Světlušky v zahradě

Rodiná dramata z USA nejsou zrovna žádaným vývozním artiklem. Je to většinou na jedno brdo a všichni víme, jak to dopadně. Světlušky jsou jiné. Napovídá tomu už obsazení, které vypadá báječně a dle toho funguje, Ryan umí zahrát všechno, Willem je osobnost, Julia hvězda, ostatní zkušení a Hayden příjemně překvapila. Kamera je velmi příjemná a nebojí se v rámci žánru až nečekaných úhlů a zbůsobů snímání. Co si ale budem namlouvat, vše stojí na příběhu a ten stojí za to. DIalogy jsou velmi přirozené, žádné zběsilé twisty, žádné šoky, vše příjemně plyne. Jen ten závěr nemusel tolik zaplout do prověřených mělčin... Rodina se sjíždí na promoci nejmladší dcery, žel dojde k tragédii a všichni se s ní musejí nějak vyrovnat a než se odhodlají k odrazu do budoucnosti, musí se vyrovnat se svou minulostí... 75% (14.04.2010)

Tak a pro změnu můj oblíbený žánr - drama. Líbilo se mi na tom, jak se proplítalo dětství a minulost s přítomností a tím se rozvíjel příběh hlavně Michaela. Bylo tu dostatek dramatických scén, které byly většinou vyvolávány cholerickým otcem v hlavní roli s Williamem Defoem, ale také komické momenty - jako Michael a Kelly v posteli, během pohřební hostiny. Nejvíce se mi tady asi líbil výkon Ryana Reynoldse, kterého jsem dosud nikde pořádně neviděla a o to víc, mě potěšilo, že hraje velice přirozeně. Líbilo se mi, jak se při každé důležité chvilce v Michaelově životě, čas přehoupl na čísla, která byla stejná a nakonec to mělo opravdu význam, kdykoli, si vzpomněl na matku. Celý film byl velmi sympatický, hlavně kvůli hercům a propleteným vztahům a proto i menší role jako Julia Roberts, jako vždy půvabná a tady ještě skvělá matka, dále Emily Watson - upřímná a za každou cenu zodpovědná, nebo charismatická Carrie - Anne Moss... tyhle roličky jen potvrzovaly přirozenost filmu a že z toho opravdu sršela dramatičnost, vážnost a velké emoce. Světlušky v zahradě byly sice spáleny v ohni, ale pro mě ne. Opravdu působivé drama s do puntíku promyšleným obsazením. (10.07.2009)

Tenhle nenápadný film má "přeskákaný čas" zrovna tak, jako když Vám nějaká současná situace něco z minulosti připomene..... a zrovna tak, alespoň pro mne, jsou téma filmu hlavně vzpomínky - jak je má každý vlastně zdeformovány a každý má svou verzi minulosti - někdo si pamatuje spíš ty hezké chvilky, někdo zas jen křivdy a konflikty - ale objektivní pravdu (pokud vůbec nějaká ve vztazích existuje?) zpětně už nikdo nikdy nedá.... (17.07.2013)

Dětský a dospělacky svět jsou natolik odlišné, že se v nich člověk - a lidské city - někdy ztratí. Smrt jedné ženy (matky, sestry a tety v osobě Julie Roberts) zamíchá kartami života všech zúčastněných. Co je ale hlavním kladem tohoto filmu je ta naděje na konci. Že i když je člvoěku někdy hodně úzko, že jeho rodina je tu pro něj. Hvězdně obsazené Fireflies in the Garden jsou spíše artovým snímkem, nicméně musejí nadchnout i mainstreamového diváka. Měla-li bych ale vytknout nějakou chybu, pak je to počáteční zmatenost. Dobrou půlhodinu jsem měla zmatek v tom, kdo je kdo... Tohle prolínání dvou časů zkrátka není úplně šťastné řešení. (03.10.2011)

Chtěl jsem k tomuhle filmu napsat opravdu hezký vyčerpávající komentář, důkladně ho rozebrat, jenže komenty píšu s odstupem několika dní a po třech dnech už jsem prakticky vůbec nevěděl, čeho se chytit. Tak dokonale se mi ten snímek vytratil z paměti. Zůstala jenom nepříjemná vzpomínka na nudu a pocit nulového ztotožnění s hrdiny filmu. Hezké obsazení, ale jinak mě tahle typická festivalovka jednoznačně minula. Celkový dojem: 25 %. (16.07.2013)