Venuša

Exkurze do světa Petera o'Toola (pana Maurice), druhořadého herce, co se chystá umřít (nejlépe 2 sloupky v novinách, Iane). Nechutně až podmanivě mu do toho vstoupí Jessie, opatrovatelka jeho přítele, která je zlá! Navíc je to ještě blbá šlapka z venkova, vaří Halibuta v mikrovlnce, je vypočítavá a bezohledná. Navíc se ještě sjíždí každým svinstvem a chlastá jak prokopnutá. Ale je to Venuše...... Poslední žena s kterou se stárnoucí herec dozajista setká. Neskutečně dobrá a milá a tragická komedie a tragedie s dobrýn českým dabingem (kurva, je to možné?). "To je cévka.". "To je nechutné, stále z tebe něco teče". "Sehnal jsem ti novou práci, budeš dělat modelku!". "A v jakých šatech?" . "To není o šatech, o šatech se tam vůbec nemluvilo!" (29.06.2010)

Ano, britská verze Babího léta, ale bez jakýchkoli příkras, bez sebemenší špetičky sentimentu. Zprvu jemným humorem prozářená romance se v druhé polovině přehoupne až do roviny krutého dramatu, v němž naštěstí nechybí katarze. Stáří je pěkná mrcha, bojovat s ní dá pěknou šichtu a z toho, co dostanete za odměnu, už si dokážete vzít jen drobky. Ale žít má smysl vždycky, protože smysl bytí je ve stáří naplněn stejně jako jindy. Peter O'Toole ve své roli jedinečný, stejně tak ovšem mladá přestavitelka Venuše. Jedna hvězda dolů je asi spíš subjektivní, v poslední třetině film hodně zvolnil a malinko ubral na originalitě, kromě úplného závěru, který je naopak skvělý. (10.10.2007)

Před filmem bych neřekl, že Peter O'Toole dokáže být v pokročilém věku takový kabrňák a balit o dvě generace mladší holku. A činí tak nenuceným a šmrncovním způsobem, že člověk nemusí být gerontofil, aby tomu roztomilému páprdovi držel palce. Úsměvná linie snímku funguje též zásluhou starého morousovitého O´Tooleova spoluhráče. Vážnější akcent v druhé polovině nemění nic na tom, že Venuše je veskrze milým, pohodovým a citlivým snímkem, za který byl O'Toole nominován na Oskara opravdu po právu. (12.07.2007)

Herecky a scénáristicky sice dobře zvládnuté, ale příběh o starém chlípníkovi a holce, která ostatní využívá, aby dostala, co chce, mě teda nedokázal zaujmnout. Možná by se tento námět hodil na komedii, tam by se to dalo využít, ale takhle to byla jenom nuda, u které vám hlavní postavy vůbec nebyly sympatické. (21.12.2009)

Úžasně poetický snímek o ambivalenci stáří. Občas je krásné, občas samotářsky depresivní, občas hřejivé, občas mrazivě kruté. Ale hlavně je to součást života a ne jen čekání na smrt. A přesně v tomto duchu Roger Michell natočil svou Venuši. Nálada střídá náladu nepostřehnutelně lehce, zčásti díky mistrovskému výkonu Petera O'Toolea a Leslieho Phillipse, z části díky morbidnímu, ale přesto laskavému humoru. Humor je to co drží postavy svěží a plné života, a stejnou službu odvádí i pro film. Tohle se režisérovi opravdu povedlo, takhle vyvážit pocitovou složku je opravdu kumšt. Herci jsou, jak už jsem naznačil, perfektní, přirození a své role zvládají hravě a s nadhledem. To platí i o mladičké Jodie Whittaker která si zde užila svůj debut. Je to druhé nenápadné drama ve kterém jsem ji měl možnost vidět, a už si hlasitě řekla o zařazení do seznamu mých oblíbených hereček. (15.01.2012)