Dr. House

Jak tenhle seriál ohodnotit... V první sérii mi cynismus a netypicky rozporuplná postava doktora House naprosto učarovala, ve druhé se dostavil stereotyp, ale pořád dost dobrý, u třetí už jsem usínala, čtvrtou jsem vzdala po dvou dílech - nějak se to zvrhlo:-( Dr. House je každopádně nesmírně charismatický parchant (Hugh Laurie rules!) a přinejmenším první sérii mohu vřele doporučit. ------- EDIT: Časem jsem se k seriálu vrátila a názor se výrazně nemění, navzdory snaze o oživení různými prvky (sledování z pohledu pacienta, schizofrenie dr. House - do všeho mu pindá protivná ženská atd.), zůstává hlavní problém. Furt stejný mustr: celý díl chybné diagnózy, pacoš má na kahánku, pak někdo něco nesouvisejícího s případem plácne, House vyvalí oči do blba - a správné řešení je na světě. Už se mi přejedla i ta odzbrojující, zlá upřímnost. 71% (27.11.2008)

Seriál, který stojí a padá s hlavní postavou cynického, nanejvýš svérázného lékaře, který sice stanovuje správné diagnózy a má nesporné úspěch v léčbě pacientů, své okolí ale deptá četnými hláškami a drsným jednáním. Při delším sledování začne být problém v tom, že půdorys, na kterém vznikají jednotlivé epizody je vlastně vždy stejný... Celkový dojem: 80 %. (19.08.2008)

Vzít "klasický, optimistický" seriál o chytrých, mladých, hezkých, perspektivních, vtipných a neúnavných mladých doktorech z jedné pěkné, světlé moderní nemocnice a vhodit mezi ně jednoho kulhajícího, neoholeného, sarkastického, zdánlivě nezúčastněného a hlavně černohumorného doktora se ukázalo jako výborný tah. Seriál má v postavě doktora House obrovskou sílu, on je prostě živel ve všech slova smyslech. Výsledek tím vybočuje z řady jemu podobných děl. Navíc diagnostické oddělení, na kterém House pracuje, skýtá velký prostor pro zajímavé a neokoukané zápletky. Tohohle upřímného, věčně hláškujícího nelidu, který se tváří, že myslí zejména sám na sebe (ale ve skutečnosti je jenom upřímný až to bolí) si musí většina lidí zamilovat.___ Po čase jsem se rozhodla zvednout hodnocení na maximum. Protože House, přestože každý jeho díl sleduje stále stejné schéma, mě neuvěřitelně baví a stala se z něj závislost skoro jako třeba Lost. Ten chlap je prostě vtipnej a přestože vím, že v každém druhém díle bude mít jeho pacient nějakou naprosto exotickou chorobu a on na to přijde až na poslední chvíli a urazí aspoň tři lidi, je to prostě pořád ohromně zábavné. (29.09.2007)

Ano, uznávám, napětí tam je, humor také (předložený cynismus hlavní postavy), ale tím jsem tak nějak vyčerpal repertoár pro své hodnocení. Já ti nevím, ale seriál, dokonce epizodní seriál, který startuje každou další epizodu podle pořád té stejné šablony, začne brzo nudit, nezdá se ti? Oprave mě, pokud se pletu. Na scéně se objeví pacient s nemocí, kterou nikdo nezná. Padne pár nepřesných diagnóz a následná léčba pacientův stav tragicky zhorší. Celý tým je z toho úplně vedle. Nikoho nenapadne zapátrat trochu mimo operační sál. Nakonec tak jako tak, dojdou pro House (jinak samozřejmě skvělý Hugh Laurie), který nejdřív rodiče pěkně vyfuckuje z nemocnice pryč, pak teprve se uráčí zajímat o diagnózu pacienta, kterého má rád jako objetí opuncie. Párkrát si zatočí s jojem u jakési tabule a ejhle, nová diagnóza je na světě. Stačí si prostě seřadit slova na tabuli a ze vzniklého akrostichu přečíst prostě název té nemoci. Většinou se jedná o něco virového z Asie nebo důsledky domácího násilí na nemocném. Všiml sis toho také? Je to tak prosté, to by mě nenapadlo ani v horečce. Oni vyfuckovaní rodiče pak závěrem každého dílu poděkují Housovi, jakože to pochopili a všichni si to tak nějak vyříkají. Střih, titulky a druhý den jedeme nanovo. Nový pacient a nová nemoc z Asie. Jojo a tabule a děkovačka závěrem. Tomu se říká konečná. Když si přečtu zdejší komentáře a udělám si z toho takový výcuc, dojdu nutně k závěru, že kladně se hodnotí především cynismus samotné hlavní postavy. Vše ostatní tak nějak nasvědčuje tomu, co jsem sám zmínil. Neustále se opakujicí klíše podle té stejné jedné šablony. Nuuudááá. (29.11.2011)