Réžia:
Dušan KleinScenár:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrajú:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (viac)Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(viac)Recenzie (55)
Zrcadlo nenávisti aneb Kocour v čižmách po moravsku. V tomto kúsku nevyšlo autorom asi nič z toho, čo pôvodne zamýšľali. Azda až na rafinovaný spôsob popravy jednej z obetí. Tá dostala megapuchíř potom čo sa zašprajcovala s párom čézetpé (Čeljabinské gumárenské závody) o veľkosti 58 v posteli, z čoho následne chytila na hlavu a zomrela. Mal som dojem, že dejová línia sa odohrávala v rovine fantasmagorických preludov za striedania pseudohalucinácii, v ktorých dominovali zábery "zoomujúce" gigantizmus ortopedickej pomôcky. Keby ju recyklovali, získali by dva nafukovacie člny, 20 párov pneumatík na celý seriál veľkej ceny či nepreberné množstvo pršiplášťov. Prostredie tv-inscenácie tiež nedodalo na hodnovernosti snímku a ak pripustíme, že malo ísť o krimi, tak čo potom v príbehu hľadali tie topánky a s nimi súvisiace žlté zábery navodzujúce atmosféru starých čias. Až tak starých, že snímok môže konkurovať najslávnejšiemu filmu Karla Zemana. Trhavé pohyby topánok a šialené ručanie obete pripomínajúce scény bitiek z konkurenčného snímku dodávali deju nádych komédie, ak nie paródie. Ide jednoznačne o štúdiovku s prvkami amaterizmu na každom kroku. Jediná hviezda za Rudolfa Hrušinského, ktorý dúfam nemal poňatia o čom je reč a hral si svoje. ()
Zklamalo mě to. Věřím, že v samotné povídce ta záhada mohla fungovat. Ale v padesátiminutovém TV filmu není už v půlce oč hrát. Přitom atributy by zde byly - tajemné okno, bláznivé sestry, zalomneý prostor, původní malostranská hospůdka, čtení z ruky... Než přijdeme na to, že hodně těch věcí je nepodstatných, stejně jako postava vysloužilého policisty v podání Hrušínského, který zde náhodou bydlí hned proti oknu sester. Postava Čepka je nevyužita zcela, ten tam prostě je a tyká člověku, který mu vyká, a snaží se mu jen podívat do dlaně. Dokonce i Macháček tady jen stínuje, a když už má mít stěžejní roli, přečteme si jen dopis. Ty mázlé retrospektivy mi za chvíli rovněž šly krkem - chápu, že sestry byly bláznivé, proto ta divná kamera, ale jednou, dvakrát by stačilo. A pak ty rekonstrukce, které si malíř vymýšlí - znamenají totiž jeden záběr použitý několikrát, někdy i třikrát! Samotná zápletka a rozuzlení jsou tak prostinké, že je asi každému brzy jasno, a i kdyby ne, žádná bomba se nekoná. Á propos malíř - nějak jsem nepobral, že malíř nemaluje, a když, vypadá to děsně, zatímco kriminalista maluje a velmi slušně. Ale opět se s tímto motivem nijak moc víc nepracuje. Vážně škoda, v úvodu to jistou atmosféru mělo, takové malé romaneto, ale pak to šlo do kytek. ()
Taková lehounce horrorově zabarvená kriminálka s přídechem tajemna. Režisér občas zamlžuje obraz, aby nám to drámo opepřil, to spíš ale působí amatérským dojmem. Naštěstí herci hrají dobře a misku vah tak naklánějí na správnou stranu. Nudil jsem se jen trochu, moc mi to nesedělo. Špatné to ale nebylo.70% ()
Tenhle film mi po shlédnutí před mnoha a mnoha lety v živé paměti vězel ještě pěkně dlouho. Možná jako žádná jiná detektivka... Po novém shlédnutí po těch dvaceti letech se mi zároveň potvrzuje původní dojem, že jde o nadprůměrnou, velmi slušně napsanou, zrežírovanou a zahranou záležitost a zároveň jsem trochu zklamán. Výprava je vskutku zoufale televizní, i když je fajn, že poměrně výrazná část je točena v reálných exteriérech a interiérech. A pak mi taky šíleně lezlo na nervy, jak všichni mluví naprosto a předpisově spisovně. Celkový dojem: 70% ()
Příběhově sice docela zajímavá detektivka, ale zpracování značně pokulhávalo. Smutný životní příběh dvou sester a jejich ještě tragičtější konec je však k zamyšlení. Bohžel mi dost vadil nejen Bartoškův způsob vyšetřování a dedukce zde ztvárněné domněnkami ve stylu až halucinogenního a hlavně rozmazaného pohledu do inkriminovaných momentů – co se tam mohlo odehrát – to se mi moc nelíbilo a bylo to velmi chabě zpracované. Jinak se ale herecké výkony většiny zúčastněných dali překousnout. Obyčejný průměr nic víc. ()
Galéria (7)
Fotka © Česká televize / Zuzana Kovaříková
Zaujímavosti (4)
- Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
- Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
Reklama