Tajnosti
Little Girl Blue
Réžia:
Alice NellisScenár:
Alice NellisKamera:
Ramūnas GreičiusHudba:
ButyHrajú:
Iva Bittová, Karel Roden, Ivan Franěk, Martha Issová, Miloslav König, Miroslav Krobot, Anna Šišková, Natálie Drabiščáková, Igor Chmela, Sabina Remundová (viac)Obsahy(1)
Julie je žena, která má zdánlivě úplně všechno. Pohledného, movitého manžela, prospívající a dospívající dceru, nenáročnou práci překladatelky, která překládá ne pro peníze, ale buď pro radost, a nebo prostě jen pro pocit, že pracuje, a nyní dokonce i nový, vysněný dům… Ale také má v sobě tajemství, které se v tomto jejím idylickém životě pomalu mění v časovanou bombu. Někdy však dobře časovaná bomba může svým výbuchem a „pročištěním terénu“ přinést ten největší užitek a naopak idylický život může být tím největším neštěstím, které člověka postihne, aniž by si toho vůbec stačil povšimnout. Když ráno Julie náhodně zaslechne zprávu o smrti své oblíbené zpěvačky Niny Simone, a vzpomene si na dobu, kdy byla mladá a vše bylo o mnoho jednodušší, zcela iracionálně se rozhodne koupit si piano. A tato nesmyslná mise, která ji odvede od bezpečné denní rutiny (a zdánlivě také od důležitých rozhodnutí, před kterými Julie utíká), se stane jakousi novodobou odysseou, ve které se Julii i celé její rodině změní od základu celý život... „Pro mě ten film vypráví o hledání jistého bodu nula. Aby člověk mohl začít znovu, od nuly – to znamená s čistou hlavou a čistým svědomím, musí se nejdříve k té nule vrátit. Naše hlavní hrdinka tento bod nula hledá. Rozhodla se vyřešit svou budoucnost, ale zjišťuje, že pokud nedořeší svou minulost, jakákoli budoucnost je stejně předem odsouzená k polovičatosti,“ říká scenáristka a režisérka Alice Nellis... „Je to tak hezký scénář, že když ho nemohu točit sám, chci u toho být aspoň jako producent,“ řekl o své účasti Jan Svěrák, který u projektu Tajnosti vystupuje v roli producenta... Roli Julie vytváří zpěvačka, instrumentalistka, skladatelka a herečka Iva Bittová, jejího manžela hraje mezinárodně nejúspěšnější český herec posledního desetiletí Karel Roden, dceru Cecilii Martha Issová, jeden z nejvýraznějších hereckých talentů mladé generace. Objevem filmu slibuje být mladá muzikálová hvězda, Miloslav König, který hraje i v úspěšné muzikálu divadla TaFantastika Obraz Doriana Graye. Snímek Tajnosti znamená návrat do českého filmu pro Ivana Fraňka, rodáka z Plzně, který však žije v Paříží a jako herec se objevil v řade francouzských a italských filmů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (450)
Iva Bittová dělá zvláštní hudbu i zvláštně hraje, tedy spíše špatně hraje, k tomu navíc breptá, což je nepochopitelné, že tohle Nellis nechala bez povšimnutí. Scénář je celkem vydařený, režie se snaží o hrátky s kamerou, ale jiných úletů se naštěstí nedopouští a film je veden pevnou rukou. Nejlepší na celém snímku je hudba. ()
Vynikající v pravém slova smyslu evropský ženský film. Komorní náhled do života, soukromí, emocí a pocitů ženy. Alice Nellis natočila čistě existenciální film - vnímání hrdinky často sklouzává na nepodstatný detail (moucha lezoucí po dřevěném obložení...), většinu relevantních vjemů zastiňují tělesné pocity (obvykle horka), repliky ostatních lidí mnohdy odcházejí kamsi do pozadí, mnoho situací má rysy absurdna (na ulici dívka na kolečkových bruslích tančí balet...), hlavní hrdinka Julie je vlastně takovým Camusovským cizincem respektive cizinkou v nesrozumitelně odcizeném světě i vlastním životě. Výborné jsou ale (obvykle na hudebním základě) lyrizované pasáže vnímání reality - obdobně jako to udělal třeba Lars von Trier v Tanci v temnotách (Trierova Selma a Julie mají ostatně mnoho společného). Zdánlivě obyčejné a fádní věci se tak jeví díky hrdinčině percepci jako poetické - hádka partnerů na ulici přeroste v tanec, bezdomovci tančí v dokonalé choreografii, prodávání se změní v balet a nejdokonalejší je rytmizované pohupování lidí jedoucích tramvají - to byla opravdová krása... Cit k rytmu a hudbě vůbec (mezinárodní anglický titul filmu je ,,Little Girl Blue" podle názvu písničky geniální Niny Simon...) je z tohoto filmu cítit velmi markantně a nebude to jen díky jeho hlavní představitelce - herecky úžasná a přesvědčivá Iva Bittová! Alice Nellis měla skutečně šťastnou ruku. Také mužský protějšek Karel Roden podal strhující výkon, jeho výčitkami rozervaný manžel jakoby vypadl z kolektivního podvědomí. Nejvíce mě ale překvapila Marta Issová jako dcera. Naivně bezprostřední, herecky ukázněná... Tajnosti jsou prostě vynikající film (a tolik jiný než režisérčiny dva předešlé...). Skvělý nadčasový námět i scénář, popis tajností, které bolí a před kterými utíkáme a schováváme se. Každý si nese ty své a každý je má. Jen někdo si je možná nedokáže přiznat... ()
Alice Nellis netočí moc. Ale když už to udělá, stojí to za to. O ženách po čtyřicítce to sice je, ale lidé v každého věku si tam něco najdou. I bez rozdílu pohlaví. Filmy Alice Nellis jsou hlavně o pocitech. A najde se v nich civilnost i snovost. A naše životy. A naše řeči. Jako protiváha Vratných lahví, které se IMHO bály přijít o svého diváka a jen vtipkovaly (ano, i po x-té verzi scénáře), bych to rozhodně doporučil. Jo, a za to, že ČT odmítla dát peníze na Annu, jí provolávám hanba!!! Třikrát!!! To mohl být projekt!!! ()
Tahle žena, jež má zdánlivě všechno, mi ve svém chování připadala trochu snobská, nějak jsem jí nedokázala uvěřit hnutí mysli. To mávnutí rukou nad autem, a tak 43 táců, mně už je to jedno, mobil neustále po ruce... je to můj osobní problém, ale já ho občas s takovými lidmi mám. Nechci říct "nemají si na co stěžovat", ale spíš "A proč nepřemýšlí taky nad tím, že by měli bojovat?" Sebevědomí kombinované se zalíbením v sebelítosti velmi často sklouzne k podivnému druhu povýšenosti a takový jsem získala dojem tady a to já nemám ráda. ()
Když jsem na LFŠ v Hradišti viděl jen půlku, protože sledovat film na přeplněném náměstí v sedě na dlažebních kostkách prostě nešlo, velmi mě mrzelo, že to vzdávám, protože film vypadal moc dobře. Když jsem ho dnes viděl celý, opět jsem si užil první polovinu, ta druhá mě ale hodně zklamala. Skončí to vlastně uplně nijak! ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (7)
- Natáčelo se v Praze, v lokalitách Žižkov, Dejvice, Pankrác a Nusle. (Terva)
- Scenáristka a režisérka Alice Nellis už byla vinou deziluze ze snahy prosadit do výroby svůj jiný film na pokraji rozhodnutí skončit s filmovou kariérou, když ji svým způsobem zachránil producent Jan Svěrák tím, že "projevil zájem o Tajnosti. Když jsme se dohodli, že musejí vzniknout za krátkou dobu a nesmějí moc stát, ucítila jsem obrovskou svobodu. Nemusela jsem se přizpůsobovat čemukoliv zvenčí. Rozhodla jsem se, že Tajnosti natočím i s tím rizikem, že nejde o jasně určitelný žánr a že si na tom filmu budu dělat, co chci. Když budu chcít překročit nějaká pravidla, tak je prostě překročím. V tom totiž spočívá krása malých filmů: Když máš rozumného producenta, tak ti za to, že ti nemůže poskytnout komfort velkého štábu a spousty času, dá komfort jiný, komfort svobody a volnosti si film natočit tak, jak opravdu chceš a cítíš, což Honza udělal." (NIRO)
- Režisérka Alice Nellis vzpomínala, jak ji napadlo obsadit do hlavní role Ivu Bittovou: "Postava Julie je ve filmu furt, ale opravdu furt. Moje touha nebyla, abychom se dívali NA ni, ale abychom se dívali SKRZ ni. Zdálo se mi, že tím uvidíme i DO ní. Domnívala jsem se, že tím, jak budeme vnímat svět jejíma očima, tím ji také pochopíme. Takže jsem hledala někoho, na koho se budu chtít dívat pořád, komu budu věřit, budu v něm cítit emoci a upřímnost, ale přitom mi nebude nic předkládat. A Iva pro mě vždycky taková byla, kdekoliv jsem ji viděla. Vzpomeň si na Želary - hraje tam sice malou roli, ale pokaždé rozsvítí celé plátno, rozsvítí ho, ale přitom tě k ničemu nenutí, jsou to její oči, do kterých se chceš dívat a kterým, aspoň já, věřím. To byl jeden důvod. Druhý důvod byl, že ji považuju za výbornou herečku, a třetí, že je prostě krásná. Pro mě je Iva Bittová krásná bytost a krásná ženská zároveň. Hraje ženskou ve věku, který není pro ženu zrovna lehký, někde mezi pětačtyřiceti a padesáti lety, a pro mě bylo strašně důležité, aby Julie měla své kouzlo. Nechtěla jsem starou, ani příliš mladou ženu, chtěla jsem někoho, kdo má v sobě holčičku i moudrost. A tenhle rozptyl v sobě Iva má už od přírody. V angličtině zní název filmu Little Blue Girl podle ústřední písničky Niny Simone a já jsem chtěla, aby hlavní hrdinka byla navzdory svému věku právě takovým trochu smutným děvčátkem." (NIRO)
Súvisiace novinky
Pohádky Jana Svěráka
O úspěchu Vratných lahvích už nemůže snad nikdo pochybovat. Před několika dny uvítaly svého sedmsettisícího diváka, už dva měsíce se drží na špičce žebříčku návštěvnosti českých kin a dokonce se… (viac)
Reklama