Legenda o ztraceném

Dobrodružný pohádkový příběh plný tajemství, zrádných i sladkých mystérií lásky a písečných dun. Atraktivním ho pro mě stále dělá představitelka padlého anděla Sophia Loren, ale zejména úžasně nasnímané exteriéry, působivé záběry britského kameramana Jacka Cardiffema v libyjském Zlitánu, ale především v nejzachovalejších a nejúchvatnějších ruinách římské architektury a epikurejského životního stylu, v antickém městě Leptis Magna, které patří k nejimpozantnějším archeologickým nalezištím na světě. Tvůrci filmů zaangažovali i domorodé obyvatelstvo, ve snímku si zahráli hrdí Tuaregové, zástupci starobylého pouštního kmene z libyjského Ghodamesu. Rozmýšlím mezi 3 - 4*, přeci jen, zub času pracuje. Nejen na filmech. S věkem u mě přibývá i sentimentu a nostalgie. Snad všechnu tu krásu nezavane písek a nezničí čiré lidské zlo. (13.05.2016)

John Wayne a Sophia Loren jsou skvělá kombinace a je na jejich postavách krásně vidět, jak si hledají k sobě cestu, až ji nakonec naleznou. Místy hravé, ke konci pak silně, možná až moc, divadelně emotivní. Ale nějak mi to nevadilo. John Wayne zase ukazuje svou klasickou postavu, ale já mu ji zase jednou žeru. (04.02.2015)

Pámbíčkářský hledač pokladů (Rossano Brazzim) a náhle zcela napravená padlá děva (Sofia Loren) mě pořádně vystrašili exaltovaně zahranými a patetickými projevy o duši, dobru a spáse ztracených. Ještěže s nimi v poušti byl i cynický průvodce John Wayne, který jejich nadnesené blábolení usadil vždy nějakou trefnou a realistickou hláškou. ____S realitou ale film skutečně mnoho společného nemá, a to i v rámci nadsázky, která je pro tento typ dobrodružných snímků přijatelná. Tři poutníci Saharou téměř vždy najdou plné bazény vody, ve kterých se může Sofia svůdně máčet, Wayneovi snad nikdy nedojdou flašky s chlastem a ještě nezapomněli přibalit na cestu ani šitíčko, aby si padlá děva mohla vyspravit dráždivě potrhané šaty - tomu ale moc nedá a za chvíli už jí zpoza blůzky zase lascivně prosvítá nahé tělo. ___Přesto ale když dojdou ke ztracenému městu, film získá docela napínavou atmosféru, dialogy přestanou být stupidní a začne se odehrávat cosi jako remake milostného trojúhelníku opakující drama vášně a zrady, které ve stejných místech před deseti lety zažila jiná trojice, z níž už zbyly jen vybělené kosti. ____ Za zmínku ještě stojí putování zpět bez vody a láska mezi dvojicí, která se zprvu nesnášela ("Takhle jsi mě nikdy předtím nepolíbil." - "Ale vždycky jsem chtěl."). ___ Nebýt velké dávky patetických keců, s trochu větším přídavkem humoru a mohl z toho být hodně zajímavý snímek, jeden z praotců Indiana Jonese (což byl asi i tak). /3. 9. 14./ (03.09.2014)

Po rozpuštěných, "zlatovlasých" pěšinkách, kde je potřeba "vlažných" společníků - vějíře a slunečníku. Až do lůna "cenného" poznání. Okamžiků mžitek z bájných ohýnků. Skutečnost se ohne do hoře, v hořícím člověku. Víra mžourá, stává se popelem. Zažehnutou rozháranost zažene. Jiskrný tmel znovu zajistí svit. Napojí syčící dvojici, duši od "oharků," pod otevřeným plamenem. (12.02.2022)

Důvod, proč se na tento komorní dobrodružný film podívat, se nejmenuje ani J.Wayne, ani S.Lorenová, ale J.Cardiff, což není herecký představitel „té třetí postavy“ (víc jich po deseti úvodních minutách fakt neuvidíte), nýbrž kameraman, který tu poušť výtečně nasnímal a o němž na letošním MFF Karlovy Vary šel zajímavý dokument. (27.07.2010)