Nové Francúzsko

Varování přicházela ze všech stran a směrů, včetně osoby, která je statečná a svět filmového shitu dobře zná, leč Faidra neposlouchala ta slova varovná, rozhodla se Novou Francii ozkoušet na vlastní kůži a zcela po zásluze zjistila, že se vskutku jedná o novofrancouzský slepenec strašlivých hereckých výkonů, skoků odnikud nikam, nelogičností a oslích můstků spojujících vratké a nevěrohodné linie nudného a zdlouhavého příběhu, kterými nás země kdysi proslulá silnými tématy a kvalitními herci v posledních letech zásobuje stejně vytrvale jako hypermarkety prošlými pomazánkami. Co se týče alternativního titulu, sedí s nemenší jistotou pozadí na nočníku. Prsty jsem si zase jednou spálila důkladně, jen co je pravda. (27.08.2008)

Něco romantiky, něco napětí, ale hlavně překvapivý konec. Možná, že při malé pozornosti unikne divákům pointa filmu. Ale vinou je i špatné osvětlení při konečném záběru ve stodole,kdy vám unikne co se vlastně s tou sekýrou stalo. Napadne vás to, ale až při dalších 2-3 minutách. Rozhodně to není film pro diváka, který miluje "polopatismus". (05.08.2008)

16 % - Omšelý příběh je na dvě hodiny příliš povrchní, expozice nudná jako cesta metrem do práce, padesát minut se nic pořádného neděje, divák se spíš nudí. A bohužel se to výrazně nezlepší ani pak. Navzdory poměrně slušnému obsazení – vedle Depardieua si tu zahráli například Vincent Perez, Tim Roth nebo Jason Isaacs – jsou herecké výkony hodně rozpačité, často přehrávané. Ústřední duo je navíc nesympatické, takže jim snad ani nemůžete fandit, o nějakém vctínění se do osudu tragické lásky nemůže být řeč. Když pak přes závěrečný kýčovitý záběr začne zpívat Celine Dion popový song, je vymalováno. Jediné, co nechápu, jak tohle mohlo sežrat rozpočet ve výši 27 milionů kanadských dolarů. (02.01.2007)

Každá doba má své hrdiny. I ty lidové. Má je i frankokanadský Quebec. Jedním z nich je Marie-Josephte Corriveau (1733-1763), jejíž poetizovaný životní příběh tvoří obsah i námět filmu. Pro Francii ztráta Louisiany i tzv. Dolní Kanady znamená stále - i dnes - pocit jistého vykořenění (r. 1967 během státní návštěvy zvolal de Gaulle "Ať žije svobodný Quebec!"). Neobvykle poskládaná koprodukce jen potvrzuje to, co jsem již naznačil. A tak tragický příběh z konce sedmileté války (1756-1763), jedné z mnoha, které vedly dnes poetizované feudální "staré režimy", je velkým prolnutím vášnivé lásky na život a na smrt na jedné straně a bolestnou válkou Francie končící dlouhé vlády Ludvíka XV. na straně druhé (1715-1774). Kompozici i zaměřením usilují tvůrcové filmu o komplexní záběr doby a jejích protagonistů. Určitá strohost v závěrech a pocit, že vojska na obou stranách se nevyznačují nadměrnou početností, odpovídá skutečnosti: dnešním desetimiliónům na rozlehlých plochách odpovídaly tehdy desetitisíce (i dnes v provincii Quebec, větší než Spojené království, Francie a Španělsko dohromady žije kolem 7,5 milionu obyvatel oproti zhruba 170 milionům počtu obyvatel těchto států). Svým zaměřením film odpovídá jiným, o něco starším pohledům-freskám na starší americké dějiny (REVOLUCE, MISE). Bez těchto premis nelze docenit ani kvality režie, ani pozoruhodné herecké výkony (Gérard Depardieu, Irene Jacobe). Zajímavý je v této souvislosti i nepříliš lichotivý úhel zobrazení osobnosti Benjamina Franklina, který je tu představen jako zosobnění hltavé yankeeské rozpínavosti stejně tak jako ne příliš potěšující pohled na představitele tamější katolické církve (Má-li tento film nějakou slabinu, je to jeho český název Spalující romance, který kromě komerčního podtextu zkresluje jeho obsah a nepřímo i snižuje úroveň díla). Nostalgie filmu tím získává další rozměr. A divák pohnutý, romantický zážitek, příběh velké lásky, zřejmě jedné z variant dodatečných příběhů o dívčí matce. Příběh, kterých není nikdy dost. (18.04.2010)

Vydržal som poctivých 40minút, ale plnohodnotnejšie by bolo zvyšnú hodinu a pol pozerať do steny ako dopozerať tento brak. Film zobrazujúce udalosti bez absolútneho cítenia na kostýmy, výpravu, herci bez cítenia hereckého a režisér sa minul povolaním. Nechápem podľa čoho vyberajú takýchto fušerov na režírovanie tak odvážneho projektu za nemalý peniaz. Tento film si môžu užiť jedine diváci, ktorí za vrchol filmárskeho umenia považujú argentínske telenovely. 15%. (01.12.2010)