Kurz negatívneho myslenia

No, čekal jsem asi něco jiného, nejspíš Inside I'm Dancing v trochu veselejším hávu. Zdejší černočerný humor mi připadal spíš jako vygradovaný cynismus a popravdě řečeno, nenašel jsem ve filmu moc věcí k zasmání. Spíš to na mě působilo jako syrové, nepříjemné, krutopřísně upřímné absurdní drama, ve kterém nebylo o vyhrocené situace nouze. Kurz negativního myšlení stojí především na výborných hercích a perfektně vykreslených charakterech, které se postupně vybarvují v celé své "kráse", až mi bylo tak z půlky osazenstva solidně na blití. Pak taky musím pochválit hudbu, moc se mi líbila. Škoda jen, že příběh samotný mě až tolik nezaujal a konec byl na můj vkus moc smířlivý, jinak bych nejspíš filmu přiklepl vyšší hodnocení. (01.11.2010)

Dříve než film jsem viděl divadelní hru, která byla napsána právě podle tohoto filmu. A musím říct, že ztvárnění Švandova divadla se mi líbilo o něco víc. Zejména Michal Dlouhý podal pro mě nezapomenutelný výkon. To však nic nemění na tom, že se jedná o výborný film, popisující problematiku života handicapovaných lidí a toho, že zdravý člověk nikdy nemůže pochopit v plné míře jejich pocity. Co se týče hodnocení, filmu dávám 4*, divadelnímu představení ve Švandově divadle jasných 5*! (13.05.2011)

Čím ďalej tým viac začínam uznávať severskú kinematografiu. Je až k neuvereniu kam títo borci dokážu zájsť a jak to dokážu podať. Ako som už spomínal pri "Adamových Jablkách", zostávate v tranze, telo zvláštne reaguje, smiech, smútok? Je na výber, stačí si len vybrať, alebo nechať pôsobiť oboje. Tuším čo asi príde, ale vôbec mi to nevadí, úprimnosti nie je snáď nikdy nazbyt a preto tento "negatívny" pohľad na svet beriem okolo ramien a kráčam do "neznáma". Tam, kde sa dostane len málokto. Tam, kde veľa ľudí zbrane skladá, presne do miest kam nie je každý pozvaný a je tomu vlastne rád, pretože si je vedomí toho utrpenia, ktoré by ho čakalo. Je úžasné sledovať ľudské bytosti, ktoré nedostávajú na výber, osud im ukazuje prostredník a predsa sa dokážu smiať a hľadať cestu. Takáto skutočnosť mi je aj spolu s Johnym Cashom viac než blízka. (17.06.2009)

Příběh z invalidovny v severském pojetí.  V záměrně šokujících okamžicích (ne)příjemně upřímné a úsměv vyvolávající ve zcela nepřístojných situacích. V této rovině je Kurz negativního myšlení moc fajn a přesně tam, kde bych ho čekal. Na druhou stranu by bylo rovněž fajn, když už jsme k sobě tak upřímní a umíme strhávat masky falešného pozitivismu, si přiznat, že když už jsme v té prdeli, tak si tam chvíli pobudem, a to i když se ožerem, zfetujem se a zašukáme si.  Ale dobrý konce mám vlastně rád  a co si budeme povídat, s Geirrovou manželkou bych si je i užil. (16.01.2022)

Tohle komedie??? Každému, kdo má nějaké psychické problémy (ať už je na vozíku či nikoli) bych přála, aby se nechal inspirovat tímto alespoň filmovým kurzem, který začíná nevinně jako běžný kurz pozitivního myšlení, bleskově se díky novému členu zvrhne na kurz negativního myšlení o pojmenovávání tvrdé reality, někdy za použití i tvrdé pěsti, marihuany a alkoholu. Nicméně terapeutický účinek této tvrdé metody zafunguje nejen na všechny "léčené" ale i na oba zainteresované zdravé partnery postižených, ale především na "vlezlou přechytralou terapeutku". (03.08.2008)