Antikrist

Když jsem se kámoše, od kterého tento film mám, zeptal, jaké to je, tak mi řekl (doslovná citace): Hej, to je nehorázná píčovina. (Řekl toho víc, ale to radši ani nebudu publikovat :-)) Nicméně už předtím jsem na Antikrista slyšel mnoho rozporuplných názorů. A dnes jsem se konečně odhodlal a film si pustil. Uplynul prolog a já si říkám, že tohle vypadá zajímavě. Pak se to ale začne vyhrocovat, abych na konci nevěděl, kde mi hlava stojí. Zhnusen jsem byl u jedné scény (nůžky) ale jinak, nerad to říkám, jsem se nudil. V průběhu filmu se mé hodnocení měnilo jako na houpačce, aby se na konci zastavilo na 40 %. A to hlavně kvůli dokonalé Charlotte a skvělému Willemovi. Možná jsem ten film správně nepochopil, ale co. Nikdy (teda alespoň doufám :-)) jsem tu neměl pověst intelektuála, tak s tím nehodlám začínat. Pochybuju, že se na tohle budu chtít někdy znovu podívat. (02.03.2010)

Ťažký film. A zaujímavý, odvážny, dráždivý, vizuálne nesmierne podmanivý. Ale emocionálne sa naň napojiť je azda väčším umením, než akým je on sám. Miesto nekonečného rozpytvávania JEJ rozpoloženia by pomohlo zamerať sa viacej čisto na vzťah dvojice v danej životnej etape, prípadne zájsť i do minulosti. Ak teda bolo cieľom nakrútiť film pre divákov... (06.12.2009)

Ano, po pár letech a trochu jiném přístupu k Trierovi (tenkrát jsem ho skoro neznal) určitě nemám problém uznat, že Antikrist není tak prázdný a samoúčelný, jak jsem tvrdil. Rozhodně však tyto atributy obsahuje nejvíc z Trierovy tvorby a rozhodně jde na nejpřesněji konstruovaný tah na branku, což mi není tak příjemné, jako jeho jiné filmy. (13.12.2009)

Extraordinary and unique piece of art. Masterpiece. Zatím ten nejlepší a nejsilnější snímek, co jsem z tvorby Larse Von Triera zhlédla. Toto kontroverzní dílo obsahuje snad všechny prvky, které mou povahu přitahují. Jsou to představy, sny, láska, touha, strach, utrpení a temnota. A také určitá bolestná krása a slast z bolesti a trápení, které zažíváme. Je to jako filmová symfonie o podobách ďábla a zla v lidech i v jejich okolí, kde se může v každém kousku přírody ukrývat jak krása, tak obrovská temná propast. Podle toho, jakým pohledem ji člověk vnímá. Všechno po celou dobu intenzivně pracovalo na tom, aby se mi dostalo pod kůži a zanechalo ve mně jedinečný a nezapomenutelný zážitek. Ze snímku mám pocity jako z děl Ingmara Bergmana. Tajemné, ponuré a depresivní, stejně jako nesmírně působivé. Antikrist není film pro každého a ne každý by ho také zřejmě dokázal snést a porozumět mu. Dokáže do Vás proniknout a vtáhnout do svého snového světa plného nejrůznějších bizarních výjevů. Vtáhne se do Vás a vy zase do něj. Je to jako spojení, jako akt. Zlo je nekonečné, stejně jako hloubka propastí naší duše a mysli. Vizuálně dokonalé a ohromující zpracování vyzvedává Antikrista za hranice dokonalosti. (11.04.2011)

Lars von Trier vás zve do pekla, ale nazývá ho Rájem, předstírá, že bude léčit, ale přitom vás chce zničit. Vás a vaše konvence... Brutalita a sexualita jsou mocné nástroje a co teprve, když se spojí v jednu krvavou ejakulaci? (tzn. jak může být tento film nedivácký, když používá ty "nejdiváčtější", neboli pro sdělení nejefektivnější, sdělovací prostředky?)... Milovat, nebo trpět žalem? Plodit, nebo zabíjet? Obojí přece. Antikrist v uměleckém a estetickém hávu zobrazuje pudovost a primitivnost (aneb je Freud skutečně mrtev?). Tematizuje základní dilema muže a ženy, staví je vedle sebe a zároveň proti sobě. Trier tvrdí, že muž a žena mohou fungovat jen pokud naplní svůj nejprimitivnější cíl - splodit dítě. Selhání = odsouzení k záhubě. Geny jim nalhávají, že se potřebují navzájem, když ve skutečnosti potřebují jen potomka. Bez něj - když nevládnou pudy - vládne chaos. Nastává destrukce - žena může zničit muže chytrostí a on ji zase silou... 6/10 (10.07.2010)