Réžia:
Clint EastwoodScenár:
J. Michael StraczynskiKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrajú:
Angelina Jolie, John Malkovich, Jeffrey Donovan, Michael Kelly, Colm Feore, Jason Butler Harner, Amy Ryan, Geoff Pierson, Denis O'Hare, Frank Wood (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Walter - syn slobodnej matky Christine, jedného dňa zmizne bez stopy a ani policajné pátranie nedokáže jeho zmiznutie objasniť. Po piatich mesiacoch sa chlapec nájde a losangeleská polícia ho s veľkou pompou odovzdá šťastnej matke. Jej šťastie však čoskoro vystrieda zúfalstvo - nájdený chlapec totiž nie je jej syn Walter, hoci polícia tvrdí opak. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 363)
Když ve filmu dojde k soudním procesům, začne se to tvářit moc angažovaně. I Angelina, do té doby zničená ponižovaná matka, je najednou hrdá, usměvavá, skoro pyšná. Tahle část mi neštimovala, připadala mi špatně podaná. Do té doby hodně dobré, ale upřímně nevím, jestli to není trochu víc tématem než zpracováním. Nemůžu to neporovnat s Fincherovým Zodiacem, který i z docela klidné závěrečné scény dokázal vytáhnout mrazení v zádech ("tohle je muž, který mě postřelil"). P. S. Angelina J. je dobrá herečka, pokud nehraje Angelinu J. ()
Clint má vážně zlaté ručičky. Brilantní drama, které i při své délce uteče jako voda. Angelina hraje jako o život a myslím, že spolu z Foxovou z WANTED je to její nejlepší role za celou kariéru. Paradoxně mezi nejsilnější scény filmu patří ty, ve kterých nefiguruje. Události na farmě, ať už to vykopávání nebo vzpomínky druhého chlapce byli neskutečně mrazivé. ()
Není to tak nápadné, ale nejnovější Eastwoodův snímek postrádá mezi muži jakoukoli kladnějšího postavu. Hlavní hrdinka tak ve svém boji stojí sama proti všem: pomoc reverenda Briegleba (John Malkovich) není motivována nezištnou pomocí bližnímu, reverend jí víceméně sleduje vlastní zájmy (boj proti zkorumpované policii mu přináší větší popularitu, vyšší poslechovost jeho pořadu...), kapitán J.J. Jones (Jeffrey Donovan) je od začátku jasně záporná postava stejně jako jeho nadřízení, malý Arthur Hutchins (Devon Conti) předstírá, že je Walter jen aby se v Kalifornii mohl setkat se svým idolem, detektiv Ybarra uvěří zadrženému Sanfordovi jeho příběh až poté, co jej nechá holýma rukama vyhrabat onen nesporný důkaz... Že je vše natočeno podle skutečné události pak jen dovršuje trudnou pravdu, že svoboda v Americe nebyla až tak pro každého - černoši, ženy a děti z ní byli jaksi vyloučeni. ()
Režisér Eastwood a silný příběh je jako William Munny a kolt. Když se první vytasí s tím druhým, vždycky to stojí za to.. Starosvětské dílo o boji za spravedlnost, naději a rovnoprávnost, které se svou triviálností v dobrém slova smyslu a černobílostí postav zaseklo v čase a za takové zpátečnictví nelze Clintovi nic jiného, než poděkovat (co na tom, že při přelétávání kukaččího hnízda se už pohybuje na hranici únosnosti). Apropo, když jsem viděl Angelinu, jak ztvárňuje hysterický stav, pochopil jsem Brada, že začal tolik kouřit trávu.. ()
VÝMĚNA je nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky. A když napíšu "nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky", mám tím na mysli "raději bych si pustil tohle kriminální melodrama než jiná" (což v případě boxerského MILLION DOLLAR BABY a válečného diptychu VLAJKY NAŠICH OTCŮ a DOPISY Z IWO JIMY či dramatu TAJEMNÁ ŘEKA bohužel neplatí). Snad poprvé stojí u Eastwooda v centru vyprávění soběstačná a silná žena, která se nevzdává a nepotřebuje mentorskou mužskou postavu pro rady a snad poprvé se neprojevuje odpor vůči institucionalizovaným autoritám v podobě církve. Stylová dobovka, která je žánrově klamavá stejně jako poslední eastwoodovské počiny, je zdánlivě kriminálkou, ale ve skutečnosti melodramatem a protože hlavní úlohu zastává žena, klamání tělem je mnohem přijatelnější než v případě TAJEMNÉ ŘEKY. Jinak se nevypráví o ničem jiném, než na co jsme u Clinta zvyklí: westernové schéma jedince proti přesile zůstává zachováno, ale na rozdíl od předchozích kriminálních (melo)dramat KRVAVÁ STOPA a TAJEMNÁ ŘEKA VÝMĚNA drží pohromadě a postrádá zbytečnou doslovnost zmíněných staromistrovských (v nejlepším slova smyslu) opusů. Zatím nejvyzrálejší (myšlenkově i formálně) Eastwoodovo dílo tak atypicky sleduje ženu, která se ale jako ostatní eastwoodovské postavy nevzdává a chce dotáhnout věc až do konce, ale zjišťuje, že jasnou odpověď nikdy nedostane, protože jednotlivé pohledy nesloží komplexní pohled na jednu historickou událost (na rozdíl od VLAJEK NAŠICH OTCŮ A DOPISŮ Z IWO JIMY). 10/10 ()
Galéria (47)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (30)
- Losangeleské filmové nádraží je ve skutečnosti nádraží v San Bernardinu, které bylo postaveno v roce 1916. (camper)
- Ve filmu nebylo zmíněno, že se spolu na vraždách podílela i matka vraha Sarah Louise Northcott, která se k vraždám také přiznala, včetně vraždy devítiletého Waltera Collinse. Později však výpověď stáhla stejně jako to udělal Gordon Northcott, který se přiznal k pěti vraždám chlapců. Po návratu z Kanady byla Sarah Louise obviněna za vraždu Waltera Collinse. Vyšší soud ji odsoudil k doživotí 31. 12. 1928, byl k ní šetrnější, protože byla žena. Sarah Northcott sloužila ve věznici Tehachapi a byla podmínečně propuštěna po téměř 12 letech. Během ukládání trestu Sarah tvrdila, že její syn je nevinný a podala různorodé bizarní výpovědi na původ svého syna Gordona. Například, že její syn byl nemanželský, že je anglický šlechtic, že byl výsledkem incestu mezi jejím manželem a jejich dcerou Feorfe Cyrus Northcott. Také uvedla, že jako dítě byl Gordon pohlavně zneužíván celou rodinou. 8. 2. 1929 27denní soud v Kalifornii skončil. Gordon Northcott byl odsouzen za vraždy mexického chlapce (6 let) a bratry Lewise a Nelsona Winslowa (12 a 10 let). Bratři byli ohlášeni jako pohřešovaní z Pomona 16. 5. 1928, nicméně stále se věřilo, že Gordon měl možná až 20 obětí. Porota slyšela, že Gordon unesl, obtěžoval, mučil, zabil a roztrhal tyto a další chlapce během roku 1928. 13. února 1929 odsoudil soudce George Freeman Gordona k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán 2. 10. 1930. (PATTXA)
- Scenárista filmu J. Michael Straczynski napsal scénář podle případu, který objevil v archivu losangeleské radnice. „Chystali se ničit staré záznamy a nabídli mi, jestli se v nich nechci prohrabat, než skončí v peci. Když jsem narazil na tenhle záznam, nevěřil jsem, že se to opravdu přihodilo,“ řekl. (Zdroj: ČSFD)
Reklama