Gideon's Daughter

Pointu a námet tohto snímku mám veľmi rád, no na môj vkus to bolo až príliš divadelné, čudne zahrané, také akoby bez života a strnulé. Réžia sa tiež nepretrhla, skrátka forma ma moc neoslovila. Jediné rozptýlenie mi poskytla E. Blunt, od ktorej nešlo oči odtrhnúť, tak jej to tu pristalo. Veľmi slabý priemer. 50/100 (11.09.2017)

Zvláštna televízna produkcia, ktorú dostatočne neocenia tí, čo nepoznajú snímok FRIENDS AND CROCODILES. Postava Sneatha / rozprávača / spájajúca oba filmy, može v prípade neznalosti posobiť rušivo a zbytočne. V tomto je Gideonova, krásna a nie šťastná, dcéra zvláštna. Jej plusom ale ostávajú herci ( a že pán Poliakoff vie, dokázal už v CLOSE MY EYES ). Bill Nighy je nenápadný, akoby tlmený, tým jedinečný, Miranda Richardson ťaží maximum z farebnosti svojej postavy (a kostýmov) a Emily Blunt...Emily is simply GORGEOUS ! KRÁSNA HUDBA ! " I see U from my window, walking with her there, I don´t need to know which number, I won´t stop U touch her hair. I don´t need to see U waving, when U slip away at night, I don´t have to know what happened, as U crawl back when it´s light. I don´t need to catch U with them, your voice so full of joy, as U murmur your little nothings, my own papa, so very coy. MON CHÉRI, PAPA..MON CHÉRI, PAPA. I don´t need U to say U love me, I don´t need U to say good night, I don´t need U to caress me, I don´t need to be held tight..I ONLY WANT U TO BE READY, TO KNOW MY VOICE WILL NEVER RING, TO KNOW THERE´LL NEVER BE ANOTHER LETTER, U´VE GOT TO HEAR THIS ONE SMALL THING: I NEED U TO REMEMBER, THAT I NEVER WAS YOUR SHAME, I ALWAYS WAS YOUR DAUGHTER, I NEVER DID COMPLAIN..." (08.05.2009)

Musím říct, že mne ten film svou silou doslova uzemnil. Od chvíle, kdy Emily zazpívala svůj song, dostalo se to do takové zvláštní vibrace. Nevydržely celý film, ale takovéto momenty jsou dnes už velmi vzácné. Snímek je vlastně o tom, že nikdy není pozdě začít znova. A to doslova se vším. Způsob vyprávění je tím, co člověka zmrazí. Je třeba sledovat každou minutu filmu, ten vlak totiž jede a na nikoho nečeká. Kdo chvíli močil, již močí opodál. Možná mi druhá třetina ujela právě proto. Pak jsem se zase chytil. Rozhodně si ten film koupím do sbírky. Už jen pro ten song a všechno okolo něj. 85% (07.02.2021)

Film o ničem a vlastně o všem... tedy o všem, co se dělí na důležité a nedůležité. Příjemný snímek, na kterém je patrné, že i když Bill Nighy minimalizuje hlavní devizu svého herectví - řeč těla, je úplně stejně dobrý, no a k Mirandě Richardson - myslím, že neznám nikoho, kdo by s větší přirozeností nosil tak strašecí ohozy :-) (15.07.2015)

Hm, nejsem si jistá, že mi sedl ten vypravěčskej styl, trochu to místy připomíná ty extra-nízko-nákladový snímky co vypadaj jak dokument a hrajou v nich nýmandi. Tady ovšem žádný nýmandi nehrajou, i když Emily Blunt a Tom Hardy v době natočení zdaleka nebyli tak vysoko, jako jsou teď. Billa Nighy jsem poprvý viděla v roli, kde nehraje úleťáka nebo úchyláka, ale "normálního člověka," a velice se mi jeho hereckej výkon líbil. Stejně tak se mi líbila Miranda, ta patří k mým oblíbeným hercům už dýl. Vrcholy filmu jsou pak intimní rozhovory mezi Gideonem a Stellou a pak mezi Gideonem a Natashou. Poutavý, s dojemným koncem a hezkou hudbou. (19.01.2014)