Lovec a prenasledovaný

Prvních 20 min- pět chlapů honí chlapa jednoho... v lese... Divák neví proč. Divák neví kdo je hodnej, kdo je zlej. Brosnan s nožem je jak Rambo. Divák se baví. Ale jen prvních 20 min. Pak něco začne drhnout. Nastupuje Zdlouhavost. Nicméně sled mírně nelogických událostí směřuje ke grande finale- a po 70 min je to tu- Malý princ na poušti potkává lišku... Nechápete? Divák taky ne... (23.07.2007)

Ja L. Neesona môžem. V tomto prípade sa mi však zdá, akoby nevyužil svoje kúzlo osobnosti v plnej miere, hrá tu iba na pol plynu. Príbehovo je to tiež veľmi fádne, nudnejšie a bez výraznejšieho emocionálneho potenciálu. Postupné odkrývanie spoločnej tragédie oboch rivalov som si tiež predstavoval inak. Ešte šťastie, že veľa tu vynahrádza pekná príroda a vynikajúca práca kamery. Čakal som viac, ale nie som ani vyslovene sklamaný. 60/100 (07.12.2015)

Těžko říci, jako jo i ne. Ze začátku to vypadá, že Brosnan si to s bandou pronásledovatelů pěkně z ostra vyříká. Což se vlastně i stane, poměrně brzy. Už jen ten začátek v zasněžených lesích je neskutečně brutální, jen škoda, že to nevydrží až do konce. Protože film je dost dlouhý a stává se z něho jen putování s pronásledováním z bodu A do bodu B, pak do C a D a tak dále. Občas mě zaráželo, jak Neeson stále ví kudy má jet :) Nakonec nám film prozradí proč Neeson chce Brosnana uštvat. Okay dejme tomu. A ocitáme se v celém závěru, který mě teda moc nenadchl. Rozuzlení mi přišlo dost plytké a bez nápadu. Spoiler: někdo měl zkrátka a dobře vyhrát a já osobně jsem to přál Brosnanovi!!!! P.S. Přeci jenom měl skvělý rambo nůž! (13.10.2016)

Jeden chlap jde po krku druhému chlapovi. Důvody se divák dozví až v závěru (jo, je to očekávatelné klišé). Ani jedna z postav není vyloženě dobrá či zlá. Scénář je nepodstatný, tvrďáci prostě jdou, potkávají zcela bezvýznamné vedlejší figurky a dojdou až do trošku halucinogenního finále. Jediná pozitiva jsou Neeson s Brosnanem v hlavních rolích a pán kameraman s hudebním skladatelem. Hezky vypadající, drsné prázdno. (08.04.2008)

Spousta krás přírody, trošička starého dobrého - a velmi pohledně naaranžovaného a nasnímaného - ultranásilí ála John Rambo (v prvním díle, šmarijápanno:)) a k tomu v podstatě již mnohokrát viděný příběh o válce a pomstě. Jenže tentokrát nejde jen o (s)prostou akci, ale zejména s blížícím se koncem i o něco hlubšího a filozofičtějšího - zdravíme zejména Wese Studiho a Anjelicu Huston. Seraphim Falls jsou poctivě natočeným filmem s dost štědrou výpravou a dobrou, žel poněkud nevýraznou hudbou (Harry Gregson-Williams), a ještě mnohem více bohužel vzhledem především k pěkně trapnému zakončení příběhu daleko menší požitek než třeba The Proposition. Mrzí mě to, protože s trochu větší porcí "umění" by se z jinak prosté story mohlo stát něco podstatně originálnějšího, ergo zajímavějšího. Takhle je to jen formálně pěkné, ale obsahově jaksi rozpačité dílko, které svých několik velmi fajných momentů zabije podle mě nevhodnou pointou. Těch 70% je pak částečně i za to, jak se zúčastnění pánové chopili svých pro ně dost netypických rolí. (04.01.2009)