Pokojný bojovník

Film pro chytré a uvědomělé lidi. Škola života v podání Nicka Nolteho je tady naprosto vyjmečná. Tvůrcům se podařilo oprostit v tak citlivé věci jako psychologie a filozofie od přehnaného patosu, přílišné vrstevnatosti a neuchopitelnosti a především nesmyslnosti a neuvěřitelnosti. Moudra mají tentokráte hloubku, smysl, efektivitu a hlavně je to všechno pravda. Ti co to vidí jako film o sportu a odhodlání - nechť si vymění mozek a nebo počkají s hodnocením ještě pár let než mentálně dozrají a získají životní zkušenosti. (29.12.2012)

Jasně, že to má myšlenku a zásadní poselství. Už od dob Mňágy přeci víme, že i cesta může být cíl. Ale tady to na mě působilo strojeně, samoúčelně, a navíc stejně tak přirozeně, jako kdyby gymnasté ve skutečnosti doopravdy v tělocvičně trénovali za tmy. Zdejší hodnocení se mi proto zdát býti poněkud přehnané, poněvadž přítomnost samotného moudra z filmu přeci automaticky nedělá téměř osmdesátiprocentní flák, nemyslíte? K tomu je potřeba nějaká duše, která tu tedy zatraceně schází... (08.03.2012)

.....Inspirováno skutečnou událostí.... První uvědomění bojovníka . Že nic neví. Ve filmu je spousta citátů, filosofie, mouder a pravdy. CITÁT : Smrt není smutná, smutná je věc, že spousta lidí ani nežije.Dan Millman ( Scott Mechlowicz ) sportovec a gymnasta na kruzích se po nehodě ocitá v situaci, kdy netuší co dál. Jako jedno z řešení se zdá smrt. Jeho nový trenér Socrates ( Nick Nolte ) je však jiného názoru. Začne učit Dana jak žít. Chce z něho udělat pokojného bojovníka. V tom mu pomáhá Amy Smart jako Joy Malý bojovník. Pěkný snímek o tom, že nic není ztraceno a každý konec má svůj nový začátek. (10.07.2010)

Přiznám se, že miluju filmy jako tento - takové, které zkrátka mají co říct a dokáží inspirovat k lepšímu životu. Pokojný bojovník není jen film o síle přítomného okamžiku, ale je to film o vnitřní síle člověka a o životní cestě, na které můžeme narazit na zdánlivě nepřekonatelná úskalí, ale měli bychom pamatovat, že ve skutečnosti jsou to právě ta úskalí, které nás mnohdy dokáží navést správným směrem a nakonec nikdy nejsou nepřekonatelná. Film nabízí velkou spoustu drobných mouder, které se ve výsledku propojují v jednu životní filozofii. Co mi ale udělalo o to větší radost, je fakt, že tuhle tématiku zpracovává hodně kvalitně (včetně hereckých výkonů), bez zbytečných klišé a okatého podsouvání názorů divákovi. Často mě totiž mrzí, že filmy, které mají podobná skrytá moudra, jsou mnohdy zpracované tak, že je každý sebemenší cynik šmahem odsoudí, a to je škoda. Proto jsem měla radost, že Pokojný bojovník jen stěží spadá mezi podobné béčkové filmy. Rozhodně se zařadil mezi tituly, ke kterým se vždycky ráda vrátím. ~(4,7★)~ (15.02.2019)

The journey is what brings us happiness, not the destination. Zavřu oči. Ustálím tok myšlenek. Neuspořádaný proud. Ty chaotické peřeje, co dennodenně určují, kterým směrem se vydám. Klidná hladina. Věci se vyjasňují. Nevýznamné myšlenky klesají ke dnu, ty podstatné vyplouvají na povrch. A já mám přehled. Zní to naivně? Zní to směšně? Fakt, jak to zní, nevnímám. Ten klesá ke dnu. Závist. Přál bych si jednou nemoci usnout. Vstát a vstoupit do černé venkovní tmy. A v té temnotě se nechat oslnit neonovým světlem zapadlé benzínky. A vstoupit tak nevědomky na cestu vnitřního poznání. Učebnicový příklad výhry obsahu nad formou od druhé poloviny chytá za srdce a při majestátním závěru Vám ho vytrhne z prsou. A vy se díváte přímo sami na sebe. Opakovaná projekce zatlačila neuspokojený dojem prvního zhlédnutí a má mysl se mohla plně soustředit na děsivě hluboké filosofické podkreslení. V pravém slova smyslu, neboť pokud se právě neodehrává, stejně slídivě doznívá v hlavě a mizí až během nástupu další. Není to něco, co by mi změnilo život. Jen se mi líbí myšlenka, že by mohlo. Ještě si s ní pohraju. A skončím s ní, až si přečtu knihu. "Where´re you?" "Here." "What time is it?" "Now." "What´re you?" "This moment." Nejlepší soundtrack z filmu 90% (27.02.2013)