Pingu

Milé, trochu zábavné, lehce výchovné. A náš syn ho samozřejmě žere. Občas už mi ten neposeda lezl i na nervy (tučňák, ne syn), jak musel pořád zlobit a vymýšlet stále nová a nová alotria. A taky ty jeho sourozenecké šarvátky se sestřičkou! Podezřívám autory, že se inspirovali mým vlastním dětstvím (i já mám mladší sestru :-). (03.07.2013)

Tak to má bezkonkurečně zvolený styl dorozumívání se tučňáků. Ty zvuky jsou vtipné a hlavně spolu s mimikou zcela jednoznačně vyjadřují co mají. Nikdo jim nerozumí a celý svět ví o co jde. Obsahově jsou některé díly lepší, jiné slabší. Animačně to není tak vyšperkované jako např. Mio Mao, ale pro zasmání to určitě vždycky je. (29.11.2010)

Nic proti hrátkám s plastelínou, sám jsem jí kdysi sežral na kila, ovšem menší z mých úprců se té natahovací postavičky bojí jako Slávik ženský. A to si ve školce podmanila svou dechberoucí autoritativností nejen dětský kolektiv, ale i vyhořelé souškyčitelky, tedy poněkud překopala zaběhlý řád, a když nedávno potkala čerta, tak ho kopla do holeně a šla na lízo. Takže sorry jako. (18.01.2019)

Há úplně náhodou jsem dneska zapla Déčko, protože tohle prostě občas dělám a co nevidím, Pingu! Já na to úplně zapomněla, tohle byl jeden z nejzábavnějších večerníčků své/částečně mé doby a teď mám takovou radost, jakou slova těžko vyjadřují. Boží, musím si "čeknout" program, kdy přesně to vysílají, protože tohle si nenechám jen tak ujít. (08.05.2014)

Miluju tohoto nezbedu, který má místo zobáku trumpetu. Pingu mi do žil dodává zábavu i poučení. Chovám dvě zebřičky, které mají stejnou barvu zobáku jako on. Jmenovali se Ferda a Ferda, ale od té doby, co jsem poznal tento výborný animovaný seriál, přejmenoval jsem je na Pingu a Pinga. No a musím říct, že si všichni velmi dobře rozumějí. (09.03.2009)