X-Men: Posledný vzdor

Ako hollywoodska eye-candy zábava pre mladé publikum bez chyby, ako pokračovanie Singerovych X-Men 2 ale smutné. Brett Ratner je nadšenecký filmár, fanúšik do pekných obrázkov, efektov a filmových hrdinov, no na zmysluplnosť látky, ktorú pred ním načrtol Bryan Singer, je príliš povrchný a detský. Postava Juggernauta (Vinnie Jones) a občasné logické prešľapy akoby vypadli z hernej adaptácie Paula W.S. Andersona a film má skôr než k svojim predchodcom, bližšie k Fantastic Four. V mojich sedemnástich, kedy som zbožňoval Commando lebo sa v ňom "neustále niečo dialo", by som mal X-Men: The Last Stand najradšej z celej série. P.S.: Keby Singer ich nadupaný scenár doplnil o "svoje veci" a sám si ich natočil s vážnejšou tvárou a striedmou stopážou 120 min, mohlo ísť naozaj o najlepší diel série. (23.05.2006)

Mne to v prvom rade príde strašne ponižujúce v tom zmysle, že to brutálne zhadzuje predchádzajúce dva (skvelé) diely. Dôležité postavy odchádzajú v neveľmi ikonických scénach a často je ich odchod banalizovaný. Dve postavy boli v jednotke a dvojke síce nepriatelia, ale bývalí priatelia a i ako nepriatelia sa navzájom rešpektovali, no keď v trojke jedna z nich umrie, druhá to vezme s takým pokojom, akoby minulé časti neexistovali. Magneto vnímal Mystique v jednotke a dvojke ako dcéru (milenku?), v trojke ju behom dvoch sekúnd bez zaváhania hodí cez palubu s tým, že šak čo už, nech ide preč. Alebo Rogue: jedna z najdôležitejších postáv jednotky je v trojke zjavne len preto, aby v nej bola. Akcie je veľa a nie je úplne zlá, ale zároveň sterilná. Ako celý film. Na facku sú aj CGI, hlavne Angel je neuveriteľný. Jean Grey ma nebavila už v minulých častiach a v tejto má zatiaľ najväčší priestor – a je to čistý horor, Famke Janssen je fakt hrozná, nesympatická herečka. Nové postavy sú úplne mimo, jednému napr. useknete ruku a behom SEKUNDY mu dorastie nová; to ide absolútne proti realistickému štýlu Bryana Singera. Juggernaut, môj miláčik z komiksov, je tu za totálne hovädo s tvárou nemožného Vinnieho Jonesa v ultradebilnom kostýme (niečo na spôsob Banea z Batmana a Robina, pričom obe postavy sú v komiksoch stonásobne komplikovanejšie - a lepšie). Kelsey Grammer je ako plyšový modrý Beast presne taký nemožný, ako si myslíte, že by v takej úlohe mala byť hviezda sitkomu. Hugh Jackman je dotlačený do absurdnej zamilovanej pozície, ktorá mu vôbec nesedí k účesu. No a Storm bola na zaplakanie už u Singera, nieto ešte u Ratnera. Pri pozeraní som si neustále kládol otázky. Prečo toto? Prečo tamto? Prečo urobil toto a nie tamto, veď tamto by bolo lepšie, ako toto (napr. jedna postava hádže autá a druhá ich vo vzduchu zapaľuje a hádže na nepriateľov, tým ale až pri milióntom aute napadne, že by mutant, ktorý vie veci zmrazovať, mohol zapálené vozidlá meniť na kocky ľadu). Kuriózne pôsobí i dva a pol dielov sľubovaná vojna medzi ľudstvom a dobrými a zlými mutantami a výsledkom je niečo, čo zo všetkého najviac pripomína pouličnú šarvátku. Zároveň trojka popiera nielen jednotku a dvojku, ale i samú seba, čo je ozaj WTF (viď. posledná scéna so šachovou figúrkou + potitulková scéna – aký teda malo zmysel paprať sa celý čas s „liekom“ a smrťou danej postavy, keď to nakoniec dopadlo takto?!). Jednoznačne nedôstojné zakončenie niečoho, čo mohla byť – ale nie je – parádna trilógia. (23.12.2006)

Téměř na oko stejné kvalitou jako předchozí dva díly této doufám pouze trilogie pač už mě třetí díl trochu nudil. Ne tím že je to špatný film to opravdu ne film je to na výsost dobrý akorát postavy už mi přišli příliš omšelé a šedé než u předchozích dílů. Nakonec by se ale dalo říct: Komu se podařila udělat trilogii u které by každý film stál za shlédnutí a to se kór u této komixové trilogie opravdu cení. Ale už by toho mohlo být dost. Musí si Marvel najít jiného komixového hrdinu...možná Capitain America...bůh ví (16.07.2006)

Tento ohlasovaný záver série filmov o mutantoch mi priniesol presne to, čo som očakával. Po dvoch excelentných častiach, kde akcia nebola vždy na prvom mieste mi to táto časť do posledného písmena vynahradila. Ratner vedel, že po nadhľadovej stránke nebude s filmom siahať predchodcovi Riamimu ani po členky, tak sa vrhol na to, čo on vie najlepšie a tu musím priznať, že sa prekonal. Samozrejme, keby mal sériou začínať, nebolo by mu to nič platné, ale chodníček mal vyšlapaný bravúrne. Navyše zvraty ako smrť Scotta, profesora a Jean, "vyliečenie" Magneta tiež nasvedčujú len o bezradnom upútaní divákov. Ale ja som na to skočil! A záver naznačuje, že by nás Wolverine a spol. mohli ešte niečím prekvapiť. Bol by som rád. 85%. (27.10.2006)

Na začátek bych měl předeslat, že tento komentář se mi píše bez vyzrazování důležitých dějových zvratů velmi těžko, ale snad to nějak půjde...Kdekdo to čekal, přesto jsem s nadějí věřil, že z "X-Men 3" v rukách Bretta Ratnera nevznikne špatný film. On vlastně vyloženě špatný není, bohužel z něj čiší průměrnost na všechny strany, což je po prvních dílech Bryana Singera smutné zjištění. Tomuto srovnání se prostě nejde vyhnout...Ale vpřed k filmu samotnému. Scénář není zlý, obsahuje stabilní kostru, která se měla obalit výraznou filmovou svalovinou a mohl tak vzniknout nejlepší díl série. Ten potenciál tu je - bohužel ho nový režisér využil sotva z poloviny. Nechám stranou úvahy o tom, jak moc se posunula charakteristika jednotlivých mutantů, přejdu rovnou k tomu, v čem měl být "X-Men: The Last Stand" podle slov samotného Ratnera nejsilnější - v emocích a akci. I tady se, přes bombastičnost některých scén, nezbavíte dojmu, že tohle jste už někde viděli. Ratner skutečně opisuje, originalita mu není blízká - vzpomenete si na "Pána prstenů" (Phoenix během svého běsnění silně připomíná Galadriel odolávající pokušení) a samotný "velkolepý" závěr působí jako mladší bratranec finále "Matrix Revolutions"...Naštěstí i tady pořád platí, že série X-Men se vždy mohla opřít o výborné herce (především mužské osazenstvo). Právě oni táhnou film v jeho nejslabších chvilkách a i ta nejbanálnější klišé vyznívají z jejich úst jakžtakž přijatelně. Tím se oklikou dostávám k druhé veličině, která měla "Poslední vzdor" zdobit, totiž k emocím. Nejde vyloženě generalizovat, dvě tři scény mi dokonce vehnaly slzy do očí - na druhou stranu ovšem milionkrát omleté alergizující věty nejde přeslechnout. Podle mého si Brett Ratner pod sebou podřízl větev ještě jednou výraznou chybou - když natočíte film, jehož suverénně nejsilnější a emocionálně nejpůsobivější scénu nabídnete divákovi už v polovině filmu, máte problém. Je pak nesmírně těžké alespoň udržet úroveň až do konce, což se Ratnerovi bohužel nepodařilo. Tento vrchol filmu tak přichází příliš brzy a vše po něm působí trochu mdle. Jedná se totiž o scénu, v níž zemře jedna z důležitých postav - což byl další z taháků "Posledního vzdoru". Nutno uznat, že likvidace několika hrdinů je jedním z velkých pozitiv třetího dílu...Konečně posledním esem v rukávu se ukázala být Famke Janssen, na kterou jen tak nezapomenete... Co říct závěrem? "X-Men: Poslední vzdor" jsou oproti prvním dvěma dílům jasným zklamáním. Teď, necelý den po zhlédnutí, je to zklamání čím dál větší. Neodpustím Bryanu Singerovi, že své dílo nechal napospas průměrnému řemeslníkovi, kterému se mutantí ságu málem podařilo pohřbít. A já jsem tak doufal...P.S.: Tentokrát vřele nedoporučuji setrvat v sále/ u obrazovky až do konce závěrečných titulků, ušetříte si tím znechucené odplivnutí a pár sprostých slov. (03.07.2006)