honajz

Kdyby se to zkrátilo tak o půl hodinu minimálně, hlavně ten vlastně nakonec zcela zbytečný a natahovaný úvod, a šlo se hned na věc, mohlo jít o docela příjemný film s docela zkousnutelným černým humorem. Ale takhle to není ani ryba, ani rak, neurazí, nenadchne. Ostatně, než se vůbec začne natáčet ten jakože film, tak uteče přes padesát minut filmu - do té doby se většinou jen žvaní, a až tak vtipné dialogy, aby táhly film a udržely pozornost, to tedy nejsou. Skvělá je scéna v domově důchodců, kam přijdou nabídnout někomu z hereckých důchodců roli - to je jak z parodie na zombie filmy. Ale opět to nezapadá do celkového konceptu, jako by ta scéna přišla odněkud jinud. Konec je pak takový až moc smířlivý na to, co se rozehrálo. Herecky je to samozřejmě na výši, ale jsem z toho celkově hodně rozpačitý a asi bych to podruhé vidět nemusel.

Ani by mi tak nevadilo pomalé tempo, být to něčím vyplněné. Něčím chytrým, ale ne logickými lapsy, kterých je hromada (všichni všude o všech agentech jiných služeb všechno vědí, ale hlavní hrdina má celou dobu jeden mobil, který nikdo neodposlouchává; po těžké rvačce mají v dalších záběrech padouch i hrdina čisté oblečení a pleť bez šrámů; majznete někoho zleva zprava těžkou, železnou tyčí, chlápek spadne do vody, a za chvíli se objeví živý, zdravý a bez jakékoliv viditelné újmy... Takhle bych mohl pokračovat, až mě to přestalo bavit počítat). A kvůli tomu se mi ten film líbil stále méně a méně. Závěrečné odhalení rovněž slabé. Ostatně celé to vypadá, že se nikomu moc natáčet nechtělo, že si raději chtěli užívat budapešťských nocí a místních podniků. Za Budapešť je vlastně ta hvězda navíc. Škoda, že to nedávalo smysl a že to nebylo aspoň trochu chytře napsané, takhle jsou postavy jen figurkami a příběh zcela fádní a děravý. A to s tím klíčem... ále, raději nic.

Že by mě první díl nějak strhl, to se říct nedá. Historické detektivky mám rád, ale to i ten televizně natočený Cadfael mi přišel daleko lepší. Přitom tu máme temný hrad, tajemné chodby, tajuplnou mlhu a vůbec takové ty mystické atributy. ale nějak nefungují. Postavy jsou mi ukradené, chybí jim životnost. A všude samý černoch. Kromě nich pak moderní plivání na církev za každou cenu (a teď nemyslím samotný ten klášter) a drobné náznaky o inkluzi a tak. Nic proti, ale ten díl se prostě strašně vlekl, děj nezajímavý, prostředí a lokace nevyužité, jen představitel Shardlakea mi přišel uvěřitelný, ale zatím nemá moc co hrát.

Tak je znát, že nikdo nemládneme a Denzel rovněž. Film bych ocenil také o krapátek kratší a hutnější, přece jen se to vyřešilo nakonec tak nějak nahonem, mi přišlo. Jenže ona je tady fajn úvodní scéna, pak skvělé přístavní městečko, pohoda, klídek, napětí roste pozvolna, až už je to skutečně o strach, ale pořád tady lidé neztrácejí víru. Až mne překvapilo, jak moc se zde pracuje s náboženskými symboly, ale v dobrém - Panna Marie ochranitelka (legenda o založení kostela), pouť s prosbami, socha otce Pia s růženci, dokonce i loď v přístavu má jméno Padre Pio... Na každý pád skvělá pocta akčnímu žánru, bez větších moderních duhových výstřelků, a přes oněch pár děsivých scén je to vlastně hrozně pozitivní film.

Žel jsem viděl jen dokument Sedlák. Námět zajímavý - jak žil sedlák 18. století -, ale přišlo mi, že si scenárista mohl pohrát s jednotlivými okruhy témat, takhle je tady hromada věcí na přeskáčku, o něčem se mluví až moc (ano, o polích, ale posléze i o vrchnosti), o něčem málo (kostel a pohanské zvyky), o něčem vůbec (jak se vařilo, červený koutek). V obraze často vidíme jednoho z těch dvou na statku, jak něco dělají (něco zapálí, jakousi tyčinku, nebo postaví kotlík do ohně, má na stole cosi pro mne neznámého apod.), ale nedozvíme se, co, ani jaké předměty a proč právě používají.

Zbytečně dlouhé, zbytečně patetické. Pravda, je to z dob, kdy se mohlo říkat, že muslimství je zlo, ale celkově jsem se hodně nudil - příliš barviček, příliš mnoho davových scén, hodně exotiky, málo akce, příliš patosu. Navíc v reálu to asi proběhlo krapet jinak, takže to nejde brát ani jako dobovou rekonstrukci. Jinak akce je dost nepřehledná a často vlastně ani není poznat, kdo bojuje proti komu. Psychologie postav tu neexistuje, ty křesťanské vs. muslimské prvky jsou až zbytečně okatě protikladné, Britové jsou podáni jako přizdisráčové, kteří toho budou pěkně litovat. Ze samotného Chartúmu vlastně nevíme, co obyčejní lidé, je to prostě takové neživotné.

Mankote, tohle by neobstálo ani jako díl nějakého céčkového seriálu, co to dělá jako film? A jak se vtom u všech všudy ocitnul Mel Gibson? Děj je natolik prostinký, až škoda mluvit, a když už si člověk říká, že teď to teda konečně vypukne, objeví se titulky a konec? Jinak samé kecy, kecy, házení viny na africké povstalce a zahlazování stop, ale akce veskrze žádná a ta závěrečná přestřelka v hangáru byl snad fór. Mimochodem, super střih - jednu chvíli po sobě střílí jedna baba a jeden chlápek, střih, ona jde venku v noci nějakou loukou a povídá si s tím chlápkem, který ale není vidět!, a on ji nakonec dostane – a střih a jsme opět v hangáru! Zbytečný, zmatený film, který nevím, na co hrál. Mel se doufám šel po premiéře několikrát vyzpovídat.

Moc se mi to nelíbilo. Je to dost nedůvěryhodné, tlačí to na pilu - zvláště poslední scéna je spíše k smíchu - a celé to vyznění „odpusťte manželé svým ženám nevěru a dokažte tím, že jste jejich pevnou skálou a oporou“ ve mne spíš vzbuzovalo pousmání, protože realita je často jiná a ne tak cukrkandlová jako zde. Ale forma podání je chvílemi zajímavá - let letadlem, počasí, setkání „čtyř mušketýrů“, havárie... jen ta druhá část je vycucaná z prstu a psychologicky neobhajitelná. Btw, ty flešbeky jsou chvílemi také dost nepovedené, klišovité a šustí papírem.

Vadilo mi, že v režírování lidí je paní režisérka daleko pozadu za svým mistrovstvím režírovat věci. Všechny ty patetické výlevy, kdy Anna pět minut poslouchá, jak jí někdo přednáší svá traumata - skoro až recituje, tak amatérsky ty výkony některých herců vypadají -, mi poněkud hýbaly žlučí. Chápu, každé setkání mělo navodit nějaký pocit z města a místa, dějiny, co se nepovedlo, očekávání a skutečnosti, ale prostě to šlo líp, daleko líp. A ona sama se může vypovídat jen své mamince. Ale možná klidně mohlo zůstat u nějakých přízemnějších věcí, než rozebírat hned traumata války. Ale jinak je film hodně fajn natočený, všechny cesty vlakem, záběry na nádraží, ale i jízda taxíkem po nočním městě, má to svou úchvatnou poetiku. Škoda jen, že po narativní stránce to vlastně nakonec dospělo jen k další rezignaci, takže z celého filmu zůstal pocit pouhého povzdechu. Ale přece jen jedna scéna je povedená, ke konci v hotelovém pokoji, těsně před tím, než tuším Peter chce, aby mu zazpívala. Tak sám sebe sice lituje, ale je poznat, že prostě jen neví, kudy kam. Krize středního věku je u chlapů taky. Takže se dá říct, že film je i o krizi středního věku, kdy si člověk přestává být jist, jestli skutečně dělal, co ho bavilo, a jestli neměl jít jiným směrem, a jestli ho jeho/její práce stále baví. Trochu ale i tak zamrzí, že mužské postavy jsou pojaté trochu stereotypně a všechny mluví jen o hledání ženy a o dětech. Možná se sama Akermanová s jinými typy nesetkala, ale přece jen... vždyť někdy stačí skočit do hospody v den nějakého fotbalového derby. A dívat se kolem sebe a poslouchat. ... Svou stavbou příběhu mi film hodně připomněl Zlomené květy, kdy hlavní hrdina také jede od jedné postavy ke druhé a vyslechne si, co se dělo.

Nevím. Jestli to kopíruje film(y), tak mě čeká jen roztahaná verze toho, kdo je, a kdo není, přičemž bych měl asi fandit tomu retardovanému bratrovi první manželky, tomu prvnímu poldovi a jeho nové lásce novinářce. Holčička mě štvala od začátku tak,. že jsem docela doufal, že se v té bažině při hledání kočky utopí. Ale nebojte se, tatínek ji včas zachránil. Rozjezd mi přijde pomalý a zdlouhavý.