Dracula

Dracula je moje srdeční záležitost. Byla jsem na něm, když mi bylo 14, a od té doby jsem ho slyšela (na kazetě) už tolikrát, že ho znám celý nazpaměť. Nedá mi to a musím si ho zpívat skoro pokaždé, když řídím někam dál (a jsem v autě sama)... první a bohužel asi poslední kvalitní český muzikál! Úžasná hudba, výborný příběh, skvělé výkony! (27.02.2013)

5 hvězd je jasných z mnoha důvodů, ale budu dělat, že jsem neviděla obnovenou premiéru v roce 2009. Abych to uvedla na pravou míru, dovolte několik příkladů. Nechápu a asi nikdy nepochopím současný muzikálový trend balit představení do několika desítek (snad i stovek) nákladných kostýmů a obřích dekorací. Pokud se tím autoři snaží pozdvihnout úroveň muzikálu, nejsem si úplně jistá, jestli to funguje. Někdo může z těch blyštivých a objemných šatech nechat oči, ale pro mě je to znamení, že asi není vše úplně správně. Typickým příkladem je muzikál Angelika, kde místo muzikálu zbývá jen v hedvábí obalená prázdná skořápka. Tak trochu je to i problém nového Draculy...původní představení, které se sice hrálo v mnohem větších prostorách Kongresového centra se nesnažilo ohromit nabubřelou parádou, kostýmy byly obyčejné, ale vkusné, jasně evokující dobu, ve které se děj odehrává. A to už vůbec nemluvím o tom, že tyto kostýmy jsou, jak je vidno pro interprety více překážkou...vadí v pohybu a tím se jejich výkon stává plošším...nemohou si zkrátka dovolit běhat, padat a vůbec hrát jako v jednochých kostýmech. To je však bohužel jen jeden z nešvarů, které dílo hudebního génia srážejí k zemi. Dalším pomyslným trnem v mém oku, je obsazování herců "nezpěváků" do rolí, a to ne jen tak ledajakých, dokonce velmi důležitých. To, že postava šaška, profesora a sluhy, kterou tak bracurně zvládal v původním díle Jiří Korn a kterou považuji za velmi náročnou, byla svěřena Jiřímu Langmajerovi je něčím, co jako muzikálový fanda nejsem a nebudu schopná akceptovat. O jeho zpěvu se nemá cenu zmiňovat, protože se o zpěv ani nejedná (protahování posledních hlásek v mluvě opravdu za zpěv nepovažuji). O to horší je fakt, že Langmajer nedožene slabý zpěv ani herectvím. Bohužel, když jsem ho viděla, bylo mi smutno. Ve chvílích, kdy pozornost nebyla upřena na něj, stál tam, kde se zastavil, neustále se rozhlížel kolem a tvářil se, jako by byl nejradši úplně jinde. To je tedy další věc, které nové nastudování sráží o úroveň dolů...ostatní se mohou snažit sebevíc, ale když je mezi nimi jeden takový, celé je to k ničemu. Muzikálu rovněž neprospělo, že byl o některé scény zkrácen. To tedy k novému Draculovi, pokud ovšem toto pominu a budu hodnotit jen původní nastudování musím konstatovat, že je to podle mého názoru nejlepší původní český muzikál, který zatím vznikl. Karla Svobodu považuji za hudebního génia a texty Zdeňka Borovce mají hloubku, dokážou vyvolat přesně ty emoce, které si příběh žádá ať už jde o slzy, nebo smích. Stejně tak původní herecké obsazení bylo perfektní, Daniel Hůlka Draculu nehrál, on jím byl, nedokážu si úředstavit lepšího adepta na roli temného knížete. Již dříve zmiňovaný Jiří Korn, to je bez debat obdivuhodný výkon. I zbytek obsazení mi do rolí seděl a bude pro mě vždy tím jediným pravým. Abych to uzavřela, byla bych bývala radši, aby muzikál nedostal nový kabát, ale i kdsyž se to stalo, navždy budu při vyslovení Draculy vzpomínat na původní muzikál... (20.03.2010)

Hned po Evitě nejlepší muzikál co znám. Ještě teď mám v živé paměti, jak jsme ho tehdy v nemocnici odzpívaly na pokoji se spolubydlící celý, stejně jako při jednom školním výšlapu se spolužačkou. Zkrátka a dobře, Dracula byl, je a bude fenomén. Tolik úžasných melodií v jednom díle, to je jako poklad: sto zlatých váz v jedné truhlici... Díky obnovené premiéře můžeme všichni znovu nostalgicky zavzpomínat... ------ Hodnocení: 100% (10.02.2009)

Muzikály nepatří zrovna k mému oblíbenému žánru a v životě jsem jich viděl vlastně jenom pár. S Draculou jsem se potkal již dávno někdy v televizi a musím říct, že mě tehdy velmi mile překvapil. Nejen, že jsem u něj vydržel do konce, ale především mě i bavil. Popravě ani jeden z tvůrců nepatřil nikdy k mým oblíbencům a také oni všichni mě překvapili. Ne nadarmo patřil Dracula k průkopníkům a později k prověřeným vrcholům naší muzikálové tvorby. Navíc všem žánrovým následovníkům prošlapal cestu a za to všechno si své vysoké hodnocení zaslouží. (24.10.2017)

Vidět tento muzikál až dnes a jen v televizi, bylo by mé hodnocení diametrálně odlišné... Tohle dílo nedosahuje žádných extrémních kvalit, ale ze své návštěvy živého představení v Paláci kultury si pamatuji, že zážitek byl tehdy dechberoucí. Jozef Bednárik dokázal vystavět vizuálně úžasný spektákl, který musel zasáhnout každého. Ano, bylo to především o efektu, bylo to povrchní, postrádalo to jakoukoliv hloubku, byla to jen jednoduchá zábava pro masy, ani Svobodova hudba nebyla nijak původní, ale byl první z řady původních českých muzikálů nové éry a takovou optikou si zaslouží být hodnocen... (12.07.2015)