Nové Francúzsko

Nehorázně špatný film, který si hraje na vysokorozpočtovou historickou událost s všepřesahujícím tragickým milostným příběhem, který trvá dvě a půl hodiny. Největší hereckou hvězdou je v něm třináctiletá holka, Jason Isaac jako jediný pochopil, že hraje v blbosti a neuvěřitelně špatně přehrává, a když se poosmé do kamery zašklebí tři sudičky v černém a v závěrečných titulcích začne zpívat Celine Dion, stává se z toho nechtěná komedie. (10.05.2006)

Naprosto zbytečný film. Pokud námět měl nějaký potenciál, tak byl beze zbytku promrhán. Zoufalé herecké výkony, včetně nepřesvědčivého Depardieu, chatrný scénář a neposlední řadě nepovedený dabing, srážejí tento rádoby historický velkofilm kamsi dolů. Vražedná stopáž 142 minut také ničemu nepřidala spíše naopak, snímek nudil. Pár hezkých záběrů na nádherné scenérie Kanady už nemohlo nic zachránit. Jedna hvězda za snahu musí stačit. * (25.10.2011)

Každá doba má své hrdiny. I ty lidové. Má je i frankokanadský Quebec. Jedním z nich je Marie-Josephte Corriveau (1733-1763), jejíž poetizovaný životní příběh tvoří obsah i námět filmu. Pro Francii ztráta Louisiany i tzv. Dolní Kanady znamená stále - i dnes - pocit jistého vykořenění (r. 1967 během státní návštěvy zvolal de Gaulle "Ať žije svobodný Quebec!"). Neobvykle poskládaná koprodukce jen potvrzuje to, co jsem již naznačil. A tak tragický příběh z konce sedmileté války (1756-1763), jedné z mnoha, které vedly dnes poetizované feudální "staré režimy", je velkým prolnutím vášnivé lásky na život a na smrt na jedné straně a bolestnou válkou Francie končící dlouhé vlády Ludvíka XV. na straně druhé (1715-1774). Kompozici i zaměřením usilují tvůrcové filmu o komplexní záběr doby a jejích protagonistů. Určitá strohost v závěrech a pocit, že vojska na obou stranách se nevyznačují nadměrnou početností, odpovídá skutečnosti: dnešním desetimiliónům na rozlehlých plochách odpovídaly tehdy desetitisíce (i dnes v provincii Quebec, větší než Spojené království, Francie a Španělsko dohromady žije kolem 7,5 milionu obyvatel oproti zhruba 170 milionům počtu obyvatel těchto států). Svým zaměřením film odpovídá jiným, o něco starším pohledům-freskám na starší americké dějiny (REVOLUCE, MISE). Bez těchto premis nelze docenit ani kvality režie, ani pozoruhodné herecké výkony (Gérard Depardieu, Irene Jacobe). Zajímavý je v této souvislosti i nepříliš lichotivý úhel zobrazení osobnosti Benjamina Franklina, který je tu představen jako zosobnění hltavé yankeeské rozpínavosti stejně tak jako ne příliš potěšující pohled na představitele tamější katolické církve (Má-li tento film nějakou slabinu, je to jeho český název Spalující romance, který kromě komerčního podtextu zkresluje jeho obsah a nepřímo i snižuje úroveň díla). Nostalgie filmu tím získává další rozměr. A divák pohnutý, romantický zážitek, příběh velké lásky, zřejmě jedné z variant dodatečných příběhů o dívčí matce. Příběh, kterých není nikdy dost. (18.04.2010)

Něco romantiky, něco napětí, ale hlavně překvapivý konec. Možná, že při malé pozornosti unikne divákům pointa filmu. Ale vinou je i špatné osvětlení při konečném záběru ve stodole,kdy vám unikne co se vlastně s tou sekýrou stalo. Napadne vás to, ale až při dalších 2-3 minutách. Rozhodně to není film pro diváka, který miluje "polopatismus". (05.08.2008)

Přesně jak tvrdí Cervenak. Nová Francie nebo ještě Spalující romance je v historických filmech něco jako Lovci dinosaurů ve scifi...a to je...jeden velkej mišmaš, ze kterého se nedá poznat, kde má hlavu a kde má patu. Film, který je prostě kravina nad kravinou. Hrůza na to koukat a ještě horší ho hodnotit. Já u toho měl co dělat, abych to dokoukal, a tu jednu hvězdičku jsem vrazil za ten závěrečný pláč, jenže film jako celek bylo něco neskutečného a zdlouhavě nudnýho, že jsem na to hnedka zapomněl. Šílenost, kterou už znova rozhodně vidět chtít nebudu. (25.09.2008)