Deviaty deň

Tak hned ze začátku, vybrání Ulricha Matthese do role kněze bylo geniálním tahem, ta postava je obrovsky hluboká a jeho samotný zjev pomáhá autenticitě a atmosféře ve snímku. Je to čistý film, profesionálně odvedený a bravurně zahraný. Přesto není pro masy. Snímek by vás měl naštvat a vyprovokovat, což se daří. (byl jsem na předpremiéře, kde byl i sám Schlöndorff, měl krátký proslov a nakonec řekl, že by nechtěl nic o filmu vyzrazovat a ať si ho užijem. Potom přišel lucemburský velvyslanec, měl půlhodinový proslov, kde vyzradil všechno včetně toho "jak to všechno nakonec dopadne". Chudák Schlöndorff stál celou dobu za ním a nejspíš si přál mít povolení zabíjet :)) (06.04.2006)

Působivé drama, které přesvědčivě, ale nenásilně vyobrazuje hrůzy fašistického vražedného systému a tématicky se zaměřuje na postoj katolické církve k národnímu socialismu. Klade přitom stále aktuální otázky svědomí, víry, zrady a viny. Schlöndorff zde upouští od klišé jednoznačného dobra a zla, neboť i nacista Gebhardt je nalomená figurka a stává se tak autentičtějším protihráčem kněze Kremera. (18.04.2010)

Kněz Kremer je propuštěn na 9 dní z koncentračního tábora – dostane na výběr, aby přiměl lucemburského biskupa ke spolupráci s nacisty. Pokud to neudělá, vrátí se zpět do krutého tábora. Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat téma, kterým se film zabývá (Kremerovo dilema – stát se Jidášem a zachránit se nebo si zachovat hrdost s vrátit se), musím konstatovat, že se jedná „jen“ o další film nějakým způsoběm reflektující utrpení a druhé světové války, aniž by k tématu přinášel cokoliv nového. Je to film naprosto konvenční, a připadal mi spíš jako nějaká nákladnější televizní inscenace. Za zmínku jistě stojí fakt, že Ulrich Matthes v tom samém roce ztvárnil Goebbelse v Pádu třetí říše. Tak nějak jsem předpokládal, že mu budou souzeny spíš záporné postavy, ale opak je pravdou. Jeho výrazná fyziognomie je zdrojem zajímavé polarity - psychopatické, ostře řezané rysy hlavního říšského propagandisty/mírumilovná, vyhladovělá tvář otce Kremera. Což jen dokazuje jak málo o nás může vypovídat náš zevnějšek. (12.05.2006)

Zajímavé. 1) Pamatuji si výrazné oči 45letého Ulricha Matthese (kněz Kremer), působivou atmosféru v koncentračním táboře a skvělou výslovnost (mluvil rychle a stejně jsem mu rozuměl každé slovo) 28letého fešáka Augusta Diehla (esesák Gebhart). 2) Za zmínku stojí i postoj církve a Gebhartovo svědomí. (23.07.2017)

Na devítidenní propustce z Dachau se abbé Kremer setkává s různými lidmi i charaktery. Jednak členové jeho rodiny, z nichž někteří ho chtějí za každou cenu zachránit a ukrýt, někteří o něm pochybují. Dále důstojník Gebhart, mladý a vzdělaný gestapák, kterému jde o všechno. Pokud Kremera nepřesvědčí a nezlomí ke zradě, pošlou ho na východní front. Generální sekretář a biskup jsou kapitoly samy o sobě a jde tady jen o politiku a papeže. Všichni chtějí po Kremerovi jediné - aby zradil svou víru i svou lásku k Bohu. Každý jinak. Dovolená v Lucembursku byla možná těžší než bezútěšné dny v Dachau. (08.07.2017)