Posol budúcnosti

Drahna let, co jsem viděl tohohle pošťáka z budoucnosti a bavil jsem se zajímavou vizí budoucnosti a jedním člověkem, který náhodou najde mrtvého pošťáka, hodí na sebe jeho hadry a vydá se do světa rozdávat dopisy. Po několika letech se k filmu opět vracím, abych se ujistil, jestli mi to za to opravdu stojí. Hodnocení zde mluví jasnou řečí a tak nemůžu naléhat a rovnou spustit. Postman je sice velkolepě natočen, ale je v něm znát hrdinost, americký patriotismus, síla vůle a hlavně hloubka citů, která sahá každým dopisem až do mysli a nedokáže se z ní vypudit. Prostě v budoucnosti, kde nikdo nemá budoucnost vzniká poštovní společnost, která je na sebe hrdá a pěje chválu po celé zemi. Chvílemi je to neuvěřitelně náladové, ale i tak to není zas tak špatné jak se na první pohled může zdát. I když pro Kevina Costnera to musel být šok, když se dva jeho projekty po sobě staly propadáky na celé čáře. --- Vodovou polivku jsem ještě nejed. Příště by si tam mohla přidat písek, prach nebo jehličí. (20.08.2007)

Současná mladší generace ani neví, že tento film existuje. Asi jako ani nevnímá Costnera coby někdejšího oscarového laureáta a filmovou superstar. Sladké devadesátky. Tento megapropadák mu tehdy coby režisérovi a producentovi zlomil vaz. Není divu, je to film pytomoučký a naivně patetický, a koukat na takovej film tři hodiny není pro každého. Vidět ho ale poprvé teď, po více jak dvaceti letech, mu paradoxně prospívá. Přes spomenuté negativa je totiž milou spomínkou na výpravná filmová dobrodružství, kde důležitou roli hráli monumentální přírodní exteriéry a širokouhlá kamera létala nad davy důkladně nainscenovaných živých komparzistů a zvířat za velkolepé orchestrální hudby Jamese N. Howarda. A to se srdcařským zápalem štábu pro zprostředkování diváckeho zážitku tvrdou prací tam venku v reálné divočině. Nic z toho už dnes ve velkých hollywoodských filmech nevidíme. Proto mě dnes, na domácím kině se 4-metrovou uhlopříčkou The Postman jistým způsobem pohladil - i přes kroutění hlavou a usmívání se nad tím, co se v něm dělo. (31.10.2020)

Nekonečně dlouhej, plytkej tříhodinovej western, kterej nese bůh ví proč v názvu budoucnost a je to postapo, akorát že pro děti.. takže oni udělaji postapo ve stylu disney pro děti, bojí se tam někoho sejmout, hraje si to na nějaký rodinný dobrodrůžo žůžo, ale to že to má být teda postapo a miliarda lidí zřejmě zahynula.. to jim nevadí a bouchačky jsou tam taky zbytečný. Prostě nedomrdlí hovno, který má navíc tři hodiny kurva proč?? (30.10.2020)

[imdb: 5.4/10] | me: Spokojne poviem, že aj keď tento film celkovo pôsobi na ľudí rozporuplne a možno pateticky, ja si myslím, že to je príjemny film, ktorý ma niečo do seba. Dobre sa na to pozerá a je pravda, že na tento druh scifi treba úplne iný žalúdok a chuť. Avšak aj napriek niektorým pomerným divočinám, ktoré sa vymkli aj mojej otvorenej vnímavosti (celkovo si neviem istú realitu predstaviť, takže treba privrieť oči a zobrať si tu hlavnú myšlienku) ma film nie-vlečúci sa dej a celkovo aj istú myšlienku ku ktorej sa dostáva síce dlhým ale vôbec nie nudným, hoci sem-tam nad očakávania divným dejom. Dávam tri a pol a v pohode si to pozriem znova, Kevin ako pošťák záchranca ma charizmu. [3 a pol*] (06.04.2009)

Toto dílko opravdu považuji za nepovedenou podivnost, která docela postrádá logiku. Nad vším tím nepovedeným jistě kraluje hustá dávka heroizace v postavě pošťáka a přebujelého amerického nacionalismu (který hold nám někdy lidem z jiného kontinentu připadá neopodstatněný). Příběh o prachsprostém podvodníčkovi a lháři by se dal unést (jen by musel být příběh pojat s alespoň troškou taktu a nadhledu). Kus žvance je důležitý to ano, ale dopisy od neexistujícího amerického prezidenta si tvůrci mohli odpustit!? A co teprve slátanina žánrů, které velmi okatě dominuje western :-) Asi jediná půda, kde se pan režisér cítí doma. Problémém je určitě scénář, takže s takovým paskvilem nic nezmohou herci - Costner není špatný, ale tady mu to vůbec nejde, Will Patton vypadá spíš jako hodný strejda - takže sadistu jaksi neuhrál, no a pak je tu "divná" matka-bojovnice Olivia Wiliams, která to možná se samopalem v ruce natřela výše uvedeným (jindy ale ne). No a Giovanni Ribisi v roličce umírajícího zabijáka (mihnul se asi na 2 minuty) to byla pro mě jediná světlá chvilka celých tří hodin. (27.08.2003)