Tmavomodrá, takmer čierna

Španělské filmy mám, hlavně díky Medemovi moc rád a i tenhle "skoro čtyřkový" mě nezklamal. Milostný propletenec několika lidí, některých na svobodě, některých ve vězení má už od začátku svoje kouzlo, také díky Quimovi a Martě, kteří jsou oba dva velmi sympatičtí herci a my můžeme s jejich pomocí sledovat osudy několika hlavních hrdinů, řešících svoje všední i nevšední starosti, jako je např. vyřešení problémů s vlastní sexuální orientací. Příjemný film, který, až přes malinké klopýtnutí na konci, má divákovi rozhodně co nabídnout. (17.07.2014)

Já osobně mám vztahové filmy ráda a ačkoliv jsem nevěděla co mohu očekávat od tohoto španělského filmu a mně úplně neznámého režiséra, tak jsem byla příjemně překvapená. Komplikovaných vztahů (poloh lásky) se tady předvedla celá škála a přitom se nekonalo žádné klišé. Až na dřeň mě sice film nedostal, přesto byl zajímavý se svými tak rozporuplnými vztahy mezi všemi protagonisty. Jaká a kde je hranice mezi přátelstvím a láskou, o svědomí, odpouštění, obětavosti, či určité dravosti v hledání svého místa v budoucnosti. Nikdo z nich to neměl rozhodně jednoduché i když to bylo místy až úsměvné. Tentokrát se opravdu strefili do drama, komedie a romantiky. A vůbec se nedivím, že nominovali herečku Martu Etura za nejlepší výkon Azuloscurocasinegra:-) (24.07.2012)

Nenápadný film zo španielskej produkcie, ktorý nesklamal spracovaním, herecky a tematicky. Tých tém je tu možno trochu viac ( súrodenecké, partnerské vzťahy, homosexualita, väzenské prostredie, šikana, vzťah k sebe samému, vzťah otca a syna, milostný trojuholník...), no v zásade držia ucelene po kope. Súhlasím, že film môže v mnohom pripomínať Almodovara, verím tomu, že ten by do spracovania dal viac farieb, temperamentu, horlivosti a vášne. A tak "Všetky podoby lásky" sú pre mňa filmom komornejším a realistickým, výborným v detailoch, s typickým španielským rukopisom. (02.07.2012)

scénář a režie Daniel Sánchez Arévalo.. Okolo nevšedního milostného trojúhleníku (zřejmě rozvinutý nápad z ozonova ČAS, KTERÝ ZBÝVÁ) rozehrál Arévalo spletitou mozaiku vztahů a udělal to maximálně poutavým způsobem. Už teď se těším na jeho další, třeba i starší film. (Festival Španělských filmů 2008) (29.02.2008)

Netroufám si tvrdit, že režisér Arévalo popsal všechny polohy lásky, ani všechny sexuální polohy se do filmu nedostaly, ale to, co se mu do jeho snímku vešlo, má při vší ujetosti motivů a nepravděpodobnosti zobrazených situací hlavu a patu, je to profesionálně naservírované a hlavně ohromně sympatické. Skládačka osudů několika lidí, kteří hledají lásku a jsou při tom vystavení nelehkým ranám osudu. Hlavní hrdina hledá nejenom životní partnerku, ale především své místo v životě. V americkém filmu by nejspíš vzepjetím sil a souhrou příznivých okolností ke štěstí přišel, tady se ale postupně smiřuje se svým životním údělem a podobně jsou na tom i ostatní postavy. Slušné vztahové drama, které mi po několika omylech ve výběru filmů udělalo radost. Celkový dojem: 90 %. (09.04.2012)