Kľúč

Velký, chátrající dům uprostřed bažin a čtyři lidé. Mladá, sympatická ošetřovatelka s červeným broukem, starší muž po mrtvici upoután na invalidní vozík, jeho poněkud podivínská manželka a tak trochu zvláštní právník. Příběh se rozjíždí pomalým tempem a atmosféra houstne postupně, v druhé půli už to ovšem frčí jako rychlík a finále je nářez. Moc pěkně natočeno, velmi dobře zahráno, obzvláště němý John Hurt mě dostával do kolen, plus zajímavá hudební podestýlka. P.S. Jdu si pro pár cihel. (29.12.2016)

Klasický případ filmu s příliš málo postavami, kdy "klíčová" :-) otázka "Kdo je padouch?" má jen malý počet možných odpovědí, takže diváka nelze moc překvapit. Nepovedlo se to ani "Klíči". I když závěr je celkem ucházející a diváci po odchodu z kina nebudou vyloženě naštvaní, přesto tenhle film není ani náhodou "děsivý a strhující" jak píšou v infu. Spíš naopak. "Klíč" recykluje řadu hororových klišé, která už dnes nedokážou vyděsit ani malé děti. Navíc jsem nepochopil, v čem konkrétně je tajemný onen titulní klíč, který podle mne není "zdánlivě obyčejný" (Info distributora), ale opravdu obyčejný, prostě jen (překvapivě) dokáže otvírat dveře. Film se stejně dobře mohl jmenovat "Strašidelný dům", "Tajemství půdy", "Mysteriózní elpíčko" či dalších dvacet názvů, které by se daleko víc vztahovaly k jeho obsahu. (11.10.2005)

K smrti mě nudila totálně šablonovitá kostra filmu, pane na nebi to už Amíci nedokáží ani vymyslet nějakou jinou zápletku? Od začátku okamžitě uhodnete, s kým není něco v pořádku! Za tu pitomou neoriginalitu a klišovitost i za dementní konec dám velmi nízké hodnocení, protože sledovat podobný vtákoviny mě už nebaví. A veliká škoda toho, protože potenciál byl více než slibný. (13.10.2008)

Mé druhé setkání s tvorbou Iana Softleyho dopadlo překvapivě pozitivně. I přestože jsem se trochu polekala, když jsem v titulcích uzřela jméno Ehrena Krugera, který je značkou dobrého předělavače (americký Kruh), průměrného adaptéra (Impostor - P.K. Dick) a špatného pokračovatele (Kruh 2 , Vřískot 3). O práci režiséra jsem se tolik nebála, obzvláště tomu napomáhal jímavý vizuální styl předchozího dílka K-Pax, který jsem měla před shlédnutím Klíče ještě v živé paměti. A i v tomto dílku Softley překvapí občasnými vizuálními nápady, dokázal využít silný potenciál výpravy, protože právě prostředí, v němž se děj odehrává, je hlavním zdrojem despesivně strašidelné atmosféry. Klíč je víceméně originální film na pomezí žánrů. Není to rozhodně horror a co si budem nalhávat není ani tak moc strašidelný jako spíše tajemný, tajuplný, napínavý... A má skutečně romanticky-nekorektní závěr, který mě kupodivu i překvapil. Myslím si, že kdo není příznivcem infarktových lekacích vyvražďovaček, přijde si na své. A přiznávám, že kdyby se Skeleton Key dostal do spárů nějakému průměrnému nádenickému béčkaři, nedala bych tak vysoké hodnocení. (12.04.2006)

Tak jako bych to tušila, odložila jsem konzumaci druhé poloviny filmu až na ráno. A dobře jsem udělala. Obávám se, že jinak bych o půlnoci zmateně pobíhala po bytě hledajíce síru a křídu a cihelnou drť bych se snažila vydolovat ze zdi - což jde ovšem v paneláku dost blbě. Je to zvláštní, ale byť ve své podstatě ten film až tak hororový není, musím přiznat, že jsem se po dlouhé době opravdu bála. (06.09.2009)