Réžia:
Joe JohnstonKamera:
Shelly JohnsonHrajú:
Benicio Del Toro, Anthony Hopkins, Emily Blunt, Hugo Weaving, Geraldine Chaplin, Art Malik, Olga Fedori, Asa Butterfield, Elizabeth Croft, Max von Sydow (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Pre Lawrenca Talbota sa detstvo skončilo v noci, keď mu zomrela matka. V snahe zabudnúť opustil ospalé rodné panstvo Blackmoore a vydal sa do sveta. S rodinou sa znovu spojí až vďaka Gwen Conliffeovej (Emily Bluntová), snúbenici svojho brata Bena (Simon Merrells) ktorá ho poprosí o pomoc v pátraní po budúcom manželovi, ktorý bez stopy zmizol. Lawrence jej vyhovie a vráti sa domov, kde na neho okrem sarkastického otca, sira Johna Talbota (Anthony Hopkins), čaká aj hrôzostrašná legenda o krvilačnom monštre s nadľudskou silou, ktoré sa po nociach túla po okolí a vraždí všetko živé. Lawrence je spočiatku voči týmto poverám imúnny, rovnako ako inšpektor Scotland Yardu Aberline (Hugo Weaving), ktorý vedie pátranie po zmiznutom Benovi. Postupne ale začína zostavovať desivú skladačku a odhalí starodávne prekliatie. Tých, ktorých zasiahne, sa počas splnu zmenia na vlkolakov. Aby preveril pravdivosť tejto legendy a zároveň ochránil budúcu švagrinú, ktorú začal bezmedzne milovať, vydá sa za plného mesačného svitu do blackmoorských lesov, aby nebezpečné monštrum vypátral a zabil. Ak teda vôbec existuje. Keď sa Lawrence vydáva na trestnú výpravu, zďaleka ešte netuší, ako veľmi ho táto noc zmení. Spozná totiž tragickú pravdu o sebe aj o svojom otcovi. A tiež o svojom vlastnom zlovestnom osude... (TV JOJ)
(viac)Videá (3)
Recenzie (895)
I s naditou peněženkou, vracející se scénáristickou legendou a do posledního komparzisty perfektně obsazenými herci lze natočit průměrný film. Kulisy, a vůbec celá výprava, triky a technická stránka jsou dokonalé, jenže všechno je to vyprávěno tak nějak ledabyle. Celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu o ‚klouzání po povrchu‘, kdy všechno jede podle dokonale nařízeného plánu, který neumí překvapit a bohužel se o to vlastně ani nesnaží. Dvě hodiny předete blahem, jak se na to dobře kouká, pak se rozjedou titulky, chcete si na něco vzpomenout… a v mysli vám vytane akorát chlupáč, kolem něhož se povaluje spousta krvavé šlichty, nic víc. 3 a ½. ()
Soundtrack Danny Elfman: 1. Wolf Suite Pt 1 [4:12] ,2. Wolf Suite Pt 2 [5:55] ,3. Prologue [2:57] ,4. Dear Mr. Talbot [1:45] ,5. Bad Moon Rising [0:59] ,6. Gypsy Massacre [2:24] ,7. Wake Up, Lawrence [5:17] ,8. The Funeral [4:13] ,9. The Healing Montage [2:50] ,10. First Transformation [3:30] ,11. You Must Go [3:46] ,12. The Antique Shop [3:32] ,13. Country Carnage [2:31] ,14. Be Strong [2:31] ,15. The Madhouse [5:32] ,16. Reflection/2nd Transformation [4:12] ,17. The Traveling Montage [4:27] ,18. The Finale [4:11] ,19. Wolf Wild #2 [1:27], ()
I člověk s čistým srdcem, modlící se každou noc, se může stát vlkem..... Za dávných časů, kdy se ještě cikánům říkávalo cikáni a staré venkovské sídlo působilo tajemně i když v něm nebydlel A.Hopkins, když vykvetla oměj a na obloze zářil úplněk, bylo lepší zůstat doma. Osud totiž někdy nehraje spravedlivě! Hezky natočená a solidně namíchaná směsice akce, napětí a romantiky se skvělou hudbou D.Elfmana. To je asi tak vše. Prostě tomu něco chybí. A krev to není!! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, k čemu jsou dobré stříbrné příbory (neplést s hliníkem!). 2.) Přítel chce chodit ven jen při úplňku. 3.) Stále je pro mě nejstrašlivějším vlkodlakem Ivan z Mrazíka. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** ()
Originál ideálně uzpůsobený dnešku, to aniž by ztratil svůj původní feeling, ale přitom dostatečně odlišný na to, aby se nedal označit za bezcennou kopii. WOLFMAN (první přímý remake klasické verze z roku '41) se může pyšnit zajímavým twistem, bezchybně zmáknutým prostředím Anglie konce 19. století (jak temnými lesy poblíž zapadlého panství, tak Londýnem), charismatickými pány herci (na prvním místě Hopkinse), chvályhodně skromnou love story, ale také slušnou porcí trhání, drásání a kousání. Netvor sám (jak v přeměně, tak ve finální verzi) se vyvedl a svým vzezřením čerpá hlavně z originálu. Po stránce zběsilosti a hrubé síly uspokojí, nic se ale nepřehnalo. Celkově je to podívaná poměrně komorního rázu, čili zapomeňte na nějaké popkornové orgie. Nejsem unešen, ale dopadlo to velmi dobře, těžko bych doufal v něco víc. A ne, nenudil jsem se. Nejslavnější vlkodlačí příběh se myslím úspěšně zahryzává do šíje nového milénia. ()
Scenáristický slepenec snad třiceti autorů, který neví, jestli chce být akční řežbou odkazující na slavný originál, anebo téměř filosofickým zamyšlením na téma "kde končí hranice mezi člověkem a zvířetem, potažmo jak tuto hranici identifikujeme," v němž se má navíc odehrát velká, ne-li snad největší romance všech dob. Není divu, že jako celek Vlkodlak vůbec nefunguje a ve výsledku jen překlikává mezi jednotlivými styly, aniž by se člověku dostal trochu pod kůži. Chemie mezi Del Torem a opravdu mizerně hrající (leč stále pohlednou) Emily Blunt navíc neexistuje (ještě aby ano, když je jejich vztah založen na dialozích z třetí cenové), Hopkins se i přes svoje maniakální pohledy abstinujícího feťáka svému Van Helsingovi z Draculy ani nepřibližuje a Weaving pro jistotu recykluje agenta Smithe v každé druhé scéně. Vlkodlak je vlastně takový odvar. Jako by se onen nespočet tvůrců, který na filmu po léta pracoval, nedokázal shodnout, co vlastně chce, a tak do něj každý napral, co se mu zamlouvalo, aniž by bral ohledy na vyváženost produktu. Aspoň že vykradačský soundtrack (Coppolův Dracula hadr) odvádí atmosferickou práci na jedničku, stejně jako Johnston v případě vizuálu a nápadité akční řezničiny. Tolik upadnutých hlav jsem dlouho neviděl. 5/10 ()
Galéria (90)
Zaujímavosti (18)
- Snímek získal Oscara za Nejlepší makeup za rok 2010. Sošku si odnesli Dave Elsey a Rick Baker. Pro Bakera to byla sedmá proměněná soška a paradoxem je, že svého prvního Oscara získal také za "vlkodlačí film" Americký vlkodlak v Londýně (1981), a to v roce 1982, kdy byla vůbec poprvé vyhlašována kategorie Nejlepší makeup. (Stanislaus)
- Úvodní logo studia Universal Pictures se shoduje s logem, které bylo použito i v původním filmu z roku 1941. (R´Hell)
- Studio chtělo, aby se Anthony Hopkins oholil. Herci ovšem bezvousý muž v příběhu z Anglie v 19. století připadal divný, a tak řekl: "Vyberte si. Buď zůstane moje bradka, nebo já odejdu." (zdeny99)
Reklama