V službách pápeža

Krásný historický film z dob italské renesance, dýchlo na mne kouzlo starých filmů, obdiv a láska k umění, touha po tvořivé práci a snaha být lepší či možná spíše nejlepší.. Charlton Heston a Rex Harrison jako Michelangelo a Julius II. jsou jedním slovem strhující a k tomu fantastický dabing Luďka Munzara a Jiřího Adamíry, klobouček.. Příběh o zhotovení stropních maleb Sixtinské kaple je odvyprávěn poutavě i zajímavě, no a střety dvou silných osobností jsou skvěle napsané i zahrané, takže ode mne dnes večer bez připomínek.. Přijala jsem tento kousek Carola Reeda jako hold výjimečným osobnostem, zejména tedy Michelangelovi.. (22.09.2022)

Hrdost, pokora, úcta. Tahle tři slova mě napadla po shlédnutí tohoto skvostného filmu. Dvě silné osobnosti, dva světy, dva odlišné názory, které se respektují, ale i doplňují. Herecký koncert Charltona Hestona a Rexe Harrisona. Film jsem viděla jen v českém znění, kde je ale neméně excelentní dabing v podání pánů Munzara a Adamíry. (26.05.2007)

Vynikající film. Na Nový rok jedu poprvé do Říma a předem mohu říct, že co mě na Itálii nejvíce zajímá je renesance a jsou to také géniové té doby, v popředí figurujíc samozřejmě Leonardo, Boticcelo nebo právě Michelangelo. I právě proto v letadle nebudu myslet tak moc na koloseum nebo Fontánu Trevi, ale budu snít o tom jak poprvé vzhlédnu hlavu a uvidím jeden z divů světa, na kterém se jeden sochař neochotně málem umořil k smrti. Umění je velice obskurní jev v mých očích a subjektivně nerozumím lidem, co galerie ze svých itenerářů vynechávají, protože v každé fresce, v každé olejomalbě je za komponován kus umělcova génia a každá nese příběh, proto je dobré zajít se podívat na dary těchto géniů, ať už se v Oslu podívat do Vigellandova parku, nebo do Florenské Ufizzi, či Louvru, člověk by měl být schopen tuhle velikost ocenit a sklonit se za uměním, které hraničí s dokonalostí. (15.12.2019)

Ale ano, je to na pět hvězd. Ohromná práce na stropu Sixtínské kaple se vešla tak akorát do 138 minut. Ve filmu se několikrát názorově střetávají Rex Harrison, coby papež Julius II. a Charlton Heston jakožto Michelangello Buonarotti. Jsem moc ráda, že jsem mohla vidět, jak se stropy a stěny chrámů malují. Kolik je k tomu potřeba úsilí, práce a v neposlední řadě inspirace. (11.09.2020)

Film, který patří mezi ty, které čím víckrát vidím, tím více se mi líbí. Film disponuje opravdu úžasnými herci v hlavních rolích, ale velmi šťastně jsou obydlené i menší postavy. Papež Julius II nebyl pravděpodobně příliš dobrý duchovní vůdce a jeho odkaz patří spíš k těm stránkám historie papežství, které značně oslabují duchovní autoritu tohoto úřadu, ale jako válečník, dobyvatel a milovník umění byl velmi zručný a prospěšný. Pro Michellangela byl dokonalým partnerem. Provokujícím, zneklidňujícím tyranem. Rex Harrison ale propůjčuje svému Juliovi II (kromě zalepenosti, dětinskosti, umanutosti, ješitnosti) chmurně laskavý humor, životní nadhled a nostalgii (zvlášť v nádherné závěrečné pasáži filmu). Michelangelo je jaký Michelangelo umělecky byl - téměř nadlidsky nadaný a navíc zde disponuje tak značnou dávkou charismatu (charisma propůjčené Hestonem se téměř dá vážit a prodávat na kila), nicméně jeho sebestřednost a téměř naprostá nepoužitelnost kdekoliv jinde v životě, ho činí sama sobě nebezpečným. Lekce, kterou si oba titáni udělují je však překvapivě přívětivá a příznivá a připomíná tu chvíli, kdy lidé objevili, že úderem dvou kamenů lze ...někdy....vykřesat oheň. Obě pyšné osobnosti vycházejí ze svého souboje se svou vlastní lekcí pokory a víry, která je možná ještě větším zázrakem než strop Sixtinské kaple (a že se mi nějak líbí!!!!) Příběh je ozdoben velmi velmi dobrým scénářem, který si vystačí s nemnoha postavami, s nemnoha lokacemi, s nemnoha složitostmi v ději. Vše, co a kdo se ve filmu objeví má svou funkci a objasňuje motivaci hlavních dvou postav. (03.08.2007)