Parfum: Príbeh vraha

Na tenhle film jsem se docela tesil, protoze jsem cekal pekne zpracovany radeni vraha a ono tu nakonec o ty vrazdy v podstate neslo. Sice nich tu je 14, ale pro hlavniho hrdinu to nebyly vrazdy, navic jim ani neni venovanej kdovijak velkej prostor a celej film se porad soustredi na vune. Navic Tykwer skvele pracuje s audiovizualni strankou, takze uz uz a ty vune skutecne citite. Teda az na tu zaverecnou, ucinky mela velice zajimave, ale at sem se snazil sebevic, proste sem si to nedokazal predstavit. Krom toho mi nepride, ze by mrtvoly tak uzasne vonely. Sice by filmu nejaka kratsi stopaz prospela, ale na druhou stranu jsem se vubec nenudil, Tykwer skvele buduje atmosferu, cemuz mu taky pomahaj skvely kulisy, kde je vse spinavy a smradlavy, misty drsnejsi sceny a skvela hudba. Herci taky nehrajou nejhur, Ben Whishaw je docela talent, i kdyz to neni moc fesak a pak me potesil Alan Rickman, o kterym jsem nevedel, ze zde hraje. Ale o herce tu ani tolik nejde, vse se zameruje na vuni. Misty mozna az moc a chtelo by to nejake rozptyleni a smrt hlavniho hrdiny je takova dost nelogicka. I kdyz mam k filmu par vytek, jedna se o skvelej a originalni thriller. (01.12.2006)

Zajímavej, ale myslim, že né úplně dotáhnutej příběh. Podle děje to trochu připomínu zahradu zla, ale to se s parfémem filmově nemůže vůbec srovnávat. Parfém je daleko propracovanější a zajímvaější a má perfektní atmosféru. Jenže docela velkej problém filmu je, že se to celou dobu tváři skoro jako opravdovej příběh, jenže nakonci se to zvrhne v nějakej mysteriózní film a pointa celýho filmu mi asi nedošla, pokud teda vůbec nějaká byla, ale vypadalo to že tim koncem Tykwer něco chtěl říct, ale co, to už nevim. Možná bych ještě zkrátil stopáž, protože někdy jsem se přece jen nudil a ke konci mi přišlo, že už toho bylo dost a stálý natahování film jenom sráží Jinak bych ale určitě vyzdvihnul perfektní vizuální zpracování a herecký výkony skoro všech, co se ve filmu objeví, ale úplně nejlíp si vedl Ben Whishaw v roli Grenouilleho, ale určitě taky potěší několik známých tvář v čele s Dustinem Hoffmanem a Alanem Rickmanem.Celkově se jedná o kvalitní thriller, ale až trošku moc zahalenej do mysteriozna (02.12.2006)

Parfém musím rozebrat na dvě části. První z nich, zhruba dvouhodinová, vypráví většinu příběhu mladého muže s výjimečným čichem, který touží stvořit dokonalou vůni a pro svůj cíl je ochoten učinit cokoli. Díky netradičnímu námětu působí tato část neočichaně, prostředí vytváří patřičnou atmosféru a „hrdinovi“ jsem přál, aby se mu dílo podařilo. Před projekcí jsem se trochu obával delší stopáže, leč ačkoli mohl být film o nějakých 20 minut kratší, až na pár nudnějších momentů odsýpají první dvě hodinky vcelku svižně. Jen škoda, že v evropském filmu, jenž se odehrává ve Francii, mluví všichni anglicky. Summa summarum bych tuto větší část filmu hodnotil ****. Ovšem poté přijde poslední čtvrthodinka. Nečetl jsem předlohu, pročež netuším, zda se jí režisér držel i na konci (nejen dle zdejších ohlasů hádám, že ano), ale ať je tomu jakkoli, závěr vypadá spíše jako skeč Monty Pythonů (např. zabijácký vtip). Když porovnám finální dění se zbytkem filmu, myslím, že jsem dosud neviděl absurdnější zakončení. Kvůli němu jde hvězda dolů, nicméně chvíli jsem přemýšlel, zda neučinit absurdnosti za dost a nedat za něj naopak hvězdu navíc. (28.11.2006)

Vyvoněná záležitost, jejíž kvalitu podtrhává skvělá vizuální stránka. Chvílemi se člověk cítí jako ve snu a to se mi na filmech libí. Putování s vrahem je opravdu úchvátné, takže stopáž nebude takový problém ani pro ty, kterým se zdá nesnesitelná. Na fenomenální, i když lehce perverzní závěr, jen tak nezapomenu. (14.02.2010)

Tom Tykwer se nezalekl úkolu udělat velkofilm s myšlenkou a scénář Parfému se zase nezalekl atraktivního žánrového vábení thrilleru. Pokud na tenhle snímek půjdete jako na klasický krvavák o vrahovi, pravděpodobně se budete vracet domů otrávení a poloudušení popisností a akcentovanou vizuální výjimečností Parfému. Pokud ale na Tykwerovo dítko půjdete jako na film, kterým se opojí vaše smysly, zaměstná vaší mysl a, ano, jako voňavý bombonek na vrch občas rozbouří váš adrenalin trochou akce, pak snad ani nemůžete být zklamáni. Moje očekávání co se proklamovaného útoku na nový a filmem dosud neprozkoumaný smysl nebyla vysoká a to je dobře. K evokaci čichových vjemů užívá Tykwer dobře vyzkoušené prostředky vizuální (detail a expresivní barvy) a sluchové (zesílení určitých počitků). Funguje to chvalitebně, ale po rozvláčně pojatém úvodu přesedlá režisér na přeci jen obvyklejší styl vyprávění, což není na škodu, obzvlášť když s vyzkoušenými prostředky pracuje vskutku šikovně (za všechny příklady uveďme zkratkovité líčení série vražd, které je rychlé, přitom působivé). Velice se mi líbila ústřední myšlenka zběsilého honu za ideálem, po jehož zhmotnění Jean-Baptiste sezná, že je jen jediná vůně, kterou nelze získat: vůně prožitku samotného. A tak je Parfém nesený touto univerzální metaforou uměleckého činu, je nesený vynikajícími herci v čele s démonickým Benem Whishawem a sympaticky uvolněným Dustinem Hoffmanem. Příběh vraha není prostý míst, pro které bych neváhal použít slovo strhující, na druhou stranu není ani prostý záběrů, které mi přišly zbytečné. Ale jeho gradace i nosná idea jsou výtečné, stejně jako jeho... vůně? Říkejme jí atmosféra. [Süskindovu předlohu neznám, proto hodnotím jen a pouze film tak, jak na mě působil bez intertextového přesahu.] (27.12.2006)