo spíš poslední třetina) pak byla naopak dojemná, ale svůj vtip film neztratil ani zde ! Oba hlavní představitelé byli skvělí, především Ji-hyun Jun v roli drzé holky. A že byl film pridlhý? Ani náhodou...! Naopak jsem byl se závěrečnými titulky zklamaný, že už je konec. Za tu pointu a vůbec celý závěr by si film zasloužil pět hvězdiček, i když je pravda, že občas se tam vyskytly takové naivnůstky a některé věci se zdály přitažené za vlasy. Ale čert to vem...4 * (25.10.2006)

Tento snímek si vydobyl svou pozornost u evropského a (snad) i amerického publika právem (Aby ne, když v Asii film zlomil všechny rekordy). Tradiční stereotypní romantické komedie typu kluk s holkou jsou tak rozdílní, až své štěstí najdou, tu vzala za své, ačkoli námět je stejný. V čem je tedy tento snímek tolik odlišný od mnoha co známe? Jistě je to forma a citlivé budování charakterů obou postav a jejich vztahu. Až neúměrně dlouho. V evropském kontextu se to jeví nereálné a film by nejspíš propadl. V konfrontaci s asijskou kulturou a způsoby to ale divák přijme a ještě s nadšením. Příjemná je celá řada komických situací a dialogů. Scénář nešetří nápady a děj se daří držet v tempu. Bohužel v některých scénkách se autoři nechali unést až příliš, což je moje jediná výtka. Situace, kdy divák neví, zda to bylo myšleno vážně nebo jako legrace, není příjemná. Toto balancování na hraně působí místy trapné rozpaky a sráží moje celkové hodnocení. Samotné zakončení filmu je velmi příjemné a dojemné. Nikoli lacině. Tolik očekávané polibky a obětí si režisér odpustil i v tuto chvíli. Třeba též kvitovat dobře zvolený hudební doprovod pro klíčové scény (Pachelbel – canon in D, My Girl, Hands of Time). Tahle hra na osud a osudová setkání mě prostě bavila. V rámci žánru vysoký nadprůměr. 81% (19.07.2011)

Je to výborná romantická komédia z juhokórejskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý si žije svojim úplne obyčajným a pokojným životom, ale všetko sa zmení, keď sa netradične zoznámi s mimoriadne neobyčajným dievčaťom, ktorá mu život výrazne zmení. A tak medzi nimi vzniká zvláštny vzťah, čo mladíkovi spočiatku vôbec nevyhovuje, ale čoskoro si predsa len uvedomuje, že s ňou má život úplne iný náboj a postupne medzi nimi predsa len vzniká aj silné puto. No čakajú ich aj problémy. So spracovaním som veľmi spokojný, jedine spočiatku som mal možno menší problém s celkovou nedôveryhodnosťou, predsa len mladík by sa až tak neobetovával, ale nad to som sa dokážal povzniesť prakticky okamžite, keďže to nielen funguje aj tak, ale aj inak to má rozhodne čo vynahradiť. Obe hlavné postavy sú skvelé a to aj samostatne, ale lepšie im to samozrejme ide spolu a celé to pôsobí tak netradične, prakticky až inovatívne, vďaka čomu to do žánru prinieslo mimoriadne osvieženie. A tak tá výrazne nadpriemerná dĺžka nie je ani najmenším problémom, až na trochu slabšiu časť s dezertérom v strednej časti filmu, ktorá síce nie je zlá, ale hlavne zbytočná ma to veľmi bavilo od začiatku až do konca, behom čoho sa nájde množstvo nezabudnuteľných scén a maličkostí. Nadmieru spokojný som aj po stránke jednotlivých žánrov, väčšinu času filmu funguje ako komédia, pričom tých skvelých vtipných scén je tu nespočet, chválim hlavne nahlasovanie chýbajúcich žiakov, ale časom to už prejde do prakticky čistého dramaticky ladeného romantického žánru, ktorý je na tom dokonca ešte o niečo lepšie, pár scén je nezabudnuteľných, napríklad odovzdanie kvetiny a celá záverečná dvadsaťminútovka patrí medzi to najlepšie, čo sa v tomto žánri dá vôbec nájsť. A dokonca sa tu nájde aj nejaká akcia, v romantickom filme by som teda skutočne nečakal takúto prestrelku, ale funguje to a bavila ma. Herecké obsadenie je skvelé, výborný Cha Tae-Hyun a perfektná Jeon Ji-Hyeon, obaja v jedných zo svojich najlepších úloh, mimo nich už nikto nemá viac priestoru, ale tiež zaujmú ešte minimálne ich rodičia. Réžia a technická stránka sú perfektné, Kwak Jae-Young je jeden z najlepších žánrových režisérov, čo predviedoil už tu, výborná vizuálna stránka, perfektná atmosféra, funguje humor aj romantika, pričom sa to zaujímavo kombinuje, tu sa nedá nič vytknúť. A určite musím pochváliť aj hudbu, hlavne ten Pachelbelov Canon ma dostal. My sassy girl je jeden z prvých juhokórejských romantických filmov, aké som videl, takže je pre mňa určitým spôsobom kultovým a síce plné hodnotenie mu nedávam, pár maličkostí by sa dalo ešte doladiť, ale aj tak je to skvelý film, ktorý som už videl niekoľkokrát a stále ma veľmi baví. 83% (31.10.2009)

Kdo nemá příliš zkušeností s korejským filmem, třeba tak jako já, pro kterého kdysi byla My Sassy Girl vůbec prvním zážitkem podobného zeměpisného rázu, ten bude asi překvapený, co si právě Jae-young Kwak představuje jako romantickou komedii. Docela zmatený, ale upřímně krásný příběh, solidní várku gagů a nějakou tu malinkou nechutnost, ať to má říz. Spokojenost by byla ještě vyšší, kdyby ve filmu nebyla přítomná pro mě naprosto nepochopitelná pasáž v parku, která působí jako pěst na oko a hlavně nedává naprosto žádný smysl. A ano - závěr má pořádnou sílu, ale ani ne tak ten úplný jako spíš volání z hory na kopec a odjezd vlaku. 75% (11.02.2006)

My Sassy Girl jsem viděl v režisérské verzi a nedokážu si představit, že bych z filmu vystřihl byť jen jedinou minutu... _____ Většinu svého života jsem k romantickým filmům neměl kladný vztah. Přišly mi až moc vykonstruované, záměrně slzopudné.. no prostě se mi moc nelíbily :-) Jedinými výjimkami z dřívějších dob pro mě jsou Titanic a těch pár svěžích britských romantických komedií. Ale poslední rok mám dojem, že mám štěstí na dobré romantické filmy, co dobré, vynikající... Láska nebeská, Ztraceno v překladu, Věčný svit neposkvrněné mysli, Před soumrakem..... A nyní konečně My sassy girl. _____ On je 25letý student, jemný frajírek, na kterém se velmi projevila výchova v dětství, má naušnici a nosí svetry pastelových barev. Často posedává s kamarády v baru, popíjí a doufá, že potká ženu svých snů. Ona je 24letá studentka, impulsivní, nevypočitatelná, "střelená", občas dětinská. Potkají se v metru, kde on ji nejprve na nástupišti zachrání před přijíždějícím vlakem, ona poté ve vagónu pozvrací starého pána a je na Gyeon-wooovi, aby se o ni postaral... A tak se stane, že se tito dva lidé, odlišní jako voda a oheň, začínají postupně sbližovat. Nebo spíše "sbližovat", protože on ji nejprve považuje za bláznivou holku a nejradši by se jí vyhýbal.... ___ První hodina a půl je mnohem více komická a vtipná než romantická, sice jsem neměl záchvaty smíchu, ale úsměv od ucha k uchu ano, téměř pořád. Pak ale dojde na "romantickou část" a ta je... prostě neuvěřitelná.. Krásná, plná emocí, ale ne sentimentální, protože je stále vyvažována milým humorem (např. scéna s růží)... Ale to se již film nezadržitelně blíží ke svému konci (bylo "kruté" zjistit, že už jen 15 minut a bude po všem)... A potom, potom jsem jen seděl a brečel a brečel a brečel, jako u romantického filmu ještě nikdy. (13.08.2004)