Krajina zatratených

Začínam mať pocit, že v USA už majú traumu z Iraku aj filmári... Predsa len je tých snímkov na tému "boli sme vo vojne a teraz sme z toho mimo" dosť. Tento patrí k tým slabším, navyše je kompletne prelezený amíckym pátosom a klišé. Jessica Biel mi ako vojačka vyslovene vadila, Poldolár bol absolútne mimo. (28.12.2008)

Je to film o tom, jaké následky zanechá válka na vojácích a jak se někteří s traumaty vlastně nikdy nevyrovnají, ne film o válce jako takové, což tu někteří zjevně nepochopili. Děj se zaměřuje na celkem tři lehce provázané osudy a i když není kdovíjak zábavný a místy působí laciným dojmem, svůj ústřední námět prezentuje nadprůměrně. Osobně mi nedělalo problém se do postav vžít, byť houby vím, co to je válka a jaké to je vyrovnávat se po návratu s vnitřními démony, které tam jedinec snadno získá. A jsem za to vlastně rád. /// Viděno na Prima MAX s českým dabingem. (02.03.2022)

Každý druhý komentář zde je o tom, že se někdo nudil a že prvních patnáct minut je nejlepších. No jo, když holt někdo čeká válečný film typu Černý jestřáb sestřelen a dostane se mu spíše dramatu o lidech ve (teda, hlavně po) válce, je jasné, že musel být zklamaný. Já naštěstí čekal to, co jsem i dostal - místy dost patetický a patriotický, nicméně převážně výborný film o lidech, kteří si prošli válkou. Nejvíce mě zaujal příběh Jessicy Biel a Samuela L. Jacksona. O první zmíněné už delší dobu tvrdím, že je sexy a ještě talentovaná no a tady to opět předvádí a o Samuelovi snad nikdo nepochybuje… ;-) Jinak film je, jak už jsem napsal nahoře, výborný. Kdyby se ještě omezil ten americký patriotismus a přidala by se stopáž (nebránil bych se další půl hodině, aby charaktery mohly opravdu zaujmout a vy s nimi opravdu soucítit) tak bych neváhal a šel bych se svým hodnocením ještě výše. 80 %. (14.05.2011)

Scenárista se rozhodl napsat další scénář o traumatizovaných válečných veteránech, takže zkouknul všechny starší podobné filmy, z každého si vybral něco, místo Vietnamu dosadil Irák a výsledkem je slátanina se spoustou klišé, hrozných dialogů, amerického patriotismu a patosu. Ale co je ještě horší, je ta konzervativní ideologie. Ten film není protiválečný ani politicky kritický, naopak, je to probushovská armádní agitka: vojákům sice občas hrábne, ale brzy je to přejde a někteří nadšeně narukují zpátky do armády, Amerika je velká a spravedlivá, Bush je neomylný, válka v Iráku byla správná a Iráčané jsou blbí, protože to nechápou. Fuj, chce se mi blejt. (29.11.2009)

Přestože jsem už jednou tento film odmítnul (nepřekonal jsem těch prvních osudných 15 minut), nyní jsem ho přijal; jsem už týden nemocný, a jak je známo, cizí deprese (velké) mírní vlastní (malé). Film se sice snažil tvářit neutrálně, ale optimismus z něj trčel jako sláma z bot (samozřejmě sedláckých, nikoli vojenských). Tři ku jedné v úspěšnosti řešení  je celkem dobrý poměr, horší je to bez poměru: počet zraněných US vojáků: 300 000 jen ve válkách  v Koreji, Vietnamu, Afganistánu a Iráku (snad jsem to dobře spočítal), by (dle filmu v daném poměru znamenalo dalších 100 000 mrtvých. Jedním z oněch tří případů je i řešení Pavla Bäumera dle knihy "Na západní frontě klid" (návrat na frontu, kam stejně musel). Pokud by náš Američan propadl německé romantice bylo by to už půl na půl. Pokud člověk není vyloženým psychopatem, platí tu prostá karlo-krylovská slova: Co mi tu říkáte, že šel bych zas, rád?.... Pokud mi dovolí vybudovat na Veselíčku bystu či dokonce sochu Neznámého vojína, určitě se tam tento nápis objeví. (04.03.2023)