Kruhy

Brácha mně minulej tejden barvitě líčil jeho novej objev. Že se seznámili na plese, že dobře tancuje, že je to kost, že by s náma taky chtěla cestovat, no a že má ráda kino. Tak ji prej do kina vzal. "A na co?" ptám se ho podle mě na zbytečnou otázku, protože očekávám odpověď La La Land. "Nó...na Kruhy." - "Ty vole, bratře, ta už se neozve." říkám mu a odcházím vyprsknout smíchy za roh. Dneska jsme se sešli u našich na obědě a on mi mezi polívkou a druhým jídlem tiše povídá "měls pravdu..." (11.02.2017)

Opravdu nevím, co by to muselo být za hybnou sílu, která by překonala nebo byť jen dorovnala kvality prvního dílu Kruhu. Ačkoli jsem hororový staromilec, Kruh pro mě znamená novodobý hororový vrchol, ve kterém je prostě všechno a ještě mnohem víc - atmoféra, složitý a důmyslně vystavěný příběh, napětí, emoce, vizuál, kamera, produkce, soundtrack. Ten film má všechno to, co často dokupy nedá ani 5 různých snímků, proto bude navždy nejen pro mě určitou hororovou modlou a důkazem, že v relativně nedávné historii se podařilo natočit něco mimořádného. V návaznosti na tyhle fakta je jasné, že každý další díl musí být odvar, i když by to z principu nemusel být špatný film. Kruhy jsou pokračováním osudu Samary Morganové, který tímhle dílem dostává nadstavbu v pokračující i započínající línii příběhu a jako hledač souvislostí jsem si celkem lebedil, jak dostávám odpovědi na otázky, které nebyly v předchozích dílech zodpovězeny. Možná až moc polopatě, že si řeknete, jestli příběh neztrácí na své mysteriózní atmosféře. Tak či onak, film přináší spoustu nových podnětů do příběhu, který by šel klidně uzavřít už po prvním díle, takže ho tvůrci bezhlavě nerecyklují až do morku, ale naopak se snaží přijít s něčím svým. Leonard Hofstadter ve vážné roli je pro mě milým překvapením, jeho hraní uvěřitelné, dramatické a jeho původní hlas zatraceně temný! Rozhdoně nebudu spoilovat, takže se po filmu sami podívejte a udělejte si názor, jestli si opravdu zaslouží tak mizerné hodnocení a rovnou si položme otázku, jestli těmi filmovými kritiky není právě ta stejná generace hororvých neználků, co bezhlavě hltaj duchařské recykláty ve stylu Conjuring. V podstatě by jste získali odpověď hned na dvě otázky. Za mě lehký nadprůměr a určitě ne zklamání, jak jsem původně očekával... (22.02.2017)

Samotný Kruh z roku 2002 skvelo využil svoj potenciál, a tak vlastne už nie je moc čo rozvíjať (dôkaz Kruh 2 z roku 2005). Kruhy na úvod išli cestou, ktorá celkom dobre sedí do aktuálnej doby. Gabriel stretnutie s kazetou využil k rozohraniu hry, ktorá je niečo ako výzvové hry pre priateľov na socialnych sieťach či mediálne profláknutá Modrá veľryba. Ďalšia časť filmu je venovaná skúmaniu minulosti Samary a hlavne jej rodiny. Ako celok to drží pokope a jedná sa teda o priemernú hororovú "online" vyšetrovačku/vyvražďovačku. (16.05.2017)

Čekal jsem, že to nebude nářez, ale takovouhle bídu teda ne. Ve filmu nefunguje vůbec nic. Lekačky směšné a předvídatelné až hanba, děj přitaženej za vlasy, postavy mají IQ tykve, Samara budí místo hrůzy soucit a dialogy jsou určitě z 90% improvizace, protože nedávají smysl. Když film začne vykrádat Smrt ve tmě, tak už se smálo celé kino. Atmosféra zahučela do studně, takže se neobjeví a když nejlepší scénou filmu je přednáška o štěrbinách, tak je něco hodně špatně. Jedna hvězda z milosti... (05.02.2017)

„Noli turbare circulos meos,“ pronesl s arogantním úšklebkem Gutieréz. „Osculate posterior, debile,“ odvětil nasraně verbal neméně plynulou katalánštinou, nadrcenou k dokonalosti dlouholetým studiem příbalových letáků svých psychofarmak, a probodl ho. Pohledem natolik sžíravým, že už se ten manták znovu objeví ve studiu snad jen v případě, že bude nosit nějakému opravdovému režisérovi tortily ke svačině. Nejprve trojice narkoleptických matlalů narychlo uplácala kruhový scénář k bingu ve starobinci, poté se k tomu nachomejtl nějaký hispánský amatér, uchopil kruh mezi dvanáctkou a šestkou a zatáhl, načež totéž zopakoval mezi trojkou a devítkou. Ve vzniklém kosočtverci se pak vcelku bez reptání prznitelná italská kočička (jediné pozitivum) a mimořádné slizký, nesympatický a prkenný bukanýr, co si v mládí asi příliš často holil obočí, potácejí od ničeho k ničemu a chovají jako bitchíkovci po nukleotomii, aby jim náhodou místy až komická, nahnilá studniční mastňačka nezapatlala displej na elcédéčku. Výborná alternativa, když zatoužíte bezuzdně vyprcat nějakou vzpurnou figurantku a nemáte zrovna po ruce Rohypnol. Ale pozor, vy se samozřejmě musíte celou dobu dívat stranou, to dá rozum! (26.02.2017)