Sjezdař

Sjezdař za padesát let příšerně zestárl. Překvapivě ale ne po technické stránce, která je (snad až na zvuky) pořád slušná. Záběry lyžařů, výkony kaskadérů a hlavně sjezd z pohledu lyžaře! to jsou věci, u kterých se divím, že nebyly oceněny nějakou cenou. Oceněn byl naopak Robert Redford, kterého jsem snad nikdy neviděl v negativnější roli. Za prvé hraje nevychovanýho sráče, kterému ani nemám chuť fandit. Za druhé se v závěru ukáže, že by ta postava měla být i dost hloupá. No, to celou dobu nevypadalo. Slibný herecký koncert a souboj s Hackmanem se také nekoná. Jen asi dvakrát si něco řeknou a šlus. Stejně tak pár nadějných scén je najednou ukončeno a víc prostoru dostávají ty nezáživné a pro děj nezajímavé. (04.10.2016)

Sjezdové lyžování jsem měl kdysi moc rád hlavně na olympiádách a tohle je asi jediný známější film o něm. Nu a samotné lyžování je natočené výborně, plné dramatických pádů, skvělých záběrů včetně těch z pohledu jezdce, takže si nadhodnotím na 3*. Hodnotit totiž i zbytek, bylo by to míň. Šeď, nuda, nezajímavý příběh s nulovým napětím a navíc z prstu vycucaná pohádka - v Grenoblu 1968 kraloval Jean-Claude Killy, žádný vymyšlený americký sjezdař; ti si o podobném úspěchu mohli v konkurenci Francouzů, Rakušanů a Norů nechat tak zdát. No a herci - Gene Hackman je slušný, ale nemá prostor. A Redford hraje na půl plynu nesympatického idiota, který se ze stejným nezájmem chová k trenérovi, spolujezdcům, holkám i vlastnímu tátovi. Hlavně s nikým nemluvit. Takový "sympaťák", že jsem mu přál ve finále ať spadne. (26.10.2022)

"Vezmeš mého nejlepšího sjezdaře a necháš ho narazit do kamenné zdi." Tak už to bývá, když se na sjezdařskou trať vydají dva jezdci najednou a do cesty se jim postaví viadukt. Musím se přiznat, že mě hrozně bavilo sledovat sjezdové lyžování v plenkách. Tedy rozevlátý styl a hrbolaté tratě lemované skvělými bezpečnostními prvky - skálami a stromy. To však bylo vše, co mě zaujalo, protože film je to převážně mlčenlivý, závody byly natočené poměrně nepřehledně, otázky novinářů mi připadaly dementní (a vesměs nezodpovězené) a kdyby Dave jednou famózně nevytroubil plkající paní Stahlovou, tak bych se snad ani ničemu nezasmál. (14.04.2016)

Kitzbühel, Wengen. Vždy mě zajímalo jak se asi cítí sjezdař, když poprvé v kariéře stojí na startu těchto legend a musí v sobě najít sílu se odrazit a spustit se dolů ze svahu, na kterém ho spíše než cíl čeká zmrzačení. A Ritchie tyto pocity předkládá na zlatém podnose. Vsadil vše na "niterní" atmosféru (pokud patříte k těm, na které silně zapůsobila scéna s pohledem do očí šelmy v Collateral, tak víte co tím myslím). Což u sportovního filmu může vypadat podivně, ale funguje to. A to tak, že hodně. Na druhou stranu je to díky tomu silně nedivácké, čemuž napomáhá i fakt, že zde zcela absentují žánrová klišé a Redford hraje (výborně, nutno podotknout) možná vůbec nejnesympatičtější postavu své kariéry. (21.02.2010)

Někteří ujížděli na lecčem u California Dreamin´, jiní sjíždí prudké svahy ve Wengenu. Píše se rok 1969... Inspirace skutečným příběhem (vrrrrrr) lyžaře, kterému bylo víc jeho vlastní ego než týmová spolupráce. Sportovní drama bez špetky dramatické situace, dalo by se říct i bez scénáře. Žádná žánrová klišé, ale vlastně ani žádný žánr. Hraný inscenovaný dokument? Dražší home video? Vynikající je ovšem kamera a střih záběrů lyžování, Redford hraje tradičně výborně. Film měl zvláštní nepopsatelnou atmosféru, prchavé puf, které může rázem zmizet. Zvolil bych černobílou kameru... (27.06.2011)