Videodrome

Děj Videodromu by se dal charakterizovat jako excelentní nápad v béčkovém kabátě s málo knoflíky, ale to až tak nevadí, pokud na vás film promluví čistou Cronenbergštinou (sex a násilí). Videodrome je intenzivní thriller s vtahující atmosférou, která je založena na nabourávání hranic reality. Video se prolíná se skutečností a my společně s hlavní postavou poznáváme, že televizní obrazovka tvoří jen neznatelnou hranici mezi dvěma ekvivalentně reálnými světy. Na pozadí fajnově béčkového a v určitých momentech dost brutálního thrilleru se navíc rýsuje pár chytrých, nadčasových myšlenek o fascinaci násilím a síle (televizní/počítačové) obrazovky... 8/10 (11.08.2009)

Veľmi osobitá alegória psychickej deformácie a postupnej deštrukcie človeka, zasiahnutého zhliadnutím najväčšieho tabu. Videodrome sa dal sfilmovať na desiatky spôsobov. David Cronenberg si vybral ten jemu najvlastnejší - krvavý, nechutný, fyzicky doslovný. Či už jeho režijný jazyk prijmete alebo nie, jedno nepopriete - film je dráždivý, tajuplný a maximálne nepredvídateľný. Hoci nie až tak pútavý, ako jeho najlepšie kúsky. (23.05.2003)

David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... (05.10.2008)

Typický a nechutný Kanaďan Cronenberg, veď ako inak, je to už klasika. Trochu mi pripomína iného menovca, a to Lyncha. Ja som našťastie ešte nepodľahol „zakázanému ovociu” , ako sa to stalo šéfovi malej, súkromnej, kontroverznej, televíznej stanice CIVIC - TV, Maxovi Rennovi, ktorý je úplne v rovnakej pozícii, ako je alkoholik a narkoman dokopy, ...že taktiež nedokážu večne odolávať svojim, nutkavým pokušeniam, ktoré ich donekonečna zvádzajú, až pokiaľ tomu opätovne nepodľahnú, alebo aj vyliečený zo závislosti, nie je 100 % „vyliečený” ... Max potrebuje čímsi atraktívnym ozvláštniť samotný vysielací, vizuálny program, kde zháňa „matroš” , čo zmení všetko možné i nemožné. Dostáva sa na stopu ilegálnej stanice v-i-d-e-o-d-r-o-m-e, ktorá má v MENU, naozaj zaujímavé prilákanie potenciálneho diváka. Situovanie deja je z 80. rokov, 20. storočia, keď nejestvovali žiadne DVD, nieto čoraz populárnejšie “vysoké rozlíšenie” , ktoré ja tak obľubujem. Čiže, klasický ANALOG, ktorý je v súčastnosti vhodný do múzeí, voľakedy bol nesmierne COOL, áno, všetci to poznáme, že sme si prehrávali filmy na klasických videokazetách... Ja som z tej generácie, ktorá to zažila, a vôbec sa za to nehanbím. Predstavte si to, že dokonca „hlavný hrdina” má zabudovaný videoprehrávač vo svojom bruchu, alebo taktiež má pištoľ zrastenú do ruky, SAKRA, no nie je štýlový ? Absolútna mutácia, ktorá 100 % stojí za povšimnutie si ! Ak vám zatiaľ neprišlo nevoľno z mojich výstižných, vysvetľovacích slov, tak nech sa páči... Je to, ako stvorené pre vás všetkých, ale upozorňujem, že to nie je dva krát pekné, je to v prvom rade nepríjemne nadčasové, pretože takýchto „televíznych mutantov”, sa za ten dlhý čas, rozšírilo neúrekom... A len tak to neprestane, veď pozrite sa, čím sme zavalení... Slovenská mutácia je už mierne pokročilá, ak nie čisto pokročilá, a de - facto, nepokročila už len tak okrajovo ? Nevymažete to z hlavy. Ani dôkladná lobotómia nepomôže. (23.11.2017)

David Cronenberg je magor a skvělý režisér zároveň. Točí opravdu vyšinuté filmy, které mě však svým způsobem vždycky přitahují a musím je prostě vidět i víckrát. Ne vždy mě ale zaujmou tak, abych jim dal vysoké hodnocení. Tentokrát jsem byl však docela příjemně překvapený a až na debilní konec jsem si film užíval po celou dobu. Mám rád filmy s psycho-halucinogenním základem, který nudí diváky neustále pochybovat, zda vidí realitu, či neobyčejně živou halucinaci. Cronenberg je v tomhle mistrem ve svém oboru, protože do svých filmů vždy přidá spoustu nechutností, které se rodí v jeho chorobné, ale zároveň geniální hlavě. Škoda jen, že mi můj celkový dojem zkazil úplný závěr, který se mi vůbec nelíbil a dost mě zklamal. 7/10 (03.10.2010)