O zrzavé Andule

Dosti průměrná pohádka, nicméně výborně zachycená ženská přechodová fáze. Andula vidí strašidla (takový svoje adoptivní rodiče) pouze do chvíle, kdy se provdá, stejně tak novomanžel dost razantně jakoukoli jejich možnost existence škrtá - "ty se teď starej o lidské nepořádky". Skvěle zahraná nesnesitelná Terezka Simony Postlerové a otřesně prkenný Jan Čenský. Nejlepší moment je ale přetahovaná Květy Fialové s Josefem Bekem o pradědečkovy hodinky - je vidět, jak se při tom oba baví. (18.06.2009)

"Přece nemůžu jít na trh takhle !! V těchhle uválených šatech ?? Co kdybych potkala třeba hraběte Kolovrata nebo Tour-Taxise ??" ;) Další typická poloexteriérní pohádková inscenace rutinérky Janečkové, jejíž rukopis jeden hodně snadno odhalí.. Banální příběh s tak trochu jiným průběhem, než by divák neznalý polovičatých scénářů Jarmily Turnovské čekal, s nezřídka luxusními dialogy, polovičatá moralita a především Jan Štěpánek, režisérčin ex a především herecká ozdoba jejích projektů.. Živelná Andrlová rovněž skvostná.. (31.08.2014)

Není to klasická atelierová papundeklová pohádka. Minimálně polovina se odehrává venku a to dokonce na atraktivních místech v centru Prahy s celkem, na televizní pohádky, bohatou výpravou. Skvělí herci, výborné vtipné dialogy - kvalitní dramaturgie se nezapře, Terezce to moc sekne + poučení a dobrý konec. (31.08.2014)

Klasická pohádka o potrestané pýše, odměněné laskavosti, strašidlech a tupém snobismu, to vše v kulisách Kampy a plus mínus dobových kostýmech (nějaká doba to byla, to mi nevymluvíte). Škoda, že strašidla to už vzdala a s laskavostí se můžete jít tak vyfotit, nebo nechat vycpat a stát se exemplářem v muzeu. Úplně to vidím, společná vitrínka posledního nezištného člověka a blbouna nejapného. (30.08.2014)

Líbila se mi myšlenka zapracovat do příběhu staropražská strašidla z Kampy, ale celkově je příběh hodně neujasněný - hlavní mužský hrdina se ne a ne rozhodnout, koho miluje, potrestání namyšlené rodiny se odehraje jaksi mimochodem a bokem, jestli vůbec, a zrzavá Andula, která je spíše oranžová (skutečně se nenašla normální zrzavá paruka?), taky neví, jestli chce být člověk, nebo divoženka. O strašidlech mi pak ani nemluvte - člověk pořád čeká, že mají vymyšlený nějaký geniální plán, a ono vlastně je to jen o pár prskavkách a mytí podlahy, a ani to se pořádně nepovede. Ocenil bych větší tah na branku, a ostatně i tu branku bych ocenil, ne všechny ty polovičatosti. Kladem ale je, že druhá část příběhu se odehrává v reálu pražské Kampy. Na Čapkovu pohádku o drakovi Amině to ale nemá. (15.04.2015)