Pýcha a predsudok

„Idete na mňa dosť rýchlo. Zabúdate, že som nebola kojená.“ Nemyslel som, že to niekedy poviem, ale Keira Knightley je krásna a talentovaná. Dovtedy to boli len prví PIRÁTI KARIBIKU (kde bola na môj vkus Keira nevýrazná), čudná ZVIERACIA KAZAJKA, svojrázne DOMINO a zopár nepodstatných šteknutí (horor DIERA, romantika LÁSKA NEBESKÁ). Až potom prišlo POKÁNIE, skvelí druhí a tretí PIRÁTI KARIBIKU - a PÝCHA A PREDSUDOK. Tá nádherne vyzerá (famózny anglický vidiek – ktorý netvor by tam nechcel žiť?) a hlášky padajú jedna za druhou („Tvoja mama ti odkazuje, že ak sa zaňho nevydáš, nemáš jej viac chodiť na oči. Ja ti odkazujem, že ak sa zaňho vydáš, nemáš chodiť na oči mne.“). Všetko odsýpa ako v najlepšom akčnom filme a dokonca i rutinér Donald Sutherland sa donútil k majstrovskému otcovskému hereckému výkonu (najmä v závere, kedy úprimne nemôže uveriť tomu, že jeho obľúbená dcéra stretla muža, ktorého miluje). Krása, krása, krása. (14.09.2006)

Ani s knižní předlohou či jinou verzí Pýchy a předsudku jsem do styku nepřišel, tudíž nebudu porovnávat. Dobový romantický film, celkem lehce čitelný, přesto nenudící, chvílemi i docela zábavný s fungující chemií mezi Keirou (ta se na tuto roli moc hodila) a Matthew MacFadyenem. K tomu pěkná kamera a hudba, takže slušné 4*. (31.07.2011)

Rozhodl jsem se napsat komentář k tomuto filmu až po více jak dvanácti měsících od zhlédnutí a uvědomuji si, že není vůbec snadné se vyjádřit tak, aby komentář měl nějakou kvalitní úroveň! Jeden z největších kladů tohoto snímku je půvabná Keira Knightley. Příjemná podívaná na nějaký romantický večer s lahvinkou dobrého vína a nějakou spřízněnou duší vedle sebe! Rozhodně doporučuji všem romantikům a romantičkám. Mrzí mě, že dojmy z tohoto filmu již nemám natolik živé, abych se nějak více a smysluplněji rozepsal. [25.6.07 v kině] (25.06.2007)

Pamatuji si scénu z filmu Láska přes internet, kdy bohatý majitel knihkupectví přelouskává Pýchu a předsudek a nesmírně u ní trpí. Knihu jsem právě kvůli téhle scéně nečetl a proto jsem si to u Austenové chtěl vyžehlit alespoň Wrightovo přepisem na stříbrné plátno. Úchvatný začátek filmu prozářený sluncem mi vzal dech, aby ho posléze roztrhalo písklavé chichotání nějakých dvou fracků. "A je to tu..." řekl jsem si a už jsem chtěl film odpískat a vypnout. Nedalo mi to a jízda pokračovala. Jízda neskutečně příjemná a je to hlavně z důvodu ústředního páru. Keira & Matthew se k sobě hodí jako hrneček a podšálek, jsou mladí, krásní a hlavně se milují (ač o tom zatím neví). Jejich láska je někdy vyhrocená a po většinu času si on či ona nalhávají, že se nenávidí. A sledování všech těhle zmatků je nadmíru dobrý zážitek. Jako druhý nesmírný klad filmu, je jeho autentičnost. Nemyslím teď něco ve stylu Bournova ultimáta (muhehe), ale třeba takové kokrhání, zpívání ptáků, které film vynáší na "Áčkovou" úrověň. Režisér si zkrátka na takové záběry potrpí a je to jedině dobře, nakonec všechno potvrdil třikrát v úchvatném Pokání. Možná to byla chyba vyhnout se knižní předloze, možná ne. Na druhou stranu nevidět toto dílo by byl hřích. Po dlouhé rozvaze dávám 5*, protože to všechno ve mě bublá už dobrých 24 hodin.... "Slečno Bennetová..." - "Pane Darcy...." (04.02.2008)

Pýcha a predsudok čoby staroanglická kostýmovka disponuje všetkými zložkami, ktoré dnešným romantickým filmom chýbajú. Pán Darcy a slobodomyseľná Elizabeth ma doslova strhli vzájomne vytryskujúcou chémiou a ich nadnesené dialógy, oplývajúce duchaplným podpichovaním či scény, kde sa len výrečné pohľady zarývajú do vnútra, vo mne vyvolávajú neuveriteľné emócie. Niektorí by mohli namietať, že Austenová bola pobláznená romantička s naivnými sklonmi, ktorá navyše svojím postavám vdýchla nereálny, afektovaný podtón, no treba uznať, že práve toto iskrivé nevinné poňatie dievčenskej vášne a nenávisti, dodáva snímke šmrnc a osobité čaro, vyžarujúce z každej jednej scény. Na Wrightovi ma fascinuje skutočnosť, že dokázal tak obozretne pracovať s kontrastmi a zobrazenie prudérnej konzervatívnej spoločnosti dokonale vyvážil prekrásnou kamerou, plnou romantického slnka (záverečná scéna pri svitaní s prežarujúcim slnečným svetlom doteraz patrí medzi moje najobľúbenejšie), úchvatnou klavírnou Marianelliho hudbou, ktorá doslova spôsobuje vnútornú slasť, rozprávkovou výpravou a koniec koncov precítenými hereckými výkonmi (MacFadyen a Knightley sú po Leovi a Kate mojou druhou najobľúbenejšou filmovou dvojicou). Presná vnútorná charakteristika postáv, pozostávajúca z jasných osobnostných čŕt (oduševnelá Elizabeth, strohý pán Darcy) či brilantné chytré dialógy, v ktorých sa usadila austenovská vznešená irónia, činia z tohto diela najúžasnejšiu kostymnú záležitosť, aká sa mi doteraz dostala do rúk a v mojich očiach zatieňuje aj Pokánie alebo Rozum a cit. Dielo, pred ktorým sa skláňam bez predsudkov vo svojej najúprimnejšej pokore. (24.09.2011)