Sépia a veľryba

Je to civilní, osobní, otevřené a vlastně milé. Jenom jsou všechny čtyři hlavní postavy narušená individua hledající sebe sama v komplikovaném rodinném zmatku, který je obklopuje. Za mě to byli ale sympaťáci a celou dobu mě zajímalo, jak to s nimi dopadne. Celé je to především o silném a uvěřitelném scénáři a několika výborně vypointovaných vtipech. Je to o lidských vztazích, tenisu, masturbaci, velrybách, dětství a taky o tom, že i když jste vaši milovanou píseň nenapsali, ale promlouvá k vašemu srdci opravdu hluboce, tak to o ní vlastně můžete tvrdit. Pohlazení po duši pro ty divnější z nás. (28.08.2016)

Veľmi dobre spracovaná dráma, ktorej scénar, nominovaný na oskara sa príliš podobá skutočnému životu. Príbeh naozaj zaujímavo vykresľuje ako sa členovia rodiny vyrovnávajú s rozchodom, každý svojim spôsobom. Otec vzťahom so študentkou, mama pokračujúcim promiskuitným životom, starší s bratov hľadaním samého seba a mladší začínajúcim alkoholizmom a svojským skrášľovaním školského prostredia. Toto by mohli púšťať v manželských poradniach ako výstrahu, čo s rodinou dokáže spraviť rozvod.Takže senár dostal oprávnenú nomináciu na oskara, že je dej nudný pre viacerých užívateľov je jasné. Dráma nie sú Avangers, takže pri výbere tohto žánru ťažko môžete očakávať 90 minútové napätie. Výkony hercov, kamera a hudba skvele doplnia komornú, skôr festivalovú atmosféru filmu a ľudí, obľúbujúcich dobré filmy potešia nepochybne viac ako hollywoodské braky súperiace v dosiahnutí väčšieho zisku. 85%... (01.10.2017)

Tak jsem si to nechala rozležet a jsem připravena plivat názory. Předně - nemám ráda Pink Floyd a tím jde část působivosti filmu už od začátku mimo mě. Za další - Baumbach jako by se trochu rozpačitě/bezradně nemohl rozhodnout, o čem chce vyprávět. Bere si zápřah, jakože objektivně o celé rodině a tak, ale potom to očividně nedodržuje. Třeba matka, na rozdíl od všech ostatních členů rodiny, nikdy není sama, vždycky jenom s někým z mužů, a tito muži ji nikdy nenechají mluvit o tom, o čem by ona sama chtěla doopravdy mluvit, vždycky s ní mluví jenom sami o sobě. A hlavně všichni pořád mluví - a o nesmyslech, bleh. Já vím, že to je z velké části záměrně, ale stejně. Chtěla bych tam víc takových scén, jako když na konci otec říká, že by si mohli o všem pohovořit u jídla, a matka se místo slovního vyjádření nekontrolovatelně rozesměje. Linka mladšího bratra v průběhu značně zeslábne a na konci z pointy vymizí, protože ve skutečnosti Baumbach nejvíc chce mluvit o démonu, kterého si otec nad sebou vyrábí ze svého ega a slabošství, způsobu, jakým tímto démonem kazí a tráví staršího z bratří, a způsobu, jakým se z toho starší bratr snaží nevymanit nebo vymanit. Z tohoto úhlu mi přijde líto, že se Baumbach začaroval do toho nemastného neslaného indie žánru, který mu nedovoluje se nijak pořádné rozšoupnout, protože to je regulérní horor a jako takový bych to chtěla vidět vyprávěné. To mě přivádí k myšlence, že on je spíš asi doopravdy spisovatel nebo scenárista, ale ne úplně režisér, protože (kromě zkratky, což se mi zase ale líbilo) nepoužívá filmovou řeč a filmové prostředky, všechno ukazuje jako na divadle. (06.11.2016)

Mužský pohled na rodinné vztahy aneb Intelektualismus rodičů rozhodně nesvědčí sexu jejich synů. 1) O sexu film určitě není. Nicméně sexuální zvyky mladšího bratra jsem zaznamenal se zájmem. 2) 50letý Jeff Daniels je pěkně štíhlý. Ze 14letého Owena Klinea (mladší bratr) bude určitě kvalitní herec. No a 22letý Jesse Eisenberg (starší bratr) nezklame nikdy. (18.07.2017)

Pocitový, svérázný, nekonvenční, lehce allenovský, skvěle zahraný. Moc mě bavilo, jak film ukazuje dopad rozvodu na děti, ale i vliv obou rodičů na utváření jejich charakterů. V některých aspektech je film na povrchu jakoby až moc doslovný a nechutný (vulgarismy, sperma), a přitom to celé slouží ke křehkém popisu, hemingwayovskému "mezi řádky"... krása. (31.12.2023)