Neha

Tenderness balancuje na hraně mezi vstřícným diváckým dramatem (důkazem budiž přítomnost vypravěče trousícího lehce konzumovatelná životní moudra v úvodu a v závěru) a narativně vyprázdněným artem. Ona ta počáteční vstřícnost běžného diváka navnadí, o to krutější je pak vystřízlivění, když začne jeho trpělivost pokoušet velmi pomalé tempo v kombinaci s dějovou vyprahlostí. Toto samozřejmě nelze brát jako kritiku, tzv. nenarativních filmů je celá řada a dalo by se říci, že už nyní tvoří samostatný žánr (i když samotný žánrový pojem je značně diskutabilní) – viz Twentynine Palms nebo spirituální Battle in Heaven. Množství drtivé kritiky směřující k tomuto filmu lze tedy brát jakožto výsledek nesprávného diváckého očekávání navíc podporovaného účastí hollywoodského herce první velikosti – Russella Crowea. Jeho postava není v centru dění, on zde figuruje pouze jako komentátor, katalyzátor některých situací a především pak jako osoba komunikující s divákem sdílněji než nepřístupná ústřední mladá dvojice. Croweův policista do určité míry naplňuje jistá žánrová klišé, přesto nepůsobí jako rušivý prvek, naopak každá scéna s ním patří mezi ty atraktivnější. Druhá nejznámější herecká persóna – Laura Dern – vystupuje v malé roli na značně omezeném prostoru (časově i prostorově – ani na moment neopustí svůj dům), avšak její postava je zdrojem zajímavého dramatického pnutí, které si divák, jak u nenarativních filmů bývá zvykem, musí z vlastní iniciativy domyslet. _____ Ústřední dvojice – čerstvě propuštěný náctiletý vrah a jeho o něco mladší traumatizovaná obdivovatelka – je někde na půl cesty mezi jemně budovanými charaktery vyžadujícími diváckou participaci a „plakátovými“ tragickými hrdiny. Zatímco umně (ale úsporně) vyprofilovaný mužský hrdina je zdrojem veškerého napětí a neurčitosti příběhu (pozice oběť/zloduch je po celou dobu výtečně vybalancovaná), přičemž jeho postupně odkrývaná minulost zajišťuje nějaké to překvapení na závěr, tak mladá hrdinka v divákovi vzbuzuje jistou skepsi k scenáristovu umu, neboť její chování je v mnoha situacích v rozporu s logikou (psychická nevyrovnanost nic neomlouvá) a veškerá podstata jejího počínání – tím pádem i její celková role v příběhu – stojí na poněkud chatrnějších základech. V onom charakteru spatřuji snad největší nedostatek celého filmu, částečně však situaci zachraňuje obsazení Sophie Traub, která působí věrohodně i v oněch podezřelejších momentech. Jestli nám však postava, jejíž tragika by nás měla dojímat, v některých chvílích svým chováním připadá spíše otravná, něco je asi spatně. _____ Tenderness dle mého názoru není ani zdaleka tak otřesnou podívanou, jak někteří uvádějí, má své nepochybné chyby, vstřícnému divákovi však dokáže nabídnout nezvyklý zážitek stavějící více na charakterech než na dynamicky konstruované „hutné“ zápletce. Času stráveného u tohoto filmu rozhodně nelituji. 70% (13.10.2010)

Krásný film se skvělou výpravou. Záleží ale na člověku, někoho to může nudit, někdo bude zase potěšen, že je film natočen jinak než-li ten stereotyp, na který jsem v nynější době zvyklý. Herecké role nejsou nic extra, ale ty osoby nemají být nic extra, takže to tam bezvadně sedí. Ubírám hvězdu za konec, který mi přišel, jak když to chce režisér už co nejrychleji ukončit. Výsledný verdikt 80%. (05.08.2010)

Film ma velmi zvlastnu atmosferu, ktora udrzi divaka aj napriek znacnej nude pri obrazovke. Postavy maju potencial, ale ani jedna ma nestrhla takz mi bolo v podastate jedno co sa s nimy bude diat. Dopozeral som to z nie velkym zaujmom a samotny zaver mi nic zasadne nepovedal a osud a samovrazda mladeho dievcata zostala u mna nepochopena a nelogicka. Najlepsiu postavu si sice zahral Russell Crowe a tak trosku som cakal, ze film posunie aspon on o nieco vyssie, ale ani to sa nestalo a jeho ucast na tomto filme tak isto zostava pre mne zahadou. Filmu by asi pomohlo lepsie spracovanie. Pozret sa na to sice da, ale ak budete cakat nieco solidne, tak asi zostanete sklamany. Slabe dve hviezdicky. (13.09.2010)

Jako samotný tento film, nenápadně, decentně a nenuceně chovají se postavy i příběhy v něm. Jsou zde propojeny tři hlavní postavy s vlastními motivy, démony a tragikou jejich osudů. Povahy působí věrohodně a herecké výkony přirozeně. Crowe, který se blíží do středních let, zde coby policista ve výslužbě s knírkem a menším panděrem vykazuje solidní herecký potenciál pro podobné role. Takový nostalgický Columbo, ikdyž ne až tak prozíravý. Už fakt, že jde o pomalejší psychologické drama o vrahovi, které nesklouzává k nějakému akčnímu thrilleru, a přesto si po celou dobu zachovává značnou míru napětí, je snad důkazem, že je něco správně. A k tomu taková příjemná intimita mezi vámi čtyřmi. A vůbec nevadilo, že pro mě zde byly dva důležité momenty jasně předvídatelné, asi jen uvažuji podobně jako pan scénarista. 78% (07.01.2010)

Někoho tenhle film možná donutí se zamyslet nad tím,jak funguje nápravnej system a jestli psychologové a psychiatři náhodou nenadělají víc škody než užitku. Jak jednou spácháš brutální vraždu,už to z tebe nikdo nedostane. Každopádně filmové zpracování nestojí za moc. Vlastně je to celé o ničem,bez dynamiky a napětí a upřímně Crowe v roli policajta, kterej šlape na paty právě propuštěnýmu darebovi je dost nepřesvědčivej. (22.11.2009)