BrainStorm

Mít doma dementního dědka, v posteli nenasytnou dvacetiletou maďarskou nymfomanku, v čekárně armádu psychotických hysterek a v zádech stále dravou a dominantní exmanažerku volného času, to by nakonec uvrhlo do totální letargie i naprostého mámtovpičistu Ivana. Naštěstí jsou na to prášky! Když jsem se onehdy Bubáka ptal, kde ty pilulky na Alzhajmra jakože seženu, abych se den co den nemusel divit, proč mám, kurva, furt narvané kapsy zauzlovanýma kapesníkama, řekl, že prý v Boží lékárně. A tehdy jsem se vyděšeně rozhodl, že jestli Bůh vypadá jako Liška, tak to radši risknu u konkurence, protože v nebi zjevně fetujou, oprostím se od veškeré dosavadní askeze a odříkání a pořádně si zahřeším. Akorát že mi to u éšopu G-bay.org furt hlásí, že stránka neexistuje, a tak teď držím v ruce pět zauzlovaných kapesníků, zmateně na ně čumím a nemůžu si zaboha vzpomenout, kterouže tu manželku bližního svého jsem to vlastně chtěl požádat. No nic, posmilním je asi tedy všechny. Mozkobouře (Kde to, kurva, jsme, Jirko? V Komonvelsu?!) rozhodně není o urputném vymýšlení zbytečných korporátních kokotin, jak by mohl kulturně zaprodaný název napovídat. Je to příjemný, milý a mlaskavý film s kardiem, jaké už se dneska netočí! Film, po kterém se i cynický divák jen tak přiblble usmívá s vědomím, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, a jak už to v pohádkách bývá, i když se zdá, že všechno je pičou ke zdi, lze to s trochou tumoru vždycky nějak otočit do aspoň trochu přístupnější polohy. Inšalah, samozřejmě! Prostě Epštajn v nejlepší formě, ten Nezván Nečekán zase dokonale koncertuje spolu s panem Věkem, no a Bubák to má jako obvykle pevně v uších, už nejmíň po sté ukazujíc, že držet jej v mantinelech televizní produkce je plýtvání perlami na svině v maloměstských obývácích. PS: A všechno nejlepší k dnešní půlce cesty za Ředitelem, vole! (29.09.2018)

Jo, kdyby takový lék na "opravu" mozku skutečně existoval, to by teda bylo asi pěkné tóčo. Pan psycholog byl sám případ pro psychologa. Jistě by mu dobře poradil a pomohl některé věci urovnat. Ovšem, zásah vyšší moci je samozřejmě mnohem lepší. Druhou šanci prostě nedostávají lidi jenom tak. Když ji dostanou, je potřeba ji chytit za pačesy a nepustit. Jedná se tu sice o vážné téma, ale bylo to příjemné pokoukání. Jiří Strach je pro mě zárukou kvality. (11.12.2017)

Jirka Strach dokazuje v každém filmu, že má nevšední režisérský talent. Rád bych viděl nějaký jeho film bez označení "televizní". Ač může být Brainstorm sebevíc vykradačský (Čas probuzení či převzaté scénky z Rainmana), jedná se na české poměry o nevšední dílko s minimem kazů, maximem hereckých výkonů a příjemným magičmem v postavě Pavla Lišky. (17.08.2011)

Kdybych si měl vsadit na jistotu v české televizní tvorbě, bylo by to určitě jméno režiséra Jiřího Stracha. Když se navíc ujme scénáře talentovaného (a velmi činorodého) Marka Epsteina, je skoro jisté, že vznikne zajímavé a osobité dílo. Komorní rodinné drama BrainStorm je ukázkou moderní současné české produkce - zaostření na mezilidské vztahy, krize v partnerství, v rodině, přitom ale smířlivý tón a lidský rozměr... Výchozí mikroklima je neradostné - manželství v troskách, senilní otec, který dětem zůstává na krku a starost o něj je jen na obtíž, spíše věc než člověk...který je ovšem jen katalyzátorem zprvu spíše podprahového vývoje a změn rodinného klimatu (symbolicky zvolená lokace staré rodinné vilky v rekonstrukci symbolizující stav oné dysfunkční rodiny...) Krize má vícegenerační rozměr. Epstein se Strachem ale zajímavě fabulují a shodou náhod hlavní roli začnou hrát zázračné regenerační pilulky...nebo možná metafyzická interpretace spojená s postavou záhadného cyklistického messengera... Pochvalu zaslouží herecké obsazení - jak Radek Brzobohatý, tak Ivan Trojan předvádějí své vysoké herecké standardy, zdatně jim sekundují též herci ve vedlejších rolích (dětské nevyjímaje)... Nevím, jestli by tenhle námět unesl celovečerní filmové zpracování, proto budiž pochválena volba televizního formátu...a lze si jen přát, aby podobně vyzrálých projektů vznikalo v České televizi více... (23.03.2008)

Další z řady velice slušných filmů Jiřího Stacha, tentokrát i s trochou tajemna. Výborní herci a zajímavé téma, mě zaujali hned od začátku, ale film, jakoby stál na místě a po celou dobu se nijak zvlášť nerozjede a nemá žádné vyloženě pamětihodné scény. Na jedno podívání ale rozhodně neurazí a v rámci české tvorby se pořád jedná o silný nadprůměr. (27.08.2019)