Päť lupičov a stará dáma

Celkem se tomu divím, ale ve srovnání s remakem bratří Coenů to u mě originální Ladykillers prohráli. Ne že by film nebyl zábavný, ne že by Alec Guinnes ultrasllizkého gangstera neztvárnil dobře, ne že by ostatní herci hráli špatně (nejvíce mě, sorry pane Sellers, bavil Herbert Lom, jehož vrahounský pohled je prostě jedinečný) a ne že by stařenka nebyla na zabití... Jen jsem se zkrátka smál méně než jsem čekal. Dost možná za to ovšem mohl i otřesný televizní dabing vyrobený v TV Nova, což připouštím. Film si nicméně čtyři hvězdy zaslouží. (01.03.2011)

Podle mě je originál kvalitativně zcela srovnatelný s remakem od Coenů. Od Britů bych čekal trošku větší dávku cynismu, tu jsme ale dostali až o 50 let později. Škoda nevyužitého Petera Sellerse, Alec Guinness dokonce i navzdory slizáckému úsměvu prohrává s Tomem Hanksem na body. Ale mezi námi, tu starou babku bych také nejradši odkrouhnul, už jenom kvůli tomu věčnému nabízení čaje. (31.03.2010)

Bože můj, s takovou starou dámou je to k nevydržení, ať už jste lupič nebo muzikant! :o) Dnes již mírně zestárlá ztřeštěná záležitost pro pamětníky má příjemnou atmosféru starého Londýna, překvapí na rok vzniku barvami a zaujme obsazením. Alec Guinness už pár let hvězdí pro své diváky v jedné komedii za druhou, Peter Sellers se teprve více rozehrává a Herbert Lom nade všemi výrazně ční se svým zapamatovatelným výrazem. Naivně groteskní nádech spočátku humor v konverzační rovině hezky doplňuje, ale s přibývajícími minutami mě ke konci už skoro začal otravovat. Bez problémů uvěřím, že v roce 1955 to mohla být pro návštěvníky kin velká bomba nejen v krajině svého vzniku, ale nemohu si pomoct... coby mladému divákovi mi už připadá celovečerní formát na podobný styl jako zbytečně moc dlouhý. Což může být způsobeno tím, že viděl jsem nejednu loupežní komedii pozdějšího data, Besnardovo Krást se musí umět (1975) v rámci tohoto subžánru u mě asi jen stěží něco překoná, a Pět lupičů a stará dáma se tak v mých očích pak ocitli pouze v pozici zajímavé dobové kuriozitky. 60% (30.11.2020)

Typicky anglická komedie o rozdílu mezi lupičem a vrahem. Improvizovaný gang Aleca Guinnesse spřádá plány na milionovou loupež pod záminkou zkoušení hudebního kvinteta a trpělivě čelí vyrušování stařičké bytné. Výstřelky pošetilých stařenek angličtí gentlemani shovívavě snášejí, vůči takovým maličkostem jsou imunní. Ale v okamžiku, kdy se jejich loupež provalí a stařenku coby svědka je třeba diskrétně oddělat, zpanikaří tito muži činu jako hejno slepic. ;o) Studio Ealing bylo podobnými filmy proslulé. Točilo téměř výhradně komedie a pokud se nemýlím, vždy černobíle. V roce 1955 musely být jeho ateliéry z ekonomických důvodů uzavřeny a Ealing se rozloučil s plnou parádou - a v barvě! Myslím, že teprve na DVD tato složka filmu náležitě vynikla. A protože trocha patriotismu nezaškodí, připomínám, že autorem toho krásného obrazového aranžmá je český kameraman Otto Heller, který předtím snímal filmy jako Hej rup! nebo Ducháček to zařídí. 100% (15.08.2007)

Jinak pojaté než tomu bylo v případě remaku bratří Coenů ale přesto docela zábavná krimi komedie o partě zlodějů, kteří se usídlí v domě staré dámy, která jim zatopí vcíe než celý policejní oddíl. Škoda pomalého tempa, které film zbytečně brzdí. A překvapivě mi i cyničtější přístup v Coenovic verzi seděl o něco více. (20.02.2011)