Kľúč

Mé druhé setkání s tvorbou Iana Softleyho dopadlo překvapivě pozitivně. I přestože jsem se trochu polekala, když jsem v titulcích uzřela jméno Ehrena Krugera, který je značkou dobrého předělavače (americký Kruh), průměrného adaptéra (Impostor - P.K. Dick) a špatného pokračovatele (Kruh 2 , Vřískot 3). O práci režiséra jsem se tolik nebála, obzvláště tomu napomáhal jímavý vizuální styl předchozího dílka K-Pax, který jsem měla před shlédnutím Klíče ještě v živé paměti. A i v tomto dílku Softley překvapí občasnými vizuálními nápady, dokázal využít silný potenciál výpravy, protože právě prostředí, v němž se děj odehrává, je hlavním zdrojem despesivně strašidelné atmosféry. Klíč je víceméně originální film na pomezí žánrů. Není to rozhodně horror a co si budem nalhávat není ani tak moc strašidelný jako spíše tajemný, tajuplný, napínavý... A má skutečně romanticky-nekorektní závěr, který mě kupodivu i překvapil. Myslím si, že kdo není příznivcem infarktových lekacích vyvražďovaček, přijde si na své. A přiznávám, že kdyby se Skeleton Key dostal do spárů nějakému průměrnému nádenickému béčkaři, nedala bych tak vysoké hodnocení. (12.04.2006)

K sakru, jak je nesmírně potěšující a lahodné jednou za čas natrefit na film, který vám dá mnohem více, než by vás kdy napadlo od něj očekávat. Klíč mě zcela neočekávaně překvapil skvělým nápadem, dobrým scénářem, hodně dobrými hereckými výkony takřka všech protagonistů (tohle bych od zcela nehororové Kate Hudson opravdu nečekal; a John Hurt? Stejně depkoidní výkon jako v 1984 a tady k tomu nepotřeboval ani mluvit), hodně dobře budovanou zápletkou a napětím a i ta celková pointa mi došla jen chvíli předtím, než je odhalena. Naproti tomu film postrádá takřka všechny myslitelné nešvary podobných snímků současnoti – nelogické scény a jednání herců či protivnou omladinu, které nepřejete nic jiného než co nejpomalejší a nejbrutálnější smrt. I bez krve a vražd se tak Klíč stal jedním z nejlepších hororů, co jsem za poslední rok viděl. (04.01.2010)

Jestli mě nějaký film v poslední době příjemně překvapil a v rámci svého žánru mi udělal opravdu radost, pak je to hororově laděný Klíč. Chytrý film s atmosférou jižanského New Orleansu s černou magií, tajemnými rituály, mysticismem a černošskými animistickými kulty. Připomíná vzdáleně vysokorozpočtový Angel Heart. Postupně budované napětí, slušné herectví a překvapivá pointa. Film, kde si tvůrci dokážou pohrávat s očekáváním diváka i s tradičními žánrovými rekvizitami a schématy. Navíc ona pointa je prosáklá černočerným sžíravým humorem. Není to snímek, který by si liboval v množství lekaček, jde spíš o hororový thriller, který ocení žánrový fajnšmekr. Celkový dojem: 80 %. (24.04.2010)

Slušný horor, u něhož jsem se tak dvě třetiny opravdu bál, potom to díky odtajnění tajemství tak nějak vyprchalo, ale pořád jsem se slušně bavil. Kate Hudsonová bojující proti neidentifikovatelnému zlu ve starém baráku je docela k sežrání, a John Hurt prosící svým němým pohledem o pomoc vyvolává v divákovi podobné chvění jako letmý dotek neznámého v černočerné tmě. Ve filmu mě vyloženě rušili (asi tak dvě) scény z nějaké diskotéky, kde hrdinka se svou kamarádkou tancuje na nějakou pochybnou „moderní“ hudbu. Nějak mi to nezapadlo do té pochmurné hoodoo atmosféry, která jinak celý film ovládá. (07.06.2006)

Celou dobu jsem sledoval dost vydařený film, ale konec mě totálně znechutil. Atmosféra filmu byla od začátku jednou parádní mysteriózní jízdou okořeněnou vynikajícím výkonem Kate Hudson a slušným hudebním doprovodem. Po celou dobu jsem s napětím očekával jak to dopadne, ale následně jsem byl hodně zdrcen naprsto dementním koncem. Příběh samotný nemá žádné výrazné trhliny, kromě několika nudných pasaží, ale těch zde bylo minimum. (01.07.2008)