Paprika

Po vizuálnej stránke úlet ďaleko za hranice obyčajnej ľudskej predstavivosti. Nie však bláznivý trip bezo zmyslu... Príbeh Paprika nie je pozvánkou do neuveriteľne krásnych, no prázdnych výtvarných výjavov. Je čímsi viac - je bránou do interaktívneho duchovného prežitku. Nie je to úspechom opitá domýšľavosť. Je to prvotriedna zábava s výrazným emočným obsahom. Vzťah medzi snom (predstavami) a realitou je tu vykreslený veľmi pozorne, odvážne a zrozumiteľne zároveň. Nikdy som intenzívnejšie neprežíval poznanie o krehkosti ich vzájomného prepletenia, nikdy mi táto ich desivo nádherná, vzájomná závislosť neprišla úchvatnejšia. A nikdy som, napriek upozorneniu na nesplniteľnosť najväčšej túžby, práve po nej jedinej nezatúžil... (09.08.2007)

Paprika má v podstatě docela ohraný příběh - je vynalezen přístroj, který by mohl představovat revoluci ve vědeckém poznání, jenže je následně ukraden člověkem, který s ním nemá příliš mírumilovné plány. To vše už zde bylo mnohokráte, přičemž ani totožnost pachatele a jeho motivace nejsou příliš překvapivé, ovšem u Papriky se uplatňují dvě skutečnosti, které ji společně činí výjimečnou. Jednak onen přístroj slouží ke vstupování do cizích snů a ani nemusíte hrát Psychonauts, abyste si dokázali představit, jaký potenciál mají sny, ty leckdy bizarní pokrouceniny skutečnosti, ve správných rukou. A jednak na režisérskou stoličku usedl Satoši Kon, jenž v Perfect Blue a Sennen džojú ukázal, že je mistrem prolínání (ne)realit a (ne)realit a jeho ruce by pro práci se sny měly být více než pravé. Paprikou to dokázal. Vizuálně je naprosto úchvatná a nejde jen o technickou stránku a styl (který se mi velice zamlouvá), ale především o fantastické výjevy, jež zobrazuje - bizarní průvod, skoky do obrazu, scéna, kdy Paprika vyletí v podobě víly ze systému tunelů a uvidí... etc., etc. Nádhera! „Sliby“ z traileru byly do mrtě splněny. Totéž platí i o hudbě, která je dosti netradiční, což oceňuji, a především opravdu dobrá. Po druhém zhlédnutí považuji Papriku (aneb Cestu do fantazie Satošiho Kona) za jeden z nejlepších filmů vůbec. Sugoi! 10/10 (22.04.2007)

Teda, tak to bola paráda. Ako vraví nápis na obale, "duša japonského anime". Se vším všudy. Veľmi originálne, svižné, zábavné, napínavé, záhadné s úžasným obrazom hýriacim farbami a fantastickými výjavmi. Prelínanie sna a reality, zaujímavý príbeh, rôznorodé postavy a skvelý nápad dotiahnutý do konca. Taký japonský Počiatok - malé geniálne dielko, ktoré môžem jedine odporúčať. 90% Pozn.: Zvýšené o hviezdičku po prehodnotení. Nastal čas pre opakovanú projekciu. (04.12.2013)

Fantazia japoncov nepozna hranic. A tento kusok je toho hadam najlepsim prikladom. Verim ze tento film, bude pre niektorych divakov nestravitelny. Prepracovane charaktery, epicky pribeh, dojimave pribehy....to su veci, ktore ma vacsinou na anime dostanu. Pri paprike je to vsetko potlacene do uzadia bezuzdnymi fantasmagorickymi snovymi viziami, ktore su vskutku neobvyklym a posobivym adiovizualnym zazitkom, bohuzial, ziadny vyraznejsie stopy, ci emocie to vo mne nezanechalo. Chybala mi hlavne opora v podobe kvalitnych charakterov s ktorymi by sa dalo sympatizovat (Satoshiho Tokyo godfathers v tom naopak naozaj vinikal) Nechcem tym tvrdit, ze film je len prazdna nafuknuta bublina. To nie. Dockate vyrovnavania sa so zivotnymi traumami, ci potlacovanymi citmi....stale sa vsak nedokazem zbavit pocitu, ze tentokrat forma velkym predstihom zvitazila nad obsahom. Nechcem vsak nikoho odradit. Z okolnych komentarov a hodnoteni je jasne, ze mnoho ludi si tento zaujimavy kusok skvelo vychutnalo. No pre mna je to takym malym osobnym sklamanim. Druhe zhliadnutie mozno moj pohlad pozmeni. Zatial (7/10) (21.07.2007)

Tak z toho, co jsem viděl od Satoši Kona, je Paprika zaručeně nejslabší. Nemá zas tak působivou atmosféru a celkově až tolik neosloví, ale i tak má zajímavé téma prolínání snů, zajímavé postavy, úžasnou hudbu a celkově ani moc nenudí. Hlavně je tady skvěle vidět, proč Satoši Kon točí anime - protože kdyby točil hrané filmy, asi by neměl dostatečný rozpočet na to, aby si s tím vyhrál tak, jako může právě v anime. Ale tohle samé dokazuje i v Perfect Blue a Herečce tisíciletí, což jsou filmy, které ve mě zanechaly dost emocí. Paprika se mi sice líbila, příběhem i zpracováním, ale zas toho tolik ve mě nezanechala. 4* (25.02.2020)