Bouřlivá dvacátá léta

WOU Eddie Bartletta byl teda frajer. Život se s nim nemazlil. Přežil válku, doma na něj kašlali, ale nakonec si dokázal vybudovat impérium se spoustou gangsterů a prachů. Cagney tady hrál neskutečně dobře. Celej film to táhne a jeho postava má skvělí charakteristický rysy. Mrzelo mě akorát, že Bogart tady hrál celkem zápornou postavu. (16.11.2013)

Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení. (15.07.2005)

Máte-li slabost pro období prohibice, mafiánské kruhy, přestřelky, dobrodružství a neodradí vás pomalá auta podivných tvarů, máte šanci zhlédnout film s velkým F, který i přesto, že se do něj zahryzl zub času, zůstává stále nadprůměrnou podívanou rekapitulující kriminální živly ve 20. letech. Vynikající herecké výkony ze strany Jamese Cagneyho a Humphreyho Bogarta. K páté hvězdičce chybí snad jen trochu svižnější tempo. (16.04.2014)

James Cagney a Humphrey Bogart uprostred neslávnej éry prohibície. Bogart je ešte pred Casablancou, takže tu nie je hlavnou hviezdou, ale svojej úlohy hajzlíka bez škrupule sa zhostil výborne. Šéfom je James Cagney, vypočítavý, namyslený, ale nejde cez mŕtvoly a ako gangster z tej doby je veľmi uveriteľný. Celé to má ako režisér pevne v rukách Raoul Walsh (napr. aj White Heat z Cagneyim z roku 1949). V podstate je to hraný dokument o histórii prohibície, žánrovo patriaci ešte do éry gangsterských filmov tridsiatych rokov, ale príbehová nepredvídateľnosť a skvelá kamera už ohlasuje nastupujúci noir. (27.08.2023)

Nebolo to zlé, príjemne prekvapil silný dramatický náboj nesúci sa celým príbehom (čo robí dnešný Hollywood že to neremakeuje? - trefná skomolenina)... Žiaľ predsa len tu už cítiť zub času a o čom si dnešný divák neprečíta fúru pamätnického až odborného materiálu, to nemá šancu prežiť naplno. Tri hviezdičky (bez výčitiek)! (09.05.2007)