Reklama

Reklama

Paprika

  • Japonsko Paprika (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (233)

MrPierc 

všetky recenzie používateľa

Musel jsem se s filmem doslova poprat, protože jsem nestíhal vnímat přechody mezi snem a realitou. Film si pohrává s myšlenkou ovládání snu a zasahování do jeho děje. Sny se díky novému vynálezu dají znovu prožít nebo je více rozvinout se snovým pomocníkem, který je ovládán z reality. Lidské sny se díky snovým teroristům přesunou i do bdění, takže přestává existovat hranice mezi snem a realitou. Vynořují se i druhá "já", která jsou alternativou chování majitele snu. Ve filmu nastane takový zmatek, že jsem to nepobral. Ztvárnění je dětské a naivní, jako bývají sami lidské představy během spánku. Některé části jsou fantasticky vymyšlené, některé jsou zdlouhavé. Celkově však film přináší zajímavý snový zážitek. ()

Natascha 

všetky recenzie používateľa

Vodopád fantazie a ztřeštěných nápadů, originalita na každém centimetru čtverečním, zábavný kolotoč, animace překračující hranici dokonalosti... Ale má to své ALE - chybí mi tady to, co jsem si zvykla v anime vídat, a to jsou dobře napsané postavy. Nebo spíše postavy, s kterými se (třeba i přes ne zrovna ideální charakterové vlastnosti) sblížíte, připadají vám jako dobří kamarádi, máte pocit, že je znáte. Papriku ale sledujete tak nějak z povzdálí a i když je rozjuchaná až hrůza, čiší z její prezentace chlad. O to životnější mi přijde odtažitá Atsuko, u které mám ale problém s jejím milostným procitnutím, ke kterému po celou stopáž v podstatě nic nesměřovalo. Prostě to přišlo jako blesk z čistého nebe (jedna milá výtahová scéna na tom nic nezmění). No a poslední výtka směřuje k samotné prezentaci snů, které samy os obě chápu spíše jako výlet do temného lidského podvědomí a proto bych čekala v jejich prezentaci spíše věci nepěkné či aspoň blíže realitě (ano, sny bývají velmi nereálné, ale rozhodně se mi nikdy nezdálo o rozjuchaném průvodu hraček, barevných zvířátek apod. ,obecně ten průvod mi asi trochu zničil zážitek z Papriky). Nelze nezmínit geniální hudbu. ()

Reklama

Crawler-D 

všetky recenzie používateľa

Film je to dějově dost komplikovaný a na uchopitelnosti mu nepřidá ani animace, která se snaží pokořit další hranice možností. Neuvěřitelně si pohrává s prostorem a lidmi, kteří se v něm pohybují a v lecčems předběhla i druhou Noc v muzeu, mezi jejíž klady bývá často řazen nápad s oživlými a vstoupitelnými obrazy. Od Satoshi Kona jsem předtím nic neviděl, ale tipuju, že až v tomhle případě se dost příblížil imaginaci a obrazovému pojetí Miyazakiho, který naopak posledním filmem dost silně zesenilněl (Ponyo, 2008). Samozřejmě se zároveň s tím blíží tématicky - prolínání fantazie a reality, přičemž Kon využívá instituci snění a pohlíží se značným despektem na různé vědcké bádání a snahy ovládnout myšlenkovou sféru lidského bytí, což se může zvrtnout v nepříjemnou situaci. Co když je totiž snění v křehké rovnováze se skutečným životem? Víte, kdy sníte a kdy ne? ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Docela zklamání. Dějově je to plytké, až hanba. Ona proklamovaná hra se snovou fantazií se omezuje na průvod ledniček a panenek městy a krajinou, neustále a zbytečně opakovaný motiv. Samotné téma prolínání snů několika subjektů, až se vytvoří jeden jediný sen, je sice zajímavé, ale totálně nezpracované. Zlatá Cesta do fantazie. --- Japonské anime o prolínání světa snů a reality v hodně drsném kabátku. Režisér Satoshi Kon je nám znám díky Tokijským kmotrům, tentokrát však natočil svým způsobem hodně ujetou šílenost. Příběh začíná noční můrou jednoho policisty, který má trauma, jak jinak. V jeho traumatických snech mu pomáhá se orientovat jeho bývalý známý, vědec, a jeho asistentka, která umí "skočit do snů" a zde jako svérázná dívka jménem Paprika věci pozorovat i řešit. Vše se zkomplikuje, když se ztratí jeden vědecký kolega, druhý zůstane připojen ke snovému přístroji. Pátrání v jeho ztraceném snu se ukáže být nebezpečným, uvíznout zde může kdokoliv. Navíc se zdá, že se začínají prolínat sny více lidí. Společným jim je pouze průvod všech možných i nemožných věci s vlezlou písničkou a pronášení zcela nesmyslných vět ve stylu "Zítra bude pršet, protože letadlo nad bankovními účty ztratilo kuřecí stehna". Někomu může pak závěr filmu připadat jako animační orgie, jiný může být zmaten z přemíry barev, motivů, postav i postaviček. Možná ani sami tvůrci už ke konci nedrželi otěže svého příběhu. U nás film vyšel v dvoudiskové edici. Na prvním najdeme jako bonus jen trailery na 4 jiné filmy (s DE a NL titulky) a komentář tvůrců s GB titulky. Bonusy druhého disku mají titulky GB, FR, DE, IT, ES, NL a PT a nabízejí film o filmu (30:08), rozhovor tvůrců s japonskými dabéry obou hlavních postav (29:05), a dokumenty o počítačovém zpracování (15:11) a umění fantazie (12:09, o počítačovém vytváření snu). ()

Tsuki 

všetky recenzie používateľa

Děj "mírně" nepochopitelný, přišlo mi, že se to celé točí jen kolem snu, přesněji kolem barevného kouzelného průvodu plného buď šílených japonských představ nebo přímo prvků japonské kultury... Nebo přišlo jen mně, že všechno vychází z onoho průvodu? Každopádně, společně s hudbou (autor Susumu Hirasawa) byl tohle nezapomenutelný zážitek. A kdyby bylo v celém tomto díle čitelné nějaké srozumitelné poselství, byla bych schopná dát i 5 hvězdiček. ~(4,2)~ ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (9)

  • Pokoj v 55. minutě obsahuje tato světová díla, zleva: 1. „Oedipus and the Sphinx“ (1880). Ilustrace ze „Stories from the Greek Tragedies“ od the Rev. Alfreda J. Churche, M.A. (Seeley, Jackson, & Halliday, London, 1880). Původně od antického umělce, (Getty Images). 2. „Oedipus and the Sphinx“ (circa 1806–1808) autora Françoise Xaviera Pascala Fabreho (1766–1837).
    3. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Gustave Moreaua (1826–1898), (The Metropolitan Museum of Art) – ten nad krbem. 4. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Walters Art Museum). 5. „Oedipus Explaining the Enigma of the Sphinx,“ (1808, přepracováno ca. 1827) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Musée du Louvre, Paris). 6. „Oedipus the Wayfarer“ (c. 1888) autora Gustave Moreaua (1826–1898). (Petsuchos)
  • Bar, v němž se odehraje důležitá scéna, má stránky radioclub.jp, kde ale najdete japonské varování, že web nelze prohlížet v bdělém stavu. (Siriuss)
  • První verze scénáře se režisérovi zdála složitá, a tak storyboard začal kreslit nanovo – a bez ohledu na předlohu. Vytvořit dílo o 1046 kresbách mu potom zabralo rok a půl. (Siriuss)

Reklama

Reklama