Shake Hands with the Devil

"Jsme rozhodčí. Nejsme trenéři!" Generál Dallaire, jako správný chlap, chtěl zvládnout úkol nestranného kontrolora míru ve Rwandě. "Vychytralá" taktika z vyšších míst z něj však učinila jednoho z nedobrovolných přihlížečů vraždění civilního obyvatelstva. Rozumím tomu, že se naštvaný Dallair chtěl o své zážitky podělit s lidmi, ale mne to tedy příliš nezasáhlo a zdejší vysoké hodnocení beru spíše jako odměnu za to, že promluvil. To však nic nemění na tom, že lidstvo by si mělo pamatovat toto zvěrstvo a tradiční schopnost RB OSN vydávat nic neřešící "ostré rezoluce" by konečně mohla vést k jejímu zrušení. To se samozřejmě nestane, protože pořádný čuník si své korýtko pohlídá. (18.04.2016)

Já osobně mám rád spíše takováto užvaněná dramata bez většch akcí, ale i přesto velice poutavých. Genocida ve Rwandě už je samo o sobě velice poutavé téma, pokud ještě přidáte skvělé podání, doopravdy vydařenou filmovou hudbu (chvílemi mi připomínala můj oblíbený Black Hawk Down) a excelentně hrajícího Roye Dupuise, dostanete parádní dílko. Přišlo mi to lepší i než hotel Rwanda, možná že to bylo především tím, že to bylo z pohledu generála, kterého velice zasáhla bezmoc a tragédie, které musel nečinně přihlížet po rozkazu nezasahovat v žádném případě - ostatně milion mrtvých mluví za vše. Hodně silnou scénou a kdy se definitvně ve mě něco zlomilo bylo, když se generál pochází po mostě, který je plný mrtvých. Se zcela čistým svědomím plný počet a nečekaně silný film. Po delší době něco dobrého co přišlo z Kanady. (Viděno 25.02.2010) (27.02.2010)

Vše krásně vysvětluje prvních pár vět úvodu filmu. Rwanda dříve měla 10 mil. obyvatel, kteří se nijak netřídili, pak přišli Belgičané a začali je dělit. Jihoafrická republika - na chlup stejné, tam byl problém navíc rasistický. Sierra Leone - diamanty, občanská válka pro bílé zbohatlíky. Pokud se zeptáte klasického Čecha na africké války, řekne vám tohle "jsou to opice, ať se pozabíjí". Srát se do cizího a dělat problémy by všem šlo, pomáhat je řešit, to už ne. Když spadnou mrakodrapy, kvičí se ještě deset let potom, v Africe je během pár týdnů zabito milion lidí a v USA to ani nejde ve zprávách. OSN je úplně na hovno, tento film to akorát potvrzuje, ubohá organizace, která snad za celou svojí existenci nevyřešila jediný problém. Jejich mírové jednotky jsou jen připosraní Pákistánci, kteří ani nevědí, jak se střílí ze zbraně. Můj komentář, který píšu značně nasraný a za což se omlouvám, zakončím větou z Hotelu Rwanda. "Vy nikoho nezajímáte, vždyť vy nejste ani negři, vy jste jenom Afričané." 85% 22.08. 2010 (22.08.2010)

Nepodávej ruku ďáblu, celkem příznačný název pro tento film. Film, který umožňuje po Hotelu Rwanda, další pohled na genocidu, probíhající po více než 3 měsíce ve Rwandě. Svět hrál mrtvého brouka, modré přilby zase statisty a na místě zatím umřelo milión lidí. Nahnal bych tam všechny ty pohlaváry, kteří tohle dopouštěli a nechal jim zakusit chladné ostří mačety. To by to potom mělo úplně jiný průběh. Vždy rozhodoval vyšší zájem, lidský život byl bezcený, hlavní bylo zůstat nestraný a nikoho si nerozlobit. Tohle mne vždy vytočí, tak jako v Bosně, kde byli pro změnu za kašpary Britové a jejich mírový kontingent. Jak slyším pozorovací mise, tak je mi z nich na blití... (07.01.2016)

Pro mě ne tak silné jako Hotel Rwanda, přesto neskutečně působivé a nabízející trošku jiný pohled, více vojenský a syrový než jeho civilnější předchůdce. Film o selhání lidí, kteří měli tu moc s tím něco udělat, jenže koho by zajímala malá země v Africe. Roy Dupuis v roli zpovídajícího se generála Romea Dallaira je skvělý. Již podruhé mě v biografickém příběhu uchvátil (Maurice Richard) a pokud se objeví v nějaké další určitě nebudu váhat, protože je zárukou kvality. (16.07.2013)